Klárko, nechci Tě urazit, ale měl bych se Tě zeptat, jestli náhodou nejsou ty ženský pakáž? Psal jsem si totiž asi půl roku s jednou fajn ženskou a když mělo dojít k setkání přiznala se, že vlastně nepíše za sebe, ale za kamarádku, která chce někoho, kdo by ji vzal ven, když na ni manžel nemá čas.

já jsem na toho pravého spadla v autobusu.

a jistě se neurazíš, když to zopakuju: jo, je to blbé a dost omleté.
Pro člověka, který je sám, je celý den doma zavřené zvíře opravdu to nejlepší? Například tady u nás chodím ve psí hodiny občas na poštu. Tady bys našla leda šedesát - sedmdesátileté dědky, o ně asi zájem moc není.

ale z praxe vím, že osoba opačného pohlaví značně mladší, která by si tě nikdy netroufla oslovit, učiní tak, máš-li s sebou pejska. Dost docela pohledenejch mužskejch je mezi veterináři a prodavači ve Zverimexech. Navíc pes je zviřátko komunikativní, takže ti pak není smutno. Vím co říkám. Už mám druhého pejska (tedy fenku) Ten první byl slavný Alík a nyní se mnou sdílí život Fifinka. A je to pěkný, když na tebe někdo s láskou netrpělivě čeká, udělá co mu řekneš, sleduje s tebou detektivku a nepřepíná ti ji na fotbal a víš, jak takovej pejsek dokáže zahřát nohy v posteli? Jo a taky hlídá! Je statisticky prokázáno, že zlodějki vykrádají byty, kde štěká pes, jen v mizivém procentu. V Německu dokonce některé pojišťovny dávají slevu na pojistném, v případě, že chováš v pojištěném bytě, nebo domě psa. Nemusíš mít žádnou ostrou ébludu, malinkej pidižlik neurčité rady ti v připadě potřžeby udělá takovej raqndál, že je barák vzhůru nohama a zloděj radši zdrhne. A člověk se taky pak necejtí tak opuštěnej a neláme seznamování přes koleno. Toto pak přijde hladce samo.

jenže ona je hodně pracovně vytížená, ve fabrice, takže tam si sebou psa nevezme, žije sama a chudák seznamovací pes bude od rána do večera doma sám

jsem vyřešila tak, že jsem Fifince pořídila dvě kočky

a ony Fifinku i vyvenčí?
přes den bych asi víc jak 8 hodin psa bez venčení nenechávala, a to Klárka nejspíš nestihne, když je zaměstnaná...no a i když ho naučí, tak co - ráno v 6 vyvenčí, to se nikdo neseznamuje, neb napůl spí a spěchá do práce, pak ve 4, to mladí sympaťáci po parku zrovna nebrouzdají, a pak v 10 po televizi fofrem přes spaním - a pošupajdí do vany a spát...tak leda o víkendu

Klárka asi nemá touhu lovit ve Zverimexu (tam stejně bývají většinou prodavačky) a většina veterinářů je také už zadaných. Neumím si představit chodit se psem ulicemi a koukat venčičům mužského roku na levou ruku, tedy pokud nejdou zrovna o holi .
Rovněž jezdit MHD z konečné na konečnou a toho, co by se mi líbil, potrefit pádem - no nevím.

že čím víc člověk hledá, tím je menší naděhje, že někoho najde. Je leopší prostě nechat to osudu. Jetli ho má potkat - tak ho zaručeně potká, když ne ve Zverimexu, tak jinde.Ale ve společnosti psa se nebude cítit osamělá a opuštěná.

snad by si mela Klarka trochu prerovnat zivot;pres tyden dost maka,o vikendu nabira sily.Na psa tedy rozhodne nebude mit cas. Ale bude mit cas i na toho chlapa?
Pokud si chci nekoho k sobe pripoutat -musim mu za to take neco dat,ne?

Moje dvorní učitelka angličtiny, která na hodinách semlela KDE CO a KDE KOHO, matematikou, fyzikou, chemií počínaje (mnohdy jsme se dostali i do kosmu) a nejnovějšími drby o svých žácích konče - pohledná a elegantní vdova, jinak velmi chytrá baba, také "jako" hledala a vždy říkávala:"Když už se mi líbí nějakej ten chlap, který by stál za hřích, tak je buď ženatej nebo co je horší - teplej..." A myslela přitom na Jeana Maraise. Ta měla ambice, co?
(Šmarjá, ta Ivanka mi dává...- prej dědky...)
Takže Klárko, vše záleží na Tvých ambicích. Píšeš, že jsi chytrá. No to je přece velké plus, protože s hloupou babou se nelze ani pobavit, ani pohádat. Teď jde ještě o to, jakého týpka Ty vlastně hledáš?
Přečti si příspěvek SASAS ze dne 16.srpna, ve 22:12. Tam najdeš výběr a pak jdi na to vylučovací metodou...
Např. Alenka Tééé...ééé... má asi ouplně normálního chlapa a ta to řeší formou, že mu dává nažrat. A chlap je šťastný...

vyvářím mu lahůdky - a mimochodem, nemít tenkrát Alíka- tak to asi nedopadlo . Pes je mocný seznamovací element - kdo ho neměl, nikdy neuvěří.

Na kudlanku chodím téměř výhradně jako pasivní čtenářka, ale tohle mi nedá, abych se neozvala. Z vlastní zkušenosti musím říct, že v dnešní době je to opravdu těžké najít toho pravého partnera, který Vás nechce jen jako "kamáradku". Pod tímto pojmem, jak jsem skoro pozdě pochopila, si pánové představují nezávazný vztah bez povinností a bez budoucnosti, ale s právy na sex. No asi nemám radu, ale zkusím popsat svoje zkušenosti. Sama jsem byla cca. 5 let. Ted už díky bohu mám víc jak 2 roky přítele, před měsícem jsme spolu začli bydlet a vše klape (aspoň zatím, ťuk ťuk). Byla jsem na tom úplně stejně - náročné zaměstnání od nevidim do nevidim v kolektivu výhradně ženatých kolegů. Koníčky, při kterých bych se mohla seznámit veškeré žádné. Při procházce se psem jsem během 14 let nikdy nikoho aspoň trochu zajímavého nepotkala. Seznamek jsem vyzkoušela několik, nikdy sem sice nenarazila na žádného lháře, ale vzájemné dlouhodobé sympatie z toho nikdy nevznikly. Byla jsem už naprosto zoufalá, navíc mi výrazně začly tikat biologické hodiny. Přidalo se varování lékařů, že kvůli mému zdravotnímu stavu musím mít dítě co nejdříve. Mé zoufalství dokonce málem vedlo až k fatálnímu činu. Pak zasáhla kamarádka a seznámila mě s jejím kamarádem. Dokonce z nás udělala svědky na vlastní svatbě. Tam to ještě neklaplo, ale dlouho jsme si psali přes internet a při tomto psaní jsem se totálně zamilovala a přítele nakonec úspěšně ulovila :-)). Takže nevím.. Asi věřím na osud. Má-li člověk někoho potkat, tak se to stane. A asi opravdu ve chvíli, kdy to nejméně čeká. Takže držím moc a moc palce.

ale uznej, že pokud se nejedná o Gotta a další cééééélebrytní velebné kmety, tak uznej, že to není to pravé pro holku kolem třiceti let. A taky pochybuju, že tací choděj do Zverimexu případně jezděj sockou a čekaj, až jim nějaká nadržená holka padne na pupek. Nebo že obcházej sídliště s nějakym křížencem...
Ne, zanechme prosím těch charitativních myšlenek. Zrovna nedávno jsme se v práci bavily, někdo si tu stěžoval, jak u nich v domě celé dny štěká a vyje opuštěnej pes. Tak to opravdu ne. A aby nevyl, tak mu pořídit dvě kočky? Nezlob se, Aleno T., ale asi jsi v jiném věku, tobě už pes a množící se kočky dělají zábavu, já mám na mysli úplně něco jiného.
Ale dobrý nápad je ta kamarádka - chodit se známými do společnosti...

zalozeni rodiny,porizeni deti,to nejde s kdekym.Sice zadny recept na uloveni radneho chlapa neexistuje ale hlavne! nepropadnout zoufalstvi a nemyslet si ze z nouze ctnost-nevyplaci se to.

Těch se dá vyzkoušet několik - než člověk přijde na ten správný obor činnosti, kde by se mohla vyskytovat zvýšená koncentrace chlapů, mezi kterými ... Já nemám tu správnou představivost a netuším, kam člověk může přijít jen tak sám a kam si musí přivést druhého do hry - nevím, jestli třeba na tenis může člověk přijít sám. Určitě ale může sám jít plavat. Nebo se sám může stát parašutistkou nebo paraglajdistkou. Tam bývá chlapů většina.
Že na to není čas? Že pracovní vytížení nepřeje těmto aktivitám? No - to je totiž ta základní chyba. Sám se teprve učím naplňovat pravidlo, že nežijeme proto, abychom pracovali, nýbrž pracujeme proto, abychom měli z čeho přežít. (Jo, letos jsem ještě neměl dovolenou. Ale jen proto, že moje koníčkové vybavení je rozbité. Až bude spravené, tak mě v práci nikdo neuvidí! Možná až do Vánoc.)

není to to lítání?

Jo, je to to. Teď se nehodí říci "naštěstí", ale naštěstí pro mě a pro tento případ bylo letos těch leteckých nehod, incidentů apod. tolik, že mě mezi nimi asi nedokážeš identifikovat.

my byli poválečené děti - a tudíž značně přemnožené, takže potencionálních ženichů byly mraky.
Nikdy jsem nebyla nějaká význačná krasavice, ba přesně naopak. A že by se za mnou táhly davy obdivovatelů - no tak to už vůbec ne. Přesto se vždycky někdo našel - a nebyl to zas až takovej problém. Asi bylo nějak víc mužskejch nebo co. Radím nepropadat beznaději. Jestliže je na světě údajně osm miliard lidí, z čehož jsou polovina chlapi - pak by se ten jeden jedinej v tom chumlu najít měl. Hele, zkus to tak, jako když něco ztratíš a nemůžeš to najít. Začni hledat něco úplně jinýho. No a první co najdeš.....všichni to známe, ty určitě taky. Držím palce. Ale kdybys přecejen měla doma zvířátko, nebudeš si připadat tak opuštěná - a taky to na tobě nebude zdaleka vidět. Toho se chlapi snad bojej - nevím proč.

Tedy - jestli vůbec ještě, na svý starý kolena, mám právo něco podotknout :-(
Internet je docela dobrej. Ale uvědom si, že papír (monytor) snese všecko!!!! Radil bych, nebrat ho nikdy jako prostředek k dlouhýmu vykecávání a tvorbě leckdy planejch nadějí s někým, kdo může bejt několik stovek km vzdálenej, nebo vzhledově nebo věkově nebo sociálně nepřijatelnej. Vždyť k vyloučení stačí i to, že mu třeba smrdí z huby, to fakt na monytoru nepoznáš. A zadalší, poznáš sama, že mnozí inzerující o osobní seznámení vůbec nestojí, zaměňují seznamovací rubriky s chatem. Ztráta času!!!!!
Přirozený seznámení začíná vždycky na základě VZHLEDOVEJCH sympatií (jinak přeci k oslovení vůbec nedojde). Takže - chtěj co nejvíc údajů a fotku okamžitě (sama nikdy neposílej svou adresu, tel. číslo, místo zaměstnání), a při nevyloučení chtěj ihned osobní schůzku (jasněže na neutrálním území, dál od svýho bydliště). Prostě tak, aby ten přirozenej způsob seznámení face to face proběhl co nejdřív, jakoby - "...zrovna jsme si padli do voka v tramvaji, tak jdem nezávazně na sklínku...", bez uplně zbytečnejch předem psanejch tlachů, kerý si raději řeknete osobně. A pokud při schůzce nedojde k rozčarování, klidně už je možno tlachat i korespondenčeně. Ale osobně je to tlachání fakt lepčí :-) Věř starýmu dědkovi.

už jsem to někde jednou psala - na světě sice je 8 miliard lidí a z toho půlka chlapů, ale - ALE! - takový 4/5 z nich jsou věkově nepřijatelný, 1/2 ze zbytku je menší,než já, 4% z nich jsou teplý, řekněme takovejch 5% ze zbytku budou kriminální živly, minimálně 50% odpadne pro nevyhovující intelektuální a sociální postavení, 10% ze zbytku jsou vzádlení příbuzní Quasimoda, atd, atd - zbydou DVA - jeden je ženatej a druhej mě nechce
Ale teď vážně - Klárko - docela Ti rozumím - kde brát a nekrást..? Taky mě seznamky dost odradily, ale - přece jen - znám pár párů, které se takhle seznámily, tak to asi nějak přece jenom jde! :-) (ale - byla to dřina a hledání jehly v kupce sena...) Držím palce :-) A pejsek - uznávám - metoda to jde - však ten starej vtípek - slečno, vy máte hezkého pejska, můžu si vás pohladit? taky asi bude ze života :-) Ale je pravda, že pejsek chce a potřebuje svůj čas...

co se uspesne seznamily na netu (jedna se uz i vdala). ale trvalo to cca 2 roky a nespocet schuzek (a jeste vetsi pocet tech, co neprosli ani k ty schuzce), nez narazily na toho spravneho

Chlapů přiměřeného věku, ochotných na sebe vzít zodpovědnost za rodinu, moc není. Ono je to trochu i výchovou a změnou životních podmínek. Dnešní děvčata netouží ve 20ti pod čepec a pak se 10 let motat kolem dětí a plotny, ale chtějí se vzdělávat, cestovat…a užívat života. Pak jim kolem třicítky začnou tikat bio-hodinky, a chtěly by zakládat na hnízdo, ale přitom se pochopitelně nechtějí vzdát svého společenského postavení a stát se (byť dočasně) kvočnami.
No, a kluci přiměřeného věku už jsou v tomhle věku zvyklí na svůj zaběhnutý životní styl, na ten sex vždycky nějakou přítelkyni najdou, a o děti (až na výjimky) zase tak moc nestojí. Navíc si případnou manželku představují jako mladší obdobu svojí starostlivé maminky, a jsou rozčarováni, že partnerka se do té role nechce dát natlačit.
Jako matka třech synů ve věku „na ženění“, dělám co můžu. Jednoho už mám z domu, zbylým dvěma servis omezuji na minimum, ale pokud dotyčná nebude mít na ovládání volant nebo klávesnici, moc šancí že se jich zbavím, nevidím…

že se tu něco zázračnýho dovim ...jsemť na tom podobně jako autorka článku. A teda jedinej použitelnej návod je od NČ ...anebo je jistě dobrý, aby někoho dohodila kamarádka - ale teda moje kamarádky zřejmě ve svém okolí nemají použitelného nezadaného muže přiměřeného věku...

Možná je můj návod trochu zastaralý, ale nejlíp se seznamuje v práci. Zapomeň na "co je v domě není pro mě", a střídej zaměstnání až do kýženého okamžiku, kdy tam najdeš "toho pravého".
Pak je ale průšvih, že si musíš následně najít práci někde jinde.

tvůj návod je výborný a mnou poměrně využívaný... leč momentálně mám dobrou práci, kterou bych měnit nechtěla, to je problém... (asi dám přednost práci před chlapem )

tak opravdu nemuzeme mit vsechno protoze vsechno potrebuje to sve.Nekdy se ale prace menit nemusi,snad zalezi na postaveni ci na stylu prace,ze ti dva "kolegove" nesedi v jedne kancelari ba dokonce ani naproti pres chodbu.
Jinak mamca ma pravdu v tom ze v praci mame moznost toho druheho lepe poznat,uz tim ze nemuze lhat o identite,pozorovat jak se k praci stavi-zda je zodpovedny atd. a samo-uz predem vedet zda je zenaty ci nikoliv.))))

Já jsem si našla na netu přítele se kterým jsem teď už přes rok. Byla to cesta trnitá, ale vyplatila se. Nesmíš hned házet flintu do žita, když to napoprvé, napodruhé ....nevyjde.
Si řekni " však on nic nejde, zkusím oslovit někoho jiného " !
To přijde, taky jsem byla nešťastná a sama a dnes jsem šťastně zadaná

na práci "se nelpí". Akorát že když mě baví, je poměrně slušně placená, respektují to, že jsem sama s dítětem - tak taková práce neroste na stromech! ...se zbytkem souhlasím...

názorově k té starší generaci, nemohla bych se prostě seznámit přes internet. Osobní sympatie, přitažlivost a to, že si tak nějak padnete do oka a hlavně si máte co říci navzájem, je pro mě alfa a omega daného vztahu. A že bych někoho lovila? To nikdy, vždy jsem byla ulovena to velice ráda. A pokud bych ráda někoho vedle sebe, tak si prostě musím udělat čas a začít žít trochu jinak než jen prací, jinak se sama odsoudím k tomu, že sama i zůstanu. Až někoho najdeš, tak si na něj také budeš muset udělat čas, jinak ten vztah nemá cenu.

že seznámení na internetu je uplně něco jinýho, než internetové získání kontaktu na člověka, většinou opačného pohlaví, který(á) se chce též seznámit.
O internetové seznamování bych rozhodně nestál! Ale naopak každému hledajícímu vřele doporučuju, mimo jiné, i internetové získávání kontaktů, po nichž může, ale nemusí, teprve k seznámení dojít.

A co pobytové zájezdy pro nezadané... To už dnes taky existuje. Nikdo nikoho do ničeho nenutí... Prostě si užiješ dovolenou, a možná přijde i kouzelník
L*

v posledních pár letech. Na večírku, na tréninku, přes internetové seznamky, dokonce rozhodila sítě mezi své známé at mě seznámí se svými nezadanými kamarády atd atd...chytilo se jich dost, ale po čase z nich většinou vylezlo přesně to že se na vztah vlastně ještě necítí..bla bla. Pořád jsem si lámala hlavu kde toho pravýho potkat a jak a jestli to vlastně všechno stihnu (je mi 30). A pak jsem se uvolnila a nechala věci plynout.......Takže radím neřešit to. Neshánět. Neupínat se. Vyladit se pozitivně. Jako například myslet si: Skvělých chlapů je spousta..a můžu ho potkat kdekoliv" :-), no já si předtím opakovala opak a pak se divila, že furt nic a nic a jakto :-). Dělat co mě baví. Mít se ráda. Mít ráda lidi kolem sebe. Potkávat a poznávat mužský, jako lidi, ne jako objekty k lovení, zní to hrozně nerada si to přiznávám ale já to tak nějak blbě v jednu dobu viděla. A netrvalo dlouho po mém "přeladění" a jeden prima chlapík zazvonil přímo u mě doma..přišel něco vyřídit pracovně..a byl z toho roční vztah, sice to nevyšlo, ale asi nejspíš proto abych ted na dovolené náááhodou potkala dávného známého a s tím je to přímo o souznění duší a snad i těl :-)). Přidám ještě pár rad: Vyjít tomu naproti ale nechtít to křečovitě. Ani nepředstírat že to nechci křečovitě. Být připravená na nejhorší ale očekávat to nejlepší. Změna přístupu fakt funguje!

beru jako JEDNU z možností seznamování..ne lepší ne horší..když nic jiného potkám člověka s kterým bych se nejspíš nikdy v životě nepotkala. Bud to bude zajímavé setkání a něčím se navzájem obohatíme anebo se aspon třeba pobavím(e) nějakým trapasem ne? :-) Ber to jako hru, lehce a s úsměvem..

Nevím nevím. Píšeš "skvělých chlapů je spousta...."
Já Ti mám dojem, že nás zase až tak moc není :-(

ani já neznám nikoho tak skvělýho, jako jsem sám, dokonce nevím ani o nikom, kdo by se mně byť jen vzdáleně podobal . . . Jsem ale silná osobnost, já se s tím vyrovnávám v pohodě.

Si dokonce vzpomínám, že jsem tak výjimečnej byl od outlýho mládí, že se uvažovalo o mym umístění do uplně Zvláštní školy!!!

díky že potvrzujete mou teorii, že báječných chlapů je spousta! Ženský vidíte to stačí pomyslet (napsat) a chlápci se nám tu slétají jako vosy na bonbon :-)))

Aby ses nemejlila. Tohle se stává skutečně pouze výjimečně, nanejvejš 3x za padesát let!!!! (3x proto, abychom nezapomněli na Strýce)

jenomže jsou zadaní. Nemáte pánové nějakého, i když méně skvělého, nezadaného kámoše ?

Taky je důležité shánět jinde než na feminizované Kudlance, já vím...

mí dva kolegové v práci, přes chodbu rozhodně zadaní nejsou, stejně jako já . . .

tady se snad ozývají skvělí nezadaní chlapi!! Teď ještě aby byli v mý věkový kategorii - kolem šedesáti - a už se hlásím do konkursu. Já vím, žádný konkurs vyhlášený nebyl, ti skvělí nezadaní zřejmě nezadaní chtějí zůstat, no mám asi zase smůlu. Vy holky mladý, vy si ještě budete moct vybírat, ale co my trošku dříve narozené?! Na nás, pokud ještě vůbec někde na někoho narazíme, zbudou už jen rozmrzelí, malicherní starý dědci!

co je zase tohle za negativní přístup? pokud budete myslet že na vás zbydou starý mrzouti, tak se to stane..vy si musíte přece říkat že báječný chlapi se najdou napříč všemi věkovými kategoriemi, tak proč ne pro vás? Moje babička potkala největší lásku svého života v 82 letech! A jakýho fešáka :-) žádný sedění před televizí v domově důchodců se nekoná, na výstavy a na koncerty chodí, jezdí na chalupu.. Každý měsíc dokonce slaví výročí seznámení.

protože bych nerad, aby se před mým barákem přede dveřma tvořila každodenně fronta žen, případně mužů - těch, co neznají moji sexuální orientaci - lačnící alespoň zahlédnout, jak takový skvělý chlap vlastně vůbec vypadá. V tom to mám pochopitelně mnohem snazší, mně stačí se jenom podívat do zrcadla, kdybych zapomněl . . .

díky za duševní podporu! Máš pravdu, že můj přístup vůbec k životu je asi dost pesimistický, třebaže se snažím se toho vyvarovat. Teď bych podotkla, že v 82 letech už bych ani žádnou velkou lásku potkat nechtěla, ale pokud budu alespoň trochu fit, tak proč ne? Ale co těch 24 roků?!

To je naopak správné a záslužné.
A že se kluci bojí chytrých holek, to vůbec není pravda.
Jen jestli se ta slečna moc nepřeceňuje a nesnaží se mířit moc vysoko.
Mužů je u nás víc než žen. http://www.demografie.info/?cz_pohlavivekukazatele=
Víc se jich rodí a neumírají už tak mladí jako dřív, takže se počet mužů a žen vyrovnává v 52 letech (pak ovšem počet mužů klesá velmi rychle - jsou moc udření a brzo umírají).
Každá žena, která chce, si může najít manžela. Jen ty moc vybíravé a nafoukané s tím mají problémy.

protože - chlapi toho moc nevydržejí a proto je výhodné mít partnera mladšího. a usměvavého...
MIlan má recht v jedné věci - píše o tom ve 3. řádečku. Jo, můžeš být Klárko docela chytrá holka, ale napsat to takhle, to je já nevím - to se zkrátka samo pozná není třeba to inzerovat, je to takový divný, no. Aspoň mně to tak připadá. Možná jsem cimrlich a ostatním to TAK nepřipadá. Nebo ? No nic, to není jádro pudla.

nejsi cimprlich. Ale pisatelce rozumím, možná to napsala tak, že to zní poněkud nafoukanš, ale moje zkušenost je fakt stejná... jak bych to formulovala já, sama nevím. Jen že jen frajeři chtějí a ustojí chytrou babu... a frajerů je málo a většinou jsou zadaní
Takže tak...

koukám, jak se moje koncovka všude ujímá, tohle už je třetí plénum. Poprvé jsem to užila když jsem nechtěla být přímo sprostá, ale potřebovala to zdůraznit. A pak se mi to nějak zalíbilo a používám to často. Aspoň něco po mně zbyde...

já to napsala schválně, páč vím, že to je tvá koncovka

**************

Děkuji všem za rady. Dost často se tu mluví o pejskovi, ale AlenoT, to bych vážně měla tomu němému tvorovi udělat? Opravdu si myslíte, že když se domů vracím v 19 hodin, že by se mu to líbilo, být celý den sám doma. Celý život jsem toužila po pejskovi, ale rodiče mi to nechtěli dovolit, nyní když žiju sama a opuštím byt v 8.00 a vracím se nejdříve v 19.00, tak nemám to srdce pořídit si pejska, kterému by asi dřív praskl močový měchýř než bych se já vrátila domů. A k vašim komentářům ohledně toho, že jsem moc chytrá. Nevím zda to zní nafoukaně, ale já jsem to psala, že to cítím jako handicap. Bylo to pro mě moc velké překvapení, když mi to pár kluků řeklo. Někteří to, že jsem je převyšovala intelektem velice těžko nesli a hledali cestu jak jinde zabodovat a to na můj úkor, šlo o výčitky a ponižování. Je pravda, že to, že mám všeobecný přehled jsem vždy považovala za plus, jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že je to na překážku, to si nedovedete představit.

Jako se vším, i pokud jde o inteligenci, vědomosti, vzdělání apod. platí ten trojúhelník, který ukazuje třeba u průměrné mzdy, že 2/3 jsou pod průměrem a ti nad průměrem jsou ve špičce a je jich čím výše v trojúhelníku, tím méně. Když máš „smůlu, že jsi inteligentní, máš pochopitelně malý výběr podobně postižených mužů. Ale být takhle postižený se mně osobně líbí víc, než být hlupák, co se nevyzná, jak co funguje a proč se co odehrává. Je to totiž zajímavé to vědět. Přece nebudeš litovat toho, že nejsi hloupá. Přece nechceš žít vedle nějakého hlupáka, který nechce mít vedle sebe inteligentní partnerku se kterou se dá kecat o všem, ale hloupou husu, která nic neví. Těch inteligentních možných partnerů je prostě míň a tak musíš víc hledat a hledat je tam, kde se víc vyskytují. Po hospodách jich bude asi málo. Spíš budou sportovat, hrát třeba deskové hry, chodit po horách a tak. Rozhodně se to musí pořád zkoušet. Nenech se otrávit.

A tak se ptám, zcela hypoteticky - jak jinak: Kdybych se tu ozval třeba já (musel bych však svůj věk dělit dvěma) nebo úplně někdo jiný, třeba NČ (ten už ale našel), ve stejném duchu jako Klárka, že hledá, hledá a stále nenachází, co byste mu zde, na přefeminizované Kudlance asi poradily? (Oslovuji dámy, proto Y!) Pokud vím (možná se pletu), žádný chlap tu ještě nežádal o radu jak do toho. Jak sbalit babu. Ženskou, se kterou by se dalo žít.
A tím jsem se dostal k jádru pudla. Kam se podívám, samá ženská. Aby bylo jasno, mluvím pořád o Kudlance. Ano, je tu pár výjimek, na prstech by se daly spočítat. Jsme v menšině, ale je nám tu s Vámi dobře. Čím ale to, že v něčem jste nebo chcete být úžasně feminizované, samostatné, se vším si umíte poradit, druhému umíte poradit, ale v této privátní oblasti si najednou nevíte rady. Klárko promiň, ptám se všeobecně. Už jsem to zde četl mnohokrát.

A pokračoval bych, že hledám: Chytrou, trošku hezkou, žádnou bombusex, spořivou, ale ne lakomou krknu, čistotnou, ženskou tak akorát, abych si mohl i někam plácnout, žádnou vychrtlou dietářku, aby si přišel na své i žaludek - z toho by plynuly sem tam i nějaké ty žaludeční orgasmy, aby neměla 4x do měsíce menses a stálé bolení hlavy, aby měla smysl pro
humor - to je důležité koření, sportovně založenou, žádnou pecku, aby nechlastala, aby, aby, aby, by, by, y, y, y...
Co byste mi asi tak poradily? Kde hledat? To samé, co Klárce???
A nepište, že si mám koupit nafukovačku nebo psa!

A vsadím se, že kdybych hledal a našel, že bych musel několik "aby" úplně ignorovat, přimhouřit, možná i zavřít jedno oko, protože ideální ženská (ale já vím, teď nemluvím o nás) prostě neexistuje. Vezmeme-li v úvahu i možnost, že by se přece jen našla, pak zase mluví a mluví a luví, uví, ví, í...

Jo, abych nezapomněl, jaká že se mi líbí ženská? Moje žena to ví a směje se. Možná, že jste někteří z Vás hltali pořad "vaříme s Nigellou". Jako já. Tehdy to dávali na Spektru. Tak přesně tahle ženská je můj typ. Tu mít doma... Lidi, jak ta uměla vařit...a jak se u toho dokázala otáčet...usmívat, ochutnávat jen tak prsty, rukama...masa, sladká jídla, buchty, saláty... Uf!
Tak dobrou noc.

že taková by byla i doma a třeba po x letech ?

Z tvého textu vyplývá, že chlap se seznámí lépe. Snad nejsme tak moc náročné - nebo myslíš že jo ? Fakt je jak píše toulavej, že když žena muže převyšuje intelektem, musí se cítit mizerně a tzv. jí to dá sežrat.

Klárko, s tím psem máš pravdu.I když pejsek-gaučák spoustu času prospí, od rána do sedmi do večera, to by bylo týrání zvířat. Já to vidím na singl aktivity. Kdo hledá, najde. Snad máš volné víkendy? Podívej, a s tou úrovní - já taky vždycky chtěla chytrýho chlapa, a žádnou onuci. A bylo období, kdy mi maminka říkávála: vidíš vidíš, chtěla jsi chytrého, tak máš, a teď s ním nemůžeš zvládnout, s intelektuálem! Ale vážně - s hlupákem by ti to neklapalo vůbec.
Takže - pomalu se blíží společenská sezona. Nic nerozebírej a vrhni se do ní po hlavě.

I ty vdolečky má hezké, že?

Wendy - no jéje!

Kdybyste viděli ten její špajz nabitý potravinami, plnou lednici... Asi bych se motal pořád v kuchyni. A pomáhal a pomáhal...

Takovej k nakousnutí, že ? To slovo neznám tak jsem si našla v transl.

Pracuju v IT firmě a tam je hromada chlapů, co mají veeelikej problém najít si holku, jelikož prostě nevypadají zrovna jako Keanu Reeves. Jsou rovní, pohodoví, zodpovědní, peníze mají slušné. A jsou dost nadpůměrně to ... jak jsi to chtěla ... jo inteligentní! Někteří mají popsané vlastnosti více, někteří méně, ale rozhodně nejde o ty ... trestně závadné osoby, jak tu někde někdo napsal ...

Joooo ... a taky jsou hodní, asi příliš. Nebo že by ... ťunťové?

Tak chcete alfa samce nebo otce rodiny? Tough decision! :-)

několikrát jsem se seznamovala na netu,,,na dlohé dopisování jsem nebyla ztráta času a energie,,,zajdem na drink??pokud se začal dotyčný vykrucovat tak konec..kdo se chce opravdu seznámit tak se chce samozřejmě i sejít!!! měla jsem asi 20schůzek nic vážného ztoho nebylo,ale zkouším to dál....kamarádky se diví,že mě to ještě neomrzelo,,nebudu přece zapšklá ženská,,,a jak se mám seznámit??z okruhu mych přátel nic zajímavého a po discotékách lítat mě už nebaví....

A proč nezkoušet štěstí směr severozápad. Čecha bych nechtěla.