Dle doporučení České společnosti pro hypertenzi je vysoký krevní tlak definován jako TKl ³ 140/90 mm Hg. O hypertenzi se jedná, i když je zvýšen pouze systolický (horní) tlak. Pokud pravidelně chodíte k lékaři a ten vám jednou naměří vysoký tlak, nemusí se hned jednat o hypertenzi.

     Hypertenze je opakované zvýšení TK ≥ 140/90 mm Hg alespoň u dvou ze tří měření při minimálně dvou návštěvách u lékaře. Pro přesnější představu, jak výrazná je hypertenze, vzniklo dělení do několika stupňů. Má to svůj smysl při rozhodování, jak hypertenzi léčit:

                                                                                                    systolický tlak / diastolický  tlak

 

I.   stupeň: Mírná hypertenze                                              140 - 159 a/nebo   90 -   99 mm Hg

II.  stupeň: Středně závažná hypertenze                          160 - 179 a/nebo 100 - 109 mm Hg

III. stupeň: Závažná hypertenze                                                         ³ 180 a/nebo ³ 110 mm Hg

 

 

      Ovšem, ani při vysokém stupni hypertenze nemusíte pociťovat žádné obtíže. Nemusí vás bolet hlava, můžete pořád dobře vidět, všechno může být zdánlivě v pořádku. Zatím. Obtíže nastanou, až vaše přetížené srdce a cévy vypoví službu.

     Srdce, jehož jediným, avšak nepřetržitým úkolem je pumpování krve a udržování krevního oběhu, musí vyvíjet stále větší tlak, aby dokázalo protlačit krev zúženými a ztuhlými cévami. To klade vyšší nároky na srdeční svalovinu, která zbytňuje a posléze není schopna kvalitně pracovat. Zejména bývá postižena schopnost uvolnění srdeční svaloviny v okamžiku, kdy se srdeční oddíly plní krví. Krve se pak přepumpovává méně, a to nutí srdce více pracovat. Tento koloběh zhoršujících se podmínek srdce vyčerpává.

      Také se zhoršuje okysličování srdeční svaloviny, která pak zase o něco hůře pracuje a dále se poškozuje. V srdeční stěně se mohou vytvořit trhliny a výdutě se všemi důsledky.

     Hypertenze znamená dlouhodobě zvýšené napětí a napínání cévní stěny a srdečního svalu. Vysoký tlak totiž nebolí a nedává o sobě vědět. Tak nevznikají obtíže, které by vás nutily k návštěvě lékaře a díky tomu včasnému záchytu hypertenze. Zvýšený tlak krve však neustále pociťují cévy a srdce. Cévní stěna je vlivem příliš vysokého tlaku napínána, krevní částice na ni narážejí s větší razancí, leckdy se tvoří i víry. Ve stěně se objevují trhlinky, které přitahují krevní destičky a další buňky, jež se snaží trhlinky zacelit.

      Uvnitř cévy pak vzniká vlastně strup. Ten tvoří výstupek v cévní stěně, který přitahuje další buňky, krevní tuky a cholesterol. Ty se v postižených cévách ukládají a způsobují kornatění cévní stěny neboli aterosklerózu. Taková cévní stěna pozbývá svou pružnost a krev tudy proudí obtížněji.

     Kornatění zužuje průsvit cév (jako když se zanáší vodovodní trubky). Může dojít i k úplnému ucpání cévy a tím k přerušení přítoku krve do postižené části těla, například srdce nebo dolních končetin. Výsledkem je infarkt nebo nedostatečné prokrvení nohou. Dlouhodobé působení vysokého tlaku na cévu také může způsobit vznik výdutě, kdy se cévní stěna ztenčí a posléze také praská. To se stává například v mozku, čeká vás mrtvice...

CO PROTI TOMU?