Kudlančí server vždycky jenom pročítám, ale párkrát jsem měla tendenci napsat, když jsem řešila problémy všem Kudlankám známé: nevěra, ztráta důvěry, tchýně atd. Ale teď nastává období, se kterým si opravdu nevím rady a to ani po pečlivém prohledání netu. Stalo se - moje kamarádka se rozešla se svým přítelem a já jí začala věnovat víc času.

     S mým manželem jsme ji brali na společné výlety, trávili společně víkendy, těšila mě její přítomnost. Posléze jsem s hrůzou jsem zjistila, že je pro mě víc než kamarádka, jednoduše - jak jsem pak zjistila - jsme bisexuální. Věděla jsem, že ani já jí nejsem lhostejná a snažila jsem se ji dostat do postele, ale s ohledem na mého manžela ona odmítla.

     Nastal posléze jeden krásný den strávený ve třech a večer mi manžel oznámil, že nechce být jen se mnou, a že mu přijde naprosto přirozené, být ve třech. V určitých směrech jsem velký konzervativec a toto mi naprosto vyrazilo dech a v prvotním šoku jsem to naprosto odmítla, ale jak šel čas, tak se to nějak upravilo a nyní v podstatě bydlíme ve třech resp. ve čtyřech, protože s námi bydlí i tchýně, která touží po tom, aby jí naše přítelkyně říkala maminko...

    Tak a teď mi řekněte - je to vztah, který sice není obvyklý, ale má to tak ještě někdo další než my? Nebo jsme fakt úchyláci, kteří patří do ústavu? Může takový vztah fungovat delší dobu? Je nám všem kolem třiceti a jsme bezdětní. Počáteční problémy se žárlivostí jsme ustáli a vyřešili, manžel se snaží a přítelkyně také, mám dojem, že jim nemohu vše vrátit stejnou měrou, nedokážu je milovat stejně, vždy tam jeden má přednost...  Tak teď se do nás můžete pustit...

Laďka

ODPOVĚĎ: 

Ahoj Laďko,

    Hele, nemyslím si, že by to v současné době mělo dělat problémy - podle mě jsou problémy jedině ve vašich hlavách, resp. v tom, co má člověk naučené, že "se má...". Takže pokud vám to funguje, proč ne.

    Ale: