Milá Danielo, obracím se na Vás s prosbou o radu, případně i ostatních kudlanek. Dostala jsem se v životě do situace, se kterou si nevím rady. Jsem vdaná, ale s manželem žijeme již několik let odděleně (bylo to jeho rozhodnutí, bylo to těžké období, a nakonec jsme se ustálili na nějaké dohodě o odděleném žití, přičemž na domácnosti se finančně podílíme oba, a o děti (14 a 18 let) se netaháme).

     Než jsem se srovnala s první životní prohrou, kterou byla "smůla" v mém manželství, které skončilo v takových troskách, trvalo to dlouhou dobu. Pak se ale stalo to, co potká nakonec snad každou...

     Zamilovala jsem se... Potkala jsem člověka, který byl pro mě naprosto spolehlivý, ve všem, v lásce, v běžných životních problémech. Opora, kterou jsem neznala. Začínali jsme se bavit více o dětech, o naší budoucnosti, začínaly se rýsovat nové plány. Můj život začínal mít nový začátek, a já si myslela, že i mě může potkat štěstí. Byl milý, občas náladový, trochu depresivní, ale vždy spolehlivý muž.

     Co se stalo potom? Dostala jsem „dobré upozornění" od „přítelkyně" abych si přece jen dávala pozor. Nechápala jsem proč a nač. Začala jsem být ostražitější, začala si víc všímat jeho nálad, jeho chování. No a pak se to stalo. Podváděl mě. A to je to, proč píšu. Nedokážeme se od té doby z toho dostat. Je to pořád dokola, chvíle kdy už mám pocit že je to pryč, ale pak nastávají u mě deprese z toho, že mě podvádí dál. Nejsem paranoidní, ale já nevím jak mu začít věřit.

    K tomu se ke mně dostala jeho faktura za mobil, abych zjistila, že posílá měsíčně něco kolem tisíce sms, spousty mms. A mě to určitě není. Tak vlastně s jistotou vím, že pokračuje (i když možná jen tímto způsobem) v tom vedlejším vztahu. Když jsem mu chtěla o tom říct, jako by vycítil nebezpečí o čem bude řeč, a odmítl se mnou o tom mluvit. Nesmím nic říct, jinak následuje jeho sebeobviňování a neskutečný kolotoč zpráv o tom, že mu nevěřím a podobně. Stokrát jsme se rozešli, pokaždé pak následuje z jeho strany záplava sms a návraty k sobě. Já nevím co dělat. Miluji ho, strašně moc ho miluji, ale uvnitř někde cítím, že stejně tohle není v pořádku.

     Tak snad mi poradíte, snad má někdo podobný osud nebo něčím takovým prošel. Je možné slepit zpátky vztah, který byl narušen nevěrou ? A jak začít věřit, když podezření dál trvá a není paranoidní ? Děkuji Vám, i kdyby se mi rady nedostalo, alespoň jsem se vypovídala. Lucie