Svátek chanuka je známý jako Svátek světel. Proč tomu tak je? O jaká světla se jedná? Je oslavou makabejského vítězství nad helenizovanými Syřany. Připomíná dobu znovuzasvěcení jeruzalémského židovského chrámu po jeho znesvěcení vojskem Antiocha IV. (v r. 167 př. n. l.), který navíc jako obrovskou provokaci nařídil i vztyčení Diovy sochy uprostřed chrámu. Začalo velké masakrování a rabování... Bylo pozabíjeno mnoho nevinných lidí a na přeživší Židy byly uvaleny těžké daně.

Jako obrovskou provokaci nařídil i vztyčení Diovy sochy uprostřed chrámu. Bylo pozabíjeno mnoho nevinných lidí a na Židy přeživší byly uvaleny těžké daně.

Vůči tomuto povstal židovský kněz Matitjahu se svými pěti syny, Jochananen, Šimeonem, Eleazarem, Jonatanem a Jehudou Makabi.

O rok později Matitjahu umřel, a jeho vedoucí pozici v povstání zaujal jeho syn Jehuda.

Začala partyzánská válka.

Za noci vyráželi Židé proti syrským jednotkám a s ránem mizeli v horách. Ačkoli jich bylo pouhých šest tisíc, porazili armádu čtyřiceti sedmi tisíc Syřanů.

Antiochus vyslal proti Makabejcům další, ještě větší armádu.

V bitvě u Bejt Cur však Židé šťastně zvítězili.

Zahájili vojenské tažení na Jeruzalém, osvobodili město, dobyli chrám a vyházeli z něj modly.

Chrám byl vyčištěn a byl taktéž postaven nový oltář.

Při této příležitosti nalezli pouze jedinou konvičku potřebného posvátného oleje, která by však vydržela jen jeden den.

Canukia, posvátný osmiramenný svícen, však měla hořet celou noc bez ustání. Když však byla zažehnuta, vydržela hořet celých osm dnů, což bylo velkým zázrakem, neboť teprve za tuto dobu byl připraven olej nový.

Židovští mudrci pak tedy rozhodli o uchování připomínky této události osmidenním svátkem. Zapalování osmiramenného svícnu je nejznámějším chanukovým předpisem. Chanukia má osm ramen pro osm svíček v jedné řadě a jedno rameno oddělené pro pomocnou svíci zvanou ,šamaš“ /sluha/. Zajímavý je způsob zapalování – první den zapálíme jednu svíčku, druhý den dvě a tak dále, až osmý den hoří všech osm svíček.