O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
| Napište nám |
| Poradna Kudlanky |
| Právní poradna |
Hubnutí s Kudlankou
Význam jmen
Soutěže
Setkání
Přihlášení
Anketa
| PAVOUČEK - 1. |
|
|
|
| Pátek, 09 červen 2023 | |||||
Strana 3 z 3
„Vy mě…jak mě…“ vyrážel ze sebe Jakub. Krk ho bolel a při pokusu promluvit chraptěl, jako kdyby měl angínu. Navíc si teprve teď uvědomil, že vlastně i brečí. Sice tiše, ale brečí. Za tři měsíce mi bude čtrnáct a už zase bulim, kurvafix!, nadával si v duchu, protože věděl, jak pateticky vypadá a že tím tomu šílenému klukovi dává přesně to, co chtěl. Ale nemohl si pomoct. Bál se. Hodně se bál.
Budík mu dal znova pohlavek, tentokrát silnější: „Hele tady primář Johnny říkal, že máš poděkovat.“ Jakub se zoufale podíval na Zetora, ale ten vypadal jen zmateně. Ne, ten mu nepomůže. Zatnul pěsti, ale nakonec s obrovským pocitem ponížení vykoktal skrz bolavé hrdlo: „Dě…děkuju, pane…primáři.“
Honza mu s úsměvem ukázal na prstech gesto OK a postrčil ho směrem dál, na cestu mezi zarostlé zahrádky. „Tak, jdeme do ordinace,“ řekl a spolu s Budíkem ho donutili pokračovat v chůzi dalších asi pět set metrů. K Jakubově smůle nikoho nepotkali, protože zahrádky byly opuštěné, pomalu zarůstaly a čekaly na zbourání, rozorání a výstavbu nějaké nové silnice. Když už si začal říkat, že se přeci jen zkusí vytrhnout, utíkat a volat o pomoc, Honza se náhle zastavil.
„Tak jsme tady. Sanatorium primáře Johnnyho. Jen a jen pro tebe, kamaráde,“ řekl a ukázal na díru v rezavém plotě, která vedla na zarostlou zahradu. Uprostřed zahrady stál opuštěný domek s loupající se omítkou. Jakub začal znovu brečet.
pokračování v pondělí
NIKOLA BORNOVÁ
|
|||||
| < Předch. | Další > |
|---|
