To ale samozřejmě není vše, to ani náhodou.

Do diváků je potřeba stříkat progresivní agendu pod maximálním tlakem!

Děj se tedy pozměňuje a třeba celý třetí díl seriálu (hodina a čtvrt!) je věnován dějové odbočce o vztahu dvou postarších homosexuálů v post-apo světě.

Dva postarší muži se po zombie apokalypse potkají, romanticky zamilují a pak žijí dalších dvacet let spolu v dokonale udržovaném ráji.

Jinak to samozřejmě ani být nemůže – jejich vztah je dokonale harmonický, oba jsou stále čistí, sofistikovaní, vzdělaní a civilizovaní. Jejich základna je jak ze škatulky, oba gayové si se vším poradí a nikdo nemá šanci jim narušit jejich dokonalost.

V kontrastu k tomu je představen vztah Joela a jeho partnerky Tess – ti se naopak nikdy láskyplně neobejmou, chovají se k sobě jako roboti a jejich vztah je zvláštně křečovitý a nevyrovnaný, protože jde přece o nepřirozený svazek dvou dospělých heterosexuálních bělochů (no fuj!). Tenhle kontrast hetero a homo páru je tam ale samozřejmě jen náhodou, no fakt! Ale ani tohle nebylo dost – tvůrcům nestačilo znázornit vztah dvou homosexuálů jako něco dalece nadřazeného hetero vztahu Joela a Tess, oni nám v tom museli pořádně vymáchat čumák. Takže když se třeba dva postarší muži seznamují i fyzicky, tak se to neukáže nějakou zkratkou, to ani náhodou.

Musíme sledovat, jak se vousaté tváře milenců dlouze líbají, pak se svlékají do naha, pak si na sebe lehají v posteli, tisknou se k sobě, pak se zase dlouze líbají, všechno nekonečně a naprosto zbytečně natahované. Když už si říkáte „tak teď už děj může konečně poskočit dál, ne?“, tak jen poskočí jeden muž na druhého ještě intimněji. Trochu mi to připomnělo jinak povedený český snímek Šarlatán s Ivanem Trojanem, kde byla podobně nesmyslně natahovaná scéna homosexuálních radovánek.

Na tohle budete povinně koukat desítky minut, i když by to šlo shrnou do minuty.

K tomu podotýkám – stejně jako většina lidí nemám naprosto nic ani proti gayům, ani proti černochům ani proti většině jiných minorit. Dokud se chovají rozumně a nikomu neubližují, jen nad tím pokrčím rameny a je mi to šumák. Kvalita člověka je určována jinými věcmi než jeho etnicitou nebo sexuální orientací. Ostatně – sama k minoritě patřím a beru za správné, když mě s partnerkou nikdo neřeší a dokud se chováme slušně, všichni nás ignorují jako kohokoli jiného. Takhle vypadá zdravá tolerance, která mezi lidi nevráží klíny!

Celé je to past!

Nemusím snad podotýkat, že celá ta převýchovná agenda je samozřejmě zároveň i marketingová past. Mladí diváci jsou postupně převychováváni potřebným směrem, a když se někdo ozve, že „teď už to jakože fakt přeháníte, vy magoři!“, tak je předem nachystaná mediální kanonáda proti takovému opovážlivci. To je součást celé té hry.

Podobně to je i se seriálem The Last of Us – někteří diváci se podivili, proč byl celý jeden díl věnovaný naprosto zbytečné dějové odbočce o jakémsi homosexuálním páru. Na to okamžitě přišel mediální protiútok za pomoci článků o tom, jak se primitivní homofobové vyjadřují nenávistně o utlačovaných homosexuálech, jak je to strašné a jak by se s tím mělo něco dělat. A o seriálu se pak píše všude možně – i na webech, které se nevěnují filmu. Viditelnost stoupá a zblbí marketingáři se radují, protože jakékoli zviditelnění je přece dobrá věc (to je stará, ale často také nepravdivá poučka).

Ještě k tomu dodám – ten seriál je opravdu dobře natočený, má výbornou výpravu, dobré herce a technicky mu jde jen máloco vytknout. Vlastně je docela dobrý. I ta část o romantické lásce dvou homo byla vlastně velmi dojemná – jen byla naprosto absurdně roztažená a takzvaně „in your face“, tedy „přímo do xichtu“.

Ten problém je to, jak progresivisté čím dál tím častěji zneužívají existující kvalitní kulturu a umění pro svou politickou agendu. Do nekonečných předělávek čím dál tím častěji vpašovávají svoje bláznivé a společnost rozdělující nápady. Sami obvykle nic originálního vytvořit neumí a tak ideologicky ohýbají a znásilňují jednu klasiku za druhou, až nakonec nezůstane nic. Zničili Star Wars, Star Trek, Pána prstenů, Doktora Who, většinu starých legend (Artuš, řecké báje, severskou mytologii…), Sherlocka Holmese, historická dramata, klasické grafické novely a komiksy (Watchmen aj.) a jdou dál a dál.