O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
| Napište nám |
| Poradna Kudlanky |
| Právní poradna |
Hubnutí s Kudlankou
Význam jmen
Soutěže
Setkání
Přihlášení
Anketa
| KONCE I ZAČÁTKY - 10. |
|
|
|
| Čtvrtek, 09 únor 2023 | ||||||
Strana 4 z 4
"Takhle jsi mi nikdy neřekl," podívala se na mně pohledem, který jsem taky nikdy neviděl. "Nebylo třeba. Nikdy jsi mě z ničeho podobného neobvinila." "Promiň," řekla třesoucím se hlasem. "Prostě to tak vidím. Čili Petra je pro tebe jen náhrada?"
Další problém, samozřejmě.
"S Petrou to bylo všechno úplně jinak. Nejsem si jistý, jestli bych ti o tom měl říkat." "Řekni." "Myško... " "Nemusíš mně říkat hlodavě. Klidně už budu jen Míša," vyčítavě koukala. "Ale no tak, prostě jsme se spolu potkali jen jako... no... nezávazně no..."
Herdek, jak se dcerám říká něco o tom, když si člověk chce jen odskočit (vlastně ani moc nechce) a ono se to pak zvrtne. "Tati! Ty mi chceš říct... " "Myško, prosím... " "Ty mi chceš říct, že Petra je nějaká štětka, nebo co????" Uf. Tak tohle je asi moc. "Míšo, neblázni. Já vím, že to je pro tebe fajn kamarádka. Já ji mám taky rád. Ale... " "Fajn kamarádka? Ona tě miluje tati." "Nepřeháněj, tohle nejsou věci, o kterých bys mohla něco vědět." "Nejsem žádná malá holka." "Nejsi, a taky si nemyslím, že bys některým věcem nerozuměla víc jak některý dospělý - nebo dospělá spíš. Ale ono to opravdu není tak jednoduché." "Přece kvůli nějaký vdaný nebudeš ničit něco, co teď všichni máme. Vždyť bys byl jak máma..." oči se jí zalily a já byl v háji. "Sakra Míšo. Tohle fakt nemusím. Mám taky svůj život! A nemůžu dělat všechno jen podle tebe, pochop to." No tak to byla blbost úplně největší. "A já jo? Já musím dělat všechno tak, aby tys byl spokojenej?? Tak si škubni milej tatíčku, já tady nemusím vůbec být, když ti tak hrozně moc překážím!" práskla dveřma a zmizela. Naštěstí jen ve svém pokoji. Teď už na mne vyčítavě hleděla i králice.
Měl jsem chuť do něčeho praštit. Pořádně. Sakra. Našel bych někde doma aspoň panáka? Pochybuju. Otevřel jsem likérku a našel... krabičku cigaret. Jo. Jsem slabej, povahově odpornej a nemá smysl, abych si maloval něco jiného. Jenže já to vydržím. Přistoupil jsem ke dveřím Myšky pokoje a chtěl zaklepat a vstoupit. Jenže místo toho jsem zaslechl, jak s někým hovoří. Na skype, nebo telefonem, nevím. Chvíli bylo ticho, asi jí ten někdo něco vysvětloval, co já vím.
"Já si myslím, že by spíš potřeboval něco úplně jinýho, tys to říkala už dávno." Že by mluvila s mámou? No tak to jsem opravdu šlápl do velký louže. "Petro, přijeď prosím. Něco vymyslíme. Nemůže tě přece jen tak... vyměnit, nebo co. Já to nechci!" Bože můj. Tak to není louže, tohle je úplně něco jinýho a mnohem většího. Otevřel jsem krabičku, zapálil jsme si, a vypad. Nebude to také ľahké, drahá, zpíval mi Müller v rádiu a já jel za ní.
ONA
On sa proste odpojil?! Ako to? Ach bože, tak je predsa sklamaný... Schrodingerova kočka bola OK, Pavlína nie je OK... Čumela som na prerušený dialóg, čo mŕtvo zostal visieť na obrazovke. To nemůže být pravda. Naštvala som ho. Určite sa cíti podvedený. Nemala som ho ťahať za nos... Čo to bol vôbec za nápad, mne by sa také niečo tiež nepáčilo, jasné, že to bola neuveriteľná blbosť, čo iného to tiež mohlo byť, veď som to vymyslela na Silvestra nad ránom. Ježiš Mária ja som skutočne úplne neschopná. Petra má pravdu. Nedokážem nikoho zbaliť ani na internete. Čo som si vlastne myslela, že ako to dopadne?
No, pravda je taká, že som dúfala, že keď zistí, kto som, vyskočí meter do výšky od radosti a vzápätí sa mi vrhne do náručia. A povie mi, že ma miluje od chvíle, keď ma prvý raz videl. A povie mi, že s Petrou to bol omyl. Že som mu zlomila srdce, a tak nevedel, čo robí. Také niečo som čakala. Toto som rozhodne nečakala.
Zdvihla som sa a začala bezmyšlienkovite prerovnávať veci, čo mi prišli pod ruku. Čo teraz? Už nikdy krásny večer s Jirkom? Zas len ten hnusný pocit samoty? Zas len ten pocit, že už sa vôbec neni v živote na čo tešiť? Ako mi to mohol urobiť? To si všetky tie krásne veci, čo mi vravel, vymýšľal? Ako sa k sebe neuveriteľne hodíme? Asi hej. Chlapi sú proste všetci rovnakí. Ostatne, čo sa dalo čakať od tohto, po tom, čo predviedol s Petrou? No, tak mi treba. Nemám byť tak neuveriteľne naivná a veriť v osudovú lásku. V mojom veku je to naozaj trápne.
Do šľaka!
Zdravím a těším se ROMAN
|
||||||
| < Předch. | Další > |
|---|
