Nedohnal jsem ji, protože mám svoji důstojnost a navíc je třeskutě rychlá, potvora.

Každej večer, co jsem doma, si teď povídáme s kočkou.

Nevěřil bych, že mě něco takového může na síti potkat.

Poznal jsem za život spousty žen, ale nikdy jsem nebyl schopen nijaké formy vztahu na dálku. Je ale fakt, že málokterá mě tak oslovila, jako tahle Schrodingerka.

Snad Pavlína... to bylo taky takové... kouzelné. Jako když se člověk po letech vrátí někam, kam patří. Ale jak to, že je mi tak dobře s nějakou netovkou?

 Simona, psychiatrická kamarádka z mého bývalého bydliště, by mi řekla, že netové známosti mají výhodu, že jsou jen když je chceme, proto se zdají být lepší. Něco na tom bude .. ale že by člověk s někým na netu strávil tolik času, těšil se na něj a řešil s ním všechno?  Jenže milý Jirko. Máš tu Petru. To, co děláš, je nefér. Vůči ní. Není. Ona sama tahala za nos kdovíkolik chlapů.

A já nejsem žádnej obšourník, když tokám jenom na tom netu přece...

Jsi. Objímáš se s Petrou, miluješ se s ní (kráásně)... a chtěl bys někoho úplně jinýho.

Chtěl... já nevím. Já vlastně nevím, co chci.

 Čili jsem jako analytik zklamal. Minimálně jako analytik vlastní duše. Hm.

Nemusím to nazývat tak složitě, jsem prostě obšourník.

Ok. Zavolám Petře.

Tohle dál nemá smysl.

Ona je vlastně... stejně jen převoznice...

Crrrrrrrrrrrrrrrrrr.

Už jsem myslel, že zazvonil telefon, ale bylo to u dveří. „Petroooooooo, čauuuuuuuuu," div, že jí Myška neskočila na krk.

„Nazdar, Myšpulíne."

Myšpulíne?

Petra nakráčela ke mně a pověsila se mi na krk zvlášť půvabným způsobem. No tak to holt odložíme na jindy. Chvíli potom, co nás přestala obšťastňovat svou zářivou přítomností, jsem si

vzpomněl, že si ke mně dřív s oblibou chodily známé pro tzv. partnerský horoskop.

Jirko, mrkni se mi na toho Standu, hodíme se k sobě? No a já zadal jejich data do stroje a výstupem bylo několik A - čtyřek s partnerskou shodou nebo neshodou v různých oblastech. A taky jedno

výsledné číslo - celková shoda s přihlédnutím na všechny detaily. Většinou to bylo tak na padesát, maximálně šedesát procent, to už jsem jim gratuloval.

 Ale taky se stávalo, že jsem je přesvědčoval, že ono těch 26 taky není špatných.

Uvařil jsem si bílý čaj (kočka mi vysvětlila, že je na rozdíl od černého velice zdravý) a zadal jsem do toho programu svoje a její data.  Ve vteřině se to spočítalo a já nevěřil vlastním očím. Nic podobného jsem v životě neviděl.  Partnerská shoda s kočkou - 93 %.

Váš vztah bude pevný a trvalý.

 Vzájemná přitažlivost mimořádně silná.

Spolu dokážete cokoliv, co budete chtít. Vzájemně se inspirujete a oslovujete nejlepší stránky své osobnosti.

Rozumíte si i bez slov.

 Uff. Tohle ji fakt nemůžu říct, nechci-li vypadat jak poslední trapnej oblbovač.

- Ahoj Jirko, těšil ses na mně tak, jak já na tebe? : )

- Ahoj kočičko moje milá, to závisí od toho, nakolik ses těšila ty : )

- Já se těšila moc. Víš, myslím, že nastal čas, abych ti prozradila, kdo jsem : )

A je to tady. Ty ženský mi dneska dávají.

- Jejda. No v tom případě bych ti taky měl něco říct. Ale opravdu jsem nechtěl : ))

- Ha. Že ve skutečnosti za tebe píše duchaplnej ošklivej kamarád, co má obrovskej nos.

- : )) Nene. Ale stejně se bojím, že mi nebudeš věřit. Zjistil jsem, že se k sobě velmi hodíme totiž : )

- Hihi... no, budeš se divit, ale tohle já zistila první den, jak jsem tě poznala.

- No jenže to byl jen subjektivní dojem, víš? Teď to mám pavědecky ověřeno. Máme v partnerském horoskopu 93 % shodu : )

- Jóó?? No to je úplně skvělé. To zvyšuje šanci, že až mě uvidíš, tak mě nezapudíš.

- Probůh proč bych tě měl zapuzovat? Jsi snad rozkošná malá kočička. Tedy pokud jsi ve skutečnosti stokilovej chlupatej chlap, tak tě skutečně zapudím : ))

- Jirko, máš poštu : ) 

Otevřel jsem inbox a uviděl jedinej novej mail. Byla v něm jediná věta: Myslím, že ťa milujem.

Kdybych neseděl, tak bych si sedl. Mail došel z adresy Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny .