Aha. Pokud bude z čeho.

Jdu kolem vánočních obchodů a mám obrovskou chuť nakupovat. Nakupování mě bavilo vždycky, v podstatě kdykoliv a čehokoliv. Vybírat, hledat a hlavně si vždycky udělat nějakou malou radost. Koukám do výlohy, nádherně osvětlené šperky se přímo vnucovaly.

Vybavila se mi Pavlína, s tou její zlatou hřívou a jeden z těch kousků jsem na ní přímo viděl. Herdek ženská... proč mě tak oslovuješ, proč mi visíš v hlavě?

"Myško, vyrazíme dnes k Soně na mňamku?"

"To by šlo. Myslíš, že udělá tu sýrovou omáčku?"

"Nevím. Ale ona ať udělá cokoliv, tak to bude skvělý." "To jo. A hlavně se s tím nemusíš prát ty, že jo?"

"Náhodou - docela mi to vyhovuje. Ale někdy to chce změnu."

"To chce."

"Ty neřáde, stěžuješ si na vybranou krmi od svého otce???"

Rozesmála se. "Ne. To bych si v životě netroufla. To bys mě zmlátil."

"No jistěěěěě. Vařečkou, ty zvíře. Koukej, hoď na sebe kabát, sbal Chuckynu a vyrazíme." Docela už jsem se těšil, až si dáme u Soni kafe a řeč. Zkontroluju maily a můžeme vyrazit.

From: Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny

To: Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny

Subject: Možno som sa Ťa nejako dotkla, Jirko (to tykanie mi naozaj nevadí).

Z večeře nebylo nic.

Soňa nebrala telefon, asi jí do toho něco přišlo.

Zlatá neděle na nás mávala z každýho krámu, a tak jsme jí vyrazili vstříc.

Slíbili jsme si s Myškou sehnat stromek, živej. Asi patnáct let jsme měli doma umělej, od určitý doby jsme prostě nechtěli ničit naše lesy. Ale letos tady bylo všechno nějak jinak. Procházeli jsme trhy, užívali jsme volna a atmosféry.

Bylo nám fajn, alespoň mě určitě. Na to, jak moc jsem se letos Vánoc bál, vyšly krásně. Jediné riziko je v tom, že až uvidí Myška pod peřinou (ani pod stromek ji nedám) tu krásnou novou bílou kytaru, že se zblázní.