Reminiscence

Když bylo klukům asi osm, dostali jsme s kolegou geologem nápad.

Vlastnil, tedy spoluvlastnil asi s dalšími padesáti příbuznými (dokonce i tchyně měl dvě, dvojčata) takový chalupodomek skoro v horách a taky dva kluky, zhruba ve stejném věku, jako byli Petr s Pavlem. Takže skvělá pánská jízda - klukům jsme koupili takové plastové blembáky s umělým křovím, my si pořídíli správné široké kšandy (není nad to vypadat vesnicky) a vyrazili.

Bylo tam nádherně, vařili jsme si, dokonce se i uklízelo, přes den jsme tůrovali a bylo nám fajn.

Fakt je ten, že kluci už nebyli mimina, žádné přebalování nás nečekalo.

Jeden večer jsme si zašli na točené, zhruba dva kilometry daleko.

Kluci byli pod dozorem sousedů, počasí bylo fajn, a protože jsme lehkomyslní chlapi, proč nevyrazit.

Poseděli jsme, probrali život, práci, obhlédli místní ženskou nabídku a před večerem zamířili zpátky ke klukům.

"Ty, Jirko .. já už to nevydržím," hlesl Mirek po pár metrech.

"Ježíš, proč sis nedošel v hospodě?"

"No já to zkusil, ale měli to zavřený."

Tohle nedojdem. Mirek vypadal na to, že mu to za chvíli poleze i očima.

"Tak si odskoč támhle za buk, to není problém přece. Žádný auta tady nejezděj .. to je brnkačka."

Brnkačka by to byla. Aspoň do chvíle, než si Mirek stáhl džíny, zaujal pozici a pak ty džíny pustil, aby měl ruce na lepší držení rovnováhy.

Jenže - když má člověk na sobě poprvé v životě kšandy, měl by si je buď předtím rozepnout, nebo v žádném případě ty džíny z rukou nepouštět...

Když jsem po návratu vykládal Mileně a Mirkově Lence, jak jsme přece jen přebalovali, vypadalo to na rozvod poprvé.

U nás obou.

Ale slušelo jim to, i když si z nás dělaly srandu ještě půl roku potom.

Zdravím a těším se

 na vaše další komentáře…

ROMAN

Komentáře (0)

Zobrazit/Skrýt komentáře

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment

>>Předchozí - Následující