O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Přihlášení
Anketa
NE KAŽDÉMU SE ZAVDĚČÍŠ |
![]() |
![]() |
![]() |
Úterý, 06 prosinec 2022 | ||||||
Strana 2 z 2
Jsem hostitelka srdcem i duší, proto každé přání zákazníka je mi svaté a udělám maximum proto, abych mu vyšla vstříc. A tady tedy začíná moje práce. Těžká alergie na ořechy se nesmí podceňovat, proto jsem okamžitě otevřela seznam hostů, abych napsala u jména Nadja poznámku pro kuchaře a servis: „Pozor, tato Nadja má těžkou alergii na ořechy.“ V seznamu jsem však našla třináct! osob se jménem Nadja. A ne všechny musely být nutně ženského rodu. Bohužel, nemám křišťálovou kouli, abych vyčetla, která je ta správná Nadja, a tak jsem s nadějí napsala e-mail.
„Děkujeme za informaci, vzali jsme ji na vědomí. Můžete prosím konkretizovat, která Nadja má alergii na ořechy? V seznamu hostů jsme jich našli 13.“ Obratem přišla odpověď: „Nadja z účetního.“ Dobře, to už mi to bylo o něco jasnější. Nicméně pátrání po Nadji z účetního jsem si nechala na později. Zorganizovat výlet se sněžnicemi po ledovci z vrcholu dolů pro bandu invalidů už tak jednoduché nebylo. Vážím si toho, že ve mně zákaznice vložila velkou důvěru, ale přestěhovat ledovec do nížiny není úplně v mých silách, proto jsem jí navrhla jinou trasu. Podstatně kratší, po rovině a méně fyzicky náročnou. Tento návrh se setkal s nadšením.
Ale pak mě čekal opravdový oříšek. Zařídit pokoje s výhledem na jezero. Několik minut vysvětlování, že v okolí našeho hotelu se žádné jezero nenachází, mě stálo odúmrť 10.000 mozkových buněk, dvanáct nových šedivých vlasů a tik v oku. Nakonec se zákaznice, ač velmi nerada, spokojila s návrhem, že zprostředkujeme pokoje s panoramatickým výhledem na nejkrásnější vrcholky Alp na slunečné straně.
Z náročného rozhovoru jsem byla vycukaná, proto jsem si uvařila antistresový čaj, abych se připravila na schůzku s mladým nadšeným párem, který chtěl uspořádat svatbu, ale ještě se nemohl rozhodnout, kde. Nachystala jsem si všechny potřebné dokumenty a plná entusiasmu se vydala do hotelového lobby, abych přesvědčila ty mladé blázínky, že svatba v našem hotelu je to správné rozhodnutí. Pečlivě jsem se rozhlédla a jediný mladý pár, který mi padl do oka, jsem přátelsky přepadla. Předpisově se představila, významně poklepla prstem na jmenovku, kdyby si mé jméno nedokázali zapamatovat, rozložila složky a spustila marketingovou řeč. Pánovi úlekem vyletělo kafe z nosu a paní, která ho doprovázela, jen potutelně dusila smích.
Nechápala jsem, co je k smíchu, dokud mi recepční nezaklepala na rameno, že jsem u špatného stolu. Svatebčané prý čekají za rohem… Od studu jsem se zapotila tak, že se mi pod paží udělaly mokré koláče jako kola od traktoru, a šla se stydět za roh.
Až později jsem se dozvěděla, že to byl farář v civilu se svou sekretářkou na obchodní schůzce. Nicméně podařilo se mi přesvědčit ty pravé svatebčany, že uspořádat jejich velký den právě u nás je tou jedinou správnou volbou, a farářovi i sekretářce jsem na omluvu poslala ještě jedno kafe.
A tak prosím vypadá můj běžný pracovní den.
Jaké máte vy „úsměvné příhody“ se zákazníky ve službách? Napište, podělte se…
VAŠE VERONIKA
|
< Předch. | Další > |
---|