K separatistickým hnutím docházelo a dochází po celém světě, třeba v severním Irsku, v Baskicku a Katalánsku, nemluvě o dosti brutální občanské válce v bývalé Jugoslávii, o dosti děsivé situaci v Sýrii, o řadě afrických států ani nemluvě. I USA si v 19. století si prošlo svou občanskou válkou. 

V takových případech asi neexistuje jedno správné řešení (poklidná diplomatická shoda win to win), ani jedno špatné řešení (brutální občanská válka až do konce), skutečně jako mezistavy jsou podobné ad hoc dohody, které nejsou úplně výhodné ani pro jednu stranu. Ale přece jen mohou ten konflikt načas uklidnit. 

Tyto dohody byly nejspíš velmi špatné a nejednoznačné, přičemž každá ze zúčastněných stran si je vykládá po svém. Dohody se na světě porušují neustále a nikomu to až doteď nevadilo.

Kolik z dohodnutého „odškodného“ vyplatilo Německo Sovětskému svazu po WWII? A kolik vyplatily USA Vietnamu?

Proč docházelo navzdory mezinárodním dohodám v amerických věznicích k mučení zajatců?

A co dohoda o nevměšování do Írácko-kuvajtského konfliktu?

Dohoda o nerozšiřování NATO směrem na východ?

A tak dále…

Každopádně, tady máte jejich znění, 

a nyní můžete o nich diskutovat …

První minská dohoda

známá také jako Minsk I a Minský protokol nebo První minská mírová dohoda, je dohoda Ukrajiny, Ruské federace, Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky, která měla vyvést zúčastněné země z probíhající války na Donbasu.

Byla podepsána po intenzivním vyjednávání diplomatů 5. září 2014 v běloruském hlavním městě Minsku pod patronátem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Ve svém poslání zastavit válku na východní Ukrajině tato dohoda selhala, proto vznikla 12. února 2015 za stejným účelem nová dohoda uzavřená na vyšší úrovni, označovaná jako Minsk II, jejímiž účastníky byly také Francie a Německo.

Průběh jednání

Dohoda byla připravována tzv. trilaterální kontaktní skupinou, kterou tvořili diplomaté Ukrajiny, Ruska a OBSE. Tato skupina byla ustavena v červnu 2014 a k jejímu jednání byli zváni i zástupci obou separatistických území. Kontaktní skupina se od 31. července do 5. září sešla celkem čtyřikrát.

Obsah dohody byl shrnut ve dvanácti bodech, z nichž nejdůležitější bylo okamžité zastavení palby oběma stranami a nastolení příměří.

Dohodu podepsali:

• za OBSE švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová
• za Ukrajinu její bývalý prezident Leonid Kučma
• za Rusko ruský velvyslanec na Ukrajině Michail Zurabov
• za vzbouřenecké republiky jejich vůdci Alexandr Zacharčenko a Igor Plotnickij.

jak byla dojednána v memorandu

Krátce po podepsání minského protokolu začalo docházet k novým ozbrojeným střetnutím. Ani jedna, ani druhá strana dohodu nedodržovala. Rozhovory v Minsku v těch dnech pokračovaly. Kvůli nedodržování protokolu bylo dojednáno memorandum, které vstoupilo v platnost 19. září 2014 a mělo implementovat dohodu do praxe. Při něm bylo odsouhlaseno:

vytvoření 30 km široké nárazníkové zóny,

ze které měla být stažena těžká vojenská technika o 15 km na obě strany

od ustavené linie kontaktu
zákaz útočných operací
zákaz průletu bojových letadel přes bezpečnou zónu
stažení všech cizineckých žoldnéřů z oblasti konfliktu
sestavení skupiny OBSE, která měla monitorovat dodržování dohod.