Nedodržování dohody a její kolaps

Dohoda však byla oběma stranami i nadále průběžně porušována. Povstalci mimo jiné neustále útočili na objekty ovládané ukrajinskými vojsky, například na Doněcké letiště. Ukrajinská armáda i polovojenské skupiny AZOV zase podnikaly noční minometné útoky na civilní cíle (Horlivka). V lednu 2015 dohoda definitivně zkolabovala a zúčastněné strany se v Minsku zúčastnily nového kola vyjednávání na vyšší úrovni. Dne 12. února 2015 byla podepsána nová, Druhá minská dohoda.

Poté, co v lednu 2015 definitivně zkolabovala první dohoda o příměří mezi stranami zúčastněnými ve válce na východě Ukrajiny známá jako Minský protokol, byla na 11. až 12. února 2015 naplánována schůzka vrcholných představitelů Ukrajiny, Ruska, Francie a Německa pod záštitou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a s podporou běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, která měla řešit kolaps předešlé úmluvy, dohodnuté na nižší diplomatické úrovni. Z jednání vzešla nová mírová dohoda podepsaná 12. února 2015, která je označována jako Minsk II nebo Druhá minská dohoda. Jejím cílem bylo oživení účinnosti předešlého minského protokolu a zastavení bojů mezi ukrajinskou armádou a vojenskými silami proruských separatistů. Příměří mělo začít platit počínaje půlnocí 15. února 2015. Západní státy vázaly úplné zrušení i jakékoliv ulehčení mezinárodních sankcí proti Rusku dodržováním dohody tímto jejím signatářem.

Jednání čtyř státníků v Minsku

Od 11. února navečer se jednání čtyř státníků, a to německé kancléřky Merkelové, francouzského prezidenta Hollanda, ruského prezidenta Putina a prezidenta Ukrajiny Porošenka v Minsku uskutečnilo. Byly nejen projednány výsledky jednání zmíněné kontaktní skupiny a paralelních jednání diplomatů těchto čtyř států, ale přímo mezi státníky bylo intenzívně vyjednáváno. Prezident Putin trval na tom, že ukrajinské jednotky v oblasti města Debalceve jsou obklíčeny (viz Boje o Debalceve). Dne 12. února 2015 dopoledne dohodli státníci jmenovaných čtyř mocností ústně příměří pro východní Ukrajinu a celkem 13 bodů nutných opatření, která měla být splněna postupně jedno po druhém.

Písemnou dohodu o klidu zbraní podepsali pod záštitou OBSE stejní lidé, kteří podepsali první protokol z Minska:

• za OBSE švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová
• za Ukrajinu její bývalý prezident Leonid Kučma
• za Rusko ruský velvyslanec na Ukrajině Michail Zurabov
• za vzbouřenecké republiky jejich vůdci Alexandr Zacharčenko a Igor Plotnickij

Dohoda

Dojednaný klid zbraní a stažení těžké vojenské techniky na dohodnuté vzdálenosti (tři pásma podle dosahu zbraní) byly stvrzeny písemně v rámci tzv. kontaktní skupiny, tj. za účasti proruských separatistů a Ukrajiny, a vstoupily v platnost 15. února 2015 okamžitě s úderem půlnoci. Dohoda dále určovala, že bude zajištěno efektivní sledování a ověřování příměří ze strany OBSE, amnestie a zákaz pronásledování a trestání osob v souvislosti s událostmi v Doněcku a Luhansku a propuštění všech rukojmí jak z Ukrajinské armády, tak z povstaleckých skupin. Stažení všech zahraničních ozbrojených útvarů a zařízení pod dohledem OBSE. Obnovení kontroly nad státní hranicí ukrajinskou vládou v celé zóně konfliktu mělo začít první den po komunálních volbách a dokončeno mělo být po provedení úplné politické regulace. Měla být provedena ústavní reforma, klíčovým prvkem měla být decentralizace a schválení trvalých právních předpisů o zvláštním postavení některých rajónů Doněcké a Luhanské oblasti s místní samosprávou, dohodnutých se zástupci těchto území.