O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Přihlášení
Anketa
SKUTEČNÍ DŽENTLMENI |
![]() |
![]() |
![]() |
Neděle, 24 červenec 2022 | ||||||||||
Strana 2 z 2
Zednáři se sami rozpustili na sklonku roku 1938 a po válce se jim podařilo obnovit svou činnost až na podzim roku 1947. Po komunistickém převratu se snažili několik měsíců najít modus vivendi s novým režimem, ale již v roce 1951 se znovu rozpustili. Na 200 zednářů odešlo do exilu a někteří z nich založili v Německu dvě lóže (v Mannheimu a Mnichově).
Po roce 1989 došlo k rychlé obnově lóží, na níž se podíleli zednáři z exilu a také tři desítky zednářů zasvěcených za první republiky, kteří se dožili pádu komunismu. V současné době jsou zednáři u nás rozděleni do pěti směrů (obediencí), které se liší zejména tím, zda přijímají ženy a zda používají při rituálech svatou knihu.
Nová informační strategie českých zednářů začala v době, kdy se první veřejně známý zednář - herec Martin Štěpánek - stal ministrem kultury. Dominantní tzv. regulérní zednáře reprezentuje Veliká lóže České republiky. V současnosti je členem řádu několik politiků, zednáři však o žádný politický vliv neusilují. Většina zednářů nicméně přiznává, že kontakty z lóží využívá i v běžném životě.
Nejnovější kapitola tuzemského zednářství se začala psát v listopadu 1990, kdy se v Martinickém paláci na Hradčanech sešlo 18 z 21 českých zednářů, přeživších komunistický režim. Tři obnovené lóže (Národ, Dílo a Most) ustavily Velikou lóži československou, z níž se roku 1993 stala Veliká lóže České republiky. Dnes ji tvoří 30 lóží, striktně pánských.
Vedle toho v Česku existuje i smíšené, tzv. neregulérní zednářství, umožňující členství i ženám. Jeho Velkolóži Humanitas Bohemia tvoří 3 lóže.
Celkově je u nás
kolem osmi stovek zednářů.
Porůznu vyhledala d@niela
|
< Předch. | Další > |
---|