O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Přihlášení
Anketa
MILENA A JEJÍ KONÍCI - JEDEME DÁL! - 3. |
Středa, 22 červen 2022 | |||||
Strana 1 z 3 Na jaře 2019, cca rok poté, co jsem azyl v Borohrádku pro své koně získala, nastalo jejich druhé stěhování doslova za kopec za naším domem. Asi by bylo na místě, popsat jaké podmínky k chovu koní jsem měla ještě na Plzeňsku. Na rozdíl od skotu nebo zpočátku chovaných prasat, se s koňmi dobře manipuluje, takže bylo logické, že když jsme potřebovali více místa pro zvířata, jejichž chov nás živil, museli poníci místo uvolnit.
Jeden rok shetlandi přezimovali u stohu peluškové slámy, který si okousali do „hřibovité“ podoby a následně se pod ním mohli schovávat před nepřízní počasí, jiný rok jsem získala pro koně azyl u sousedů, protože se nám domů „nevešli“.
Teprve když jsme zredukovali chov skotu, takže stádu krav stačilo užívání jedné ze dvou stodol, získali koně v podstatě luxusní ustájení ve staré stodole. Jako pastvinu jsem směla využívat podmáčený pozemek, který by těžké krávy rozdupaly do bahniště; zatímco lehcí poníci spásli nejen travnaté okraje pozemku, ale při své skromnosti vypásali i skřípinu z centrálního močálu.
Pastvina byla oplocena dvojitým ohradníkem, který se musel podsekávat. Později jsem si pořídila pozinkované hrádě (původně ovčí), pomocí kterých jsem mohla vytvořit dočasné ohrádky v situacích, kdy jsem potřebovala se stádem manipulovat.
V Borohrádku byly ohromné rovinaté pastviny vedle řeky s břehem zarostlým křovinami, které byly ze dvou stran lemované zástavbou, a s přístřešky na pastvině. Na hřebení, marodění apod. se koně museli odvést asi 200 metrovým koridorem domů do stáje.
Výborné bylo, že cesta za koňmi trvala vlakem jen cca 2 hodiny (muselo se 3x přestupovat) a pastviny byly asi 10 minut chůze od nádraží.
|
< Předch. | Další > |
---|