Den D 5

Předpoklad: Průchod vápencovým územím s profilem trati 400 m nahoru, 600 m dolů, 500 m nahoru, 400 m dolů. 

Skutečnost:

Dle předpovědi od rána pálí sluníčko. Vyšplháme se kolem horských koz do sedla Sandesjochl (2599 m n.m.) a jsme poněkud oslněni. Bílý vápenec, kam oko dohlédne.

Kamarádi Náčelník a Antonio prohlásí, že jim netřeba uklouznouti z úboční cesty ve vápencovém štěrku a jdou alternativní cestou přes údolí. Kamarádi Alpinista a Pomocný učitel z touhy po adrenalinovém zážitku naopak volí úboční pěšinku. Dokumentarista a Remcálek taktéž, ti ovšem z lenosti.

Potom šplháme do protějšího svahu, cesta se kroutí v příjemných serpentinách, jen kdyby svah neměl sklon 80 stupňů a polovina kamarádů nedostávala v zatáčkách závrať.  

Po překonání vrcholu (2599 m n.m.) začínáme pátrat po místu na spaní. Ve vápenci, jak známo, je nouze o vodu, takže nakonec vezmeme zavděk loučkou, o kterou se s námi přátelsky rozdělilo stádo krav. Kamarád Pomocný učitel by byl raději, kdyby nebyly tak přátelské, když totiž šel nabírat k prameni vodu, žíznivá kráva ho vystrkala a svou širokou hubou celý pramínek vycucla.

Den D 6

Předpoklad: sestup do údolí k jezeru Obenberger a přechod do nižší části hor.

Skutečnost: 

Po konzultaci s mapou vidíme, že i přes ztracený půlden kvůli dešti a proflákané odpoledne u horských koz, budeme v Brenneru o den dřív než chceme. Proto volíme menší zacházku přes boční hřeben. Je opět pěkné počasí, v poledne se povalujeme pod skálou, nad hlavou nám krouží hejno kavčat žlutozobých. Připadáme si jak v Hitchcockově hororu. Kavčata jsou natolik oprsklá, že honí i dvě poštolky. Kamarád Alpinista, známý neposeda, pobíhá okolo a objevuje protěž.  

Rozebíráme význam termínu „dovolená na zotavenou". Remcálek tvrdí, že dovolenou má teď a po návratu do vlasti bude následovat zotavená.

Kamarád Náčelník si stěžuje, že on žádnou zotavenou mít nebude, že rovnou z nádraží jde do práce. Kamarád Dokumentarista také jde do práce, ale vzhledem k tomu, že do zaměstnání obvykle nepřichází před jedenáctou dopolední, u něj by se o zotavené alespoň v podobě sprchy a oholení dalo hovořit.

Kamarád Antonio má též po návratu zotavenou, pokud se o něčem takovém ve společnosti čtyřletého dítěte dá hovořit.

Kamarády Pomocného učitele a Alpinistu tato diskuze nezajímá, neb podzimní semestr začíná až 1. října. Kromě toho Alpinista se zotavovat nebude vůbec, bude se učit, neboť v září jest mu složiti opravnou zkoušku z koz. Alpinistu ostatně vůbec naše vtipkování na téma "A králíky jste už brali?" nebaví a vyráží s Dokumentaristou napřed.

My zbylí kamarádi pak vzpomínáme na největší hlody ze svých vysokoškolských skript. Vítězí popisek k obrázku „Ochota psa jít do vody" a kapitola s názvem „Hospodaření veverkami". Kamarád Náčelník dokonce vzpomíná svou učebnici matematiky z druhé třídy obecné školy s příkladem: „Jedna kráva váží 20 kilo, druhá kráva váží 30 kilo, kolik váží obě krávy dohromady?"  

Začíná se mračit a to zvedne na cestu i nás ostatní. Odpoledne nás překvapí bouřka a krupobití u plesa Lichtsee. Koulujeme se kroupami. Jak málo stačí k radosti.