O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Přihlášení
Anketa
JO, BYLI MOC FAJN, TIHLE "NEŘÁDI"... |
Neděle, 23 leden 2022 | ||||||
Strana 2 z 2
Ale zpátky do oné doby, ve které byli mladí a plní života ti, co jsou v onom dole přiloženém videu. Mnoho lidí si tenkrát, stejně jako asi dnes, herce připodobňovalo k jejich slavným postavám - kdysi např., během vysílání televizního seriálu Nemocnice na kraji města, se lidé ptávali pana Chudíka, co a jak mají dělat s tím, co je zrovna tak moc bolí... Určitě si na něco podobného také vzpomenete.
Přiznávám, že jsem se taky párkrát popletla, považovala například někoho za neskutečnou mrchu, přesně podle jeho poslední role, a on se třebas taky tak tvářil - a on to byl super člověk. A nebo - což se taky stávalo, že jste si podle velmi dobře zvládnuté role extra klaďasa, toho herce či herečku zafasovali do rámečku úžasného dobráka - či dobračky. Ale já naštěstí měla velké štěstí, protože o devětadevadesáti procentech z nich mohu říct, že byli nesmírně fajn.
Měla jsem tehdy malé děti, tak jsem jim koupila každému památníček. Protože jsem kolikrát nikam jet nemohla, jezdili "celebrity" k nám na kafe. Takže jsem dětičky fotila s nimi, dámy a pánové vždy dětem něco do památníků napsali...Jo, ale myslíte, že si toho dnes ty moje ratolesti nějak váží? Památníky jsou zastrčené někde v knihovně...
Znala jsem tou dobou velmi dobře zákulisí pražských divadel, tamější šatny. Brala jsem to tak, že za nimi chodím do práce. A většinou jsme rozhovor dělali při kafi, zpovídaný se připravoval na jeviště, já si hlídala magneťák, aby spořádaně všechno nahrával a pak to doma do noci zpracovávala. Bavilo mne to neskutečně.Vzpomínám na mnoho těchto posezení... Fantastická paní Medřická, milá a vtipná Janžurka, kterou jsem nesmírně obdivovala, princ - romantik Viktor Preiss, suverén Sovák, kavalír Bek... ale to bych musela jmenovat všechny.
Stejně jako když jsem jezdívala na natáčení. Rozhovory s režiséry, kameramany... A nádherná oslava tisící klapky. Jo, to už asi dnes není, dnes se točí fofrem...
Že jsem během téhle činnosti zažívala mnoho super zážitků je pochopitelné. Postupem času jsem s mnoha z nich byla prachobyčejná kamarádka. Dokonce jsem měla to privilegium, že jsem znala důvěrnosti osobní, rodinné.
Jo, bejvávalo to moc fajn. Asi vám budu psát historky z natáčení…Třeba ty s mou velkou – velkou až širokorozchodnou „sestrou“, Helenkou Růžičkovou.
Ale to až zas příště.
d@niela
|
< Předch. | Další > |
---|