O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
| Napište nám |
| Poradna Kudlanky |
| Právní poradna |
Hubnutí s Kudlankou
Význam jmen
Soutěže
Setkání
Přihlášení
Anketa
| TO MÁME ZA TY KOLONIE!!! - 2. |
|
|
|
| Úterý, 30 červen 2020 | ||||||||||
Strana 2 z 2
1944 fašisty vyhnali komunisté vedení stalinistou Enverem Hodžou. A vznikl tu jeden z nejkrutějších a nejbizarnějších režimů v Evropě. Po pádu komunismu se už nedaří zemi ekonomicky a společensky transformovat. Je tu vysoká nezaměstnanost, korupce, vysoká kriminalita, nefunkční infrastruktura, organizovaný zločin plynule propojený s vládní mocí. Albánie také přímo podporovala organizaci UÇK působící v Kosovu a občasně se provalí její propojení na albánské a islámské radikály v sousední Makedonii, které v jednu chvíli hrozil osud Kosova. Vzdor tomu všemu se Albánie stala plnoprávným členem NATO a v současné době usiluje o integraci do EU.
Albánie nikdy nebyla evropskou kolonií. Jen se ji v minulosti povedlo dokonale poturčit a islamizovat. A z Albánie neodcházejí odpůrci režimu vytvořenému UÇK. Ale především mladí muži hledající snazší zdroj výdělku v EU. Většinou ale nepatří ani mezi námezdní pracovníky, ale živí je organizovaný zločin, distribuce drog a provoz prostituce a hazardních her.
Pákistán
I osídlení Pákistánu sahá do nejstarších období dějin. V 16. století tady potomci Timura Lenka založili svou Mughalskou říši – a odtud postupně ovládli celou Indii. Do té doby sem islám pronikal jen částečně, Mughalové opět obyvatelstvo islamizovali násilně a ve velkém. Nemuslimové se ocitli mimo společnost – a hlavně v Indii to přineslo trvalé problémy. S Mughaly uzavřela 1917 první smlouvy anglická východoindická společnost. Šlo o čistě obchodní dohody, Britům umožňovaly přístup na trh. Po několika silných a schopných mughalských dobyvatelích přišel úpadek a celá oblast dnešní Indie, Pákistánu a Bangladéše se začala měnit v nepřehlednou tříšť vzájemně se napadajících a válčících knížectví.
Do těchto válek byli Britové ze začátku vtahováni, později se jich aktivně účastnili. Po bitvě u Palásí Britové převzali kontrolu nad Bengálskem a začali zakládat už ne obchodní stanice, ale de fakto kolonie s vlastní britskou správou. Skutečná kolonie vznikla 1858, a 1876 byla všechna práva obchodní společnosti převedena na britskou korunu, resp. královnu Viktorii – v roce 1876 byla prohlášena císařovnou Indie. Britská nadvláda paradoxně radikálně pozvedla ekonomiku země, vybudovala zde potřebnou infrastrukturu a přinesla evropské školství.
Po druhé světové válce Britská Indie 1947 zanikla a rozpadla se na dva, později na tři státy – islámský Pákistán a Bangladéš (východní Pákistán) a hinduistickou Indii. Od té doby s malými přestávkami Pákistán vede s Indií pohraniční válku, v níž chce Pákistán získat pod svou kontrolu všechna území obývaná většinově muslimy – nejvíc jde o Kašmír.
V Pákistánu vládne teoreticky demokratická vláda, která je ale pod velkým vlivem armády. Kromě vztahů s Indií řeší sílící moc islámských radikálů, kteří mají pod kontrolou celá rozsáhlá území země, nad kterými nemá vláda prakticky žádnou moc. Školství i další infrastruktura funguje jen v části země. U hranic s Afghanistánem kvete obchod se zbraněmi a drogami a reálně se o moc dělí Taliban s teroristickou organizaci Al-Káidou. Krom toho obyvatelé provincie Balúčistán vyvíjejí tlak k odtržení a vzniku nezávislého státu.
Pokud jde o Pákistán – ten tedy byl 200 let pod britskou nadvládou. Pákistánci byli využíváni jako levná nekvalifikovaná síla, na druhou stranu po odchodu Britů měla země vybudovanou infrastrukturu, vzdělávací a na svou dobu standardní zdravotnický systém, nejrůznější etnické enklávy dodnes používají angličtinu jako dorozumívací jazyk. Lidi přicházející z Pákistánu nespojuje žádná převládající politická orientace, nejsou pronásledování, jen se snaží odejít za lepší životní úrovní – a politika Commonwelthu jim legálně dovoluje usadit se v Británii.
Tomáš Houška,
|
||||||||||
| < Předch. | Další > |
|---|
