5.3.1222 – Přemysl Otakar I. vydává tzv. Velké privilegium církvi, kde po několikaletých vleklých sporech s pražským biskupem Ondřejem, uznává biskupovi soudní moc nad duchovenstvem, právo na dosazování kněží a právo vymáhat desátek od poddaných. Církev se stává samostatným stavem.

5.3.1512 – narodil se Gerhard Mercator, vlámský kartograf, autor prvního mapového atlasu na světě.

      Kromě toho, že dal souboru map pojmenování, vymyslel nový způsob výroby glóbů z papíroviny a sádry, na kterou se nalepila mapa světa, místo až doposud používaného rytí do mosazné či dřevěné a pozlacené koule.

     A ještě také vymyslel nový způsob zobrazení, které dnes nese jeho jméno. Mercatorovo zobrazení je druh úhlojevného (zachovává úhly) válcového mapového zobrazení, které se používá zejména na námořních a leteckých navigačních mapách.

     Mapa vznikne tak, že se zeměkoule obalí papírovým válcem kolem rovníku, povrch koule se na válec „promítne“, válec se rozbalí a šup – máme mapu. Poledníky jsou zobrazeny ve stejných rozestupech, zatímco vzdálenost rovnoběžek se směrem k pólům zvětšuje. Oblasti kolem rovníku jsou zobrazeny celkem přesně, na rovníku úplně přesně. Čím blíže k pólům, tím se vzdálenosti více deformují. Pak se nám Grónsko jeví velké jako Afrika :-)

      Protože na Mercatorových mapách se loxodroma - čára protínající poledníky pod stejným úhlem - jeví jako přímka, řídili se podle těchto map až do zavedení družicové navigace všichni námořníci i letci.

     Mercatorovo zobrazení používají také googlemaps :-)