Švédský stůl vybraných událostí, jak šly dějinami. Dnešní menu: cui bono, vzpomínka na Bc, zaměstnanecké benefity, mundus novus, kniha litá olovem, 1492 g geniality, MVDr. Alf, oživlé dřevo.

22.2.1440 – 118 dní po smrti svého otce přišel na svět Ladislav Pohrobek, dědic trůnu českého, uherského a rakouského. Kdekdo chtěl tomu zlatovlasému andělíčkovi býti poručníkem a chránit ho, pochopitelně pouze jen a jen pro jeho dobro :-)

     Po bitvě u Lipan nastalo v zemích Českých téměř 14 let dlouhé bezvládí, nepočítáme-li krátké panování Lišky ryšavé a jejího zetě. Široko daleko nikdo o kacířské Čechy nestál.

     Země, vyčerpaná roky husitských válek, už neměla sílu na další boj, takže kupodivu nevypuklo obvyklé plundrování, jak bylo dobrým zvykem v předchozích dobách bezvládí (ostatně plundrovat nebylo skoro co) a český stát řídila jakási samospráva – panské spolky, landfrídy. Velkou vážnost si mezi nimi vydobyl landfríd východočeský a s ním i pubertě sotva odrostlý, ale šikovný Jiřík z Poděbrad.

     V osmadvaceti už Jiřík správcoval celou českou zemi jako Pohrobkova pravá ruka. Vybudoval si oslnivou kariéru z prostého šlechtice ke královskému majestátu díky svým schopnostem a příznivým okolnostem.

     Desetiletí husitských válek smetlo celou střední generaci, takže na smetišti zůstalo jen málo kohoutků. Jiřík byl ctižádostivý, realistický a pracovitý. Za jeho správcování se český stát zvedl z pohusitského popela k prosperitě, jak ostatně dokládá známé rčení „za krále Holce byla za groš ovce“.

     Čtyři roky seděl Ladislav Holec Pohrobek na českém trůnu, a užuž se chystal poděkovat Poděbradovi za věrné služby a poslat ho na odpočinek, když se mu náhle udělalo nevolno a během několika desítek hodin ani ne osmnáctiletý král skonal. Jiřímu z Poděbrad se tak otevřela cesta k trůnu, současně mu ale vypálila na čelo cejch královraha.

    Smrt krásného blondýna byla tak záhadná, nečekaná a překotná, že se vzápětí rozběhla šuškanda o otravě. Cui bono? Kališnickému arcibiskupovi Janu z Rokycan, kterému katolický král ležel v žaludku? Paní Poděbradové, coby zhrzené odmítnuté? Nebo samotnému Jiřímu z Poděbrad, toužícímu po funkci nejvyšší?

     500 let čekal Jiřík na očištění svého jména. Analýza ostatků prokázala, že Pohrobka nezabil ani mor, ani arzén, ale leukémie...