|
 Dobrý den, měla bych na Vás následující prosbu. Dcera je plnoletá a zažádala si o zvýšení výživného od svého otce, neboť výživné ji bylo stanoveno před jedenácti lety, když jí bylo 7 let. Tehdy soud určil 2 000 Kč měsíčně. Nyní končí studium na střední škole a chce pokračovat ve studii na VŠ a proto si myslíme, že 2 000 Kč jsou k jejímu věku a potřebám nedostačující.
Zajímalo by nás, když její otec od března 2011 podniká a nepřiznává (tak jako hodně jiných podnikatelů) úplně všechny příjmy, z čeho ji bude výživné počítáno? Podle toho, jaký minimální příjem on přizná, nebo se udělá nějaký průměr - jeho možný výdělek - jak se v tomto případě postupuje? Vůbec si nevíme rady... Děkuji za odpověď, IVA O D P O V Ě Ď : Prokazování příjmů otců - podnikatelů Za zásadní otázku při stanovování vyživovací povinnosti pro děti podnikatelů považuji prokazování příjmů těchto podnikatelů. Prokazování jejich skutečných příjmů je často obtížné, protože tito podnikatelé jsou často podle svého daňového přiznání ve ztrátě nebo mají pouze minimální příjmy. Časté též je, že společník obchodní společnosti je ve svém podniku zaměstnán a že jako svůj příjem vykazuje minimální mzdu.
Příjmy podnikatelů povinných výživou lze prokazovat mimo jiné jejich daňovým přiznáním. V případě společníků obchodních společností je namístě provést též důkaz daňovým přiznáním příslušné obchodní společnosti. Soud by měl vždy přihlédnout též k tomu, že zvětšením majetku obchodní společnosti, jejímž společníkem je otec povinný výživou, se zvětší též majetek tohoto otce. Údaje uváděné v daňových přiznáních mohou být zavádějící a mnohdy nevystihující skutečné příjmy ať už fyzické či právnické osoby. Stává se, že podnikatelé si do nákladů sloužících k dosažení zdanitelných příjmů zahrnou např. náklady sloužící k nákupu vybavení do jejich domácnosti, mohou si v rámci podnikání pořídit luxusní automobil, drahé počítačové vybavení apod. V takovém případě se často nejedná o výdaj nutný k dosažení zdaňovaných příjmů a před takovými výdaji by výživné pro nezletilé děti mělo mít přednost. I když se však jedná o výdaj nezbytný k dosažený příjmů, je třeba přihlédnout k tomu že v některých případech se zakoupením věcí sloužících k podnikání podstatným způsobem rozšíří majetek podnikatele a tím se zlepší jeho majetkové poměry.
K prokázání příjmů podnikatelů je proto zpravidla namístě provést též důkaz účetními evidencemi povinného podnikatele, popř. obchodní společnosti, jejímž je společníkem. Z těchto účetních evidencí lze pak často lépe vyčíst jaké jsou skutečné příjmy a majetkové poměry podnikatele. Protože prokázání skutečných příjmů podnikatelů je závislé na tom, zda tito podnikatelé své příjmy doloží, byl k prohloubení ochrany dětí podnikatelů do zákona o rodině zařazen § 85a odst. 1. Podle tohoto ustanovení je rodič, který má příjmy z jiné než závislé činnosti podléhající dani z příjmů povinen soudu prokázat své příjmy, předložit podklady pro zhodnocení svých majetkových poměrů a umožnit soudu zjistit i další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí. Aby se podnikatelé této své povinnosti nevyhýbali, je v ustanovení § 85a odst. 1 zákona o rodině stanoveno, že nesplní-li povinný rodič tuto svoji povinnost, má se za to, že jeho průměrný měsíční příjem činí patnáctinásobek částky životního minima potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb tohoto rodiče podle zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu. V současné době tak v případech, kdy povinný neprokáže dostatečným způsobem své příjmy, soudy vycházejí z toho, že povinný rodič má čistý měsíční příjem ve výši 34.800,- Kč.
Uvedu příklad: otec – podnikatel v průběhu řízení sice předložil svá daňová přiznání, podle kterých jeho příjmy činily cca 10.000,- Kč měsíčně, na výzvu soudu však odmítl doložit své účetnictví. Tímto způsobem se zachoval jak v řízení před soudem I. stupně tak i v odvolacím řízení. Soud proto v souladu s ustanovením § 85a odst. 1 zákona o rodině vycházel z toho, že jeho měsíční příjem činí oněch 34.800,- Kč a stanovil mu povinnost platit výživné ve výši 8.000,- Kč měsíčně. Poté se dotyčný otec rozhodl, že soudu své účetnictví doloží. V tomto případě však již existovalo pravomocné rozhodnutí soudu o výši výživného. Skutečnost, že otec byl nakonec ochoten soudu prokázat své příjmy, nelze dle mého názoru považovat za změnu poměrů, která by v souladu se zákonem odůvodňovala nové rozhodnutí o výživném. Aby soud mohl znovu rozhodovat o výživném, musela by určitá změna poměrů nastat, a to buď na straně oprávněného (přechod na novou školu, omezení určitých koníčků, zlepšení zdravotního stavu apod.) či povinného (faktické snížení příjmů, zhoršení zdravotního stavu, vznik nové vyživovací povinnosti apod.). d@niela
|
