|
 Měl bych dotaz ohledně placení výživného na zletilé dítě.Syn studoval na VŠB Ostrava a dostudoval jako bakalář. Poté studoval dál a letos promoval jako inženýr. Žádal jsem pak o zrušení výživného, ale přišlo mi nyní od něj potvrzení ze školy, že bude ještě studovat dál - na doktorát. To znamená, že může ještě dál a dál pokračovat? Je narozen 20.4.1983, bude mu nyní 26 let.
Tak se chci zeptat, jak je to dál s výživným... Děkuji, František Věková hranice osmnácti let je významná pouze z hlediska procesního v tom smyslu, že do dovršení zletilosti dítěte může zahájit řízení o určení výživného (není-li plněno dobrovolně) soud i bez návrhu, zatímco po dosažení zletilosti se začne takové řízení jen na podkladě žalobního návrhu oprávněného. - Vyživné zletilých dětí upraví soud jen na návrh.
Pokud tedy dítě například řádně studuje na vysoké škole, trvá alimentační závazek po dobu studia, až do jeho dokončení. Rozhodující není ani dosažení věku 26 let, tato hranice se uplatňuje při výplatě dávek státní sociální podpory. Schopnost samostatně se živit bývá interpretována extenzivně jako schopnost samostatně uspokojovat všechny potřeby (hmotné, kulturní i bytové) a není vázána na dosažení určité věkové hranice (např. zletilost), resp. ani nutně na skončení vzdělávání dítěte.
Naproti tomu ale, pokud dítě nabude schopnosti živit se samo již před dosažením zletilosti, vyživovací povinnost rodičů zaniká.
Vyživovací závazek zaniká rovněž sňatkem potomka, kdy je nahrazen vyživovací povinností mezi manžely (leda by manžel byl rovněž nezaopatřeným dítětem, které nedosáhlo schopnosti se samo živit, tak tomu bude v případě sňatku dvou posluchačů vysoké školy studujících v řádném denním studiu). Jestliže dítě vstoupí do zaměstnání nebo zahájí jinou výdělečnou činnost, jež mu umožňuje samostatnou obživu, ale kterou později přeruší za účelem studia, jímž chce nabýt kvalifikace pro jiné povolání, zásadně se vyživovací povinnost neobnovuje.
V případě, že dítě pouze např. neuspěje u přijímacích zkoušek na vysokou školu, nastoupí proto do zaměstnání se záměrem ucházet se o studium v dalších letech, vychází se z toho, že schopnost dítěte se samo živit není definitivní, a proto se po přijetí ke studiu na vysokou školu vyživovací povinnost rodičů zásadně obnovuje. Na výživu dětí přispívají podle svých schopností, možností a majetkových poměrů oba rodiče, přičemž se přihlíží i k tomu, který z rodičů a v jaké míře o dítě osobně pečuje.
Pochopitelně ale třeba takový student vysoké školy nemůže spoléhat jen na rodiče a musí se o živobytí patřičným způsobem přičinit sám, neboť i dítě je povinno podle svých schopností pomáhat rodičům a přispívat na úhradu společných potřeb rodiny, má-li vlastní příjem nebo majetek.
Výplata přídavku na dítě:
Přídavek na dítě náležející zletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí tomuto dítěti. Přídavek na dítě se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí od splátky přídavku na dítě náležející za kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž dovršilo zletilosti. Přídavek na dítě se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí v hotovosti, pokud toto dítě nesdělí jiný způsob výplaty.
- dalších pár paragrafů:
§ 87
(1) Děti, které jsou schopny samy se živit, jsou povinny zajistit svým rodičům slušnou výživu, jestliže toho potřebují. (2) Každé dítě plní tuto vyživovací povinnost takovým dílem, jaký odpovídá poměru jeho schopností, možností a majetkových poměrů k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům ostatních dětí. § 88 (1) Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.
§ 90
Právo na výživné přísluší oprávněným, jen pokud toho nutně potřebují.
Výživné na zletilé dítě - I. P.S. Domnívám se, že tato situace už je hraniční. Váš syn má ukončené vysokoškolské vzdělání, se kterým se může dostatečně uplatnit v praxi. Dosažení doktorátu už je vlastně taková nadstandardní nadstavba. Pokud budete ochoten výživné platit dál, plaťte, jinak si myslím, že to ale není nezbytně nutné. Všechno, i vyživovací povinnost má své meze. d@niela
|
