|
 U nás doma dneska byli plynaři. Vyměňovali v celém domě kohouty. Tímpádem se nevařilo, bylo se doma a nemohlo se celé dopoledne nikam ven s čubákem, "socializovat". Socializovalo se jen s plynařema. Je docela fajn, jak se poznaj psí lidi. Jeden z nich se na bílou hroudu vrhl, poňufňal ho a povídal hned o tom svém pesanovi. Já tedy jen v mezičase vyhodila Kaya před barák. Bez šňůry, jen tak. Trochu jsem měla stažené pozadí, jestli nefrnkne.
Ale ne - poslechla jsem Robertova návodu na psa a svého návodu na jednání s chlapy: "Pusť ho a nevšímej si ho, on si dá setsakra pozor, aby tě ztratil z dohledu. A když se rozhodneš jít dovnitř, bude tam první!" Což zabralo a dokonce šel už rovnou k výtahu, kde si sedl a počkal, až ta pojízdná bouda u nás přistane. byla u nás zase Ireska.... Mám na vás, kamarádky a kamarádi, velkej dotaz: jak to dělat, když potřebuju odejít a musím čoklíka nechat doma. Víte, já nemám problém ho nechat samotného - on tu nic neudělá, je hodnej, hraje si, neštěká, nekňučí, ale - problém je v tom, jak vyjít ze dveří, aby on nevyletěl dřív než já. Zatím to dělám dvěma způsoby: - držím pesa na ruce, vyjdu za dveře, skoro je přivřu a tu chudinku vhodím dovnitř;
- koupila jsem míček s dírkou, dovnitř se dají nějaké drobné ňamky, těsně před otevřením dveří míček hodí před sebe a vyletím ven.
dívejte se shora: Bob, Kayo, Ires
Jenže - mně oba ty způsoby připadají dost mizerné, vlastně mu ubližuju, odhazuju ho, podvádím ho... No, vím, že to nejni člověk ani ženská, že je to pes, ale stejně. Nemáte nějaký delikátnější způsob, jak mu dát najevo, že by si měl v pohodě odejít do obejváku, hrát si tam se svou škatulí plnou krámů a že se panička stopro vrátí? d@niela, chovatelka čokla (v náručí)
|
