Dneska bylo u nás doma fakt báječně. Teplo a sucho - zatím. A rostoooou!!! Pořád. Nájezdy hřibuchtivých a plenících jsou na pořadu od brzkého rána, a les odolává. Já osobně bych se vykašlala na hřibaření při prvním jitřním rozbřesku. Na to jsem moc velká sova. Já klidně odpoledne, a klidně i s vědomím toho, že toho na mě moc nezůstane. Les je pro mě kamarád, tichá energie, málo lidí a volno pro mě a pro psa.

       A tak jsme vyrazili - já, pes a kamarád. Nemám žádné své místo, ale naštěstí je tam, kde bydlím, lesů pořád hodně a nemusím se mačkat s podobně postiženými. Prostě se rozptýlíme.

     Rozptýlili jsme se na dohled a občas i doslech. Původně jsem si myslela, že si s kamarádem i popovídám, ale záhy jsem pochopila, že on hledá hřiby a na nějaké kecání nemá prostor. Prostě chlap. Očima luxoval zem a já jsem se tedy chtě nechtě inspirovala.

     Pes kolem nás poletoval, válel se v listí (hledali jsme v listnatém lese), rýpal se v každém důlku. Byl prostě hrozně šťastný. A nám se taky dařilo. Rostou  a bylo jich kolem všude - babky, suchohřiby, bedle a dokonce i praváci. Nenápadně uhnízdění v listí nebo v mechu. Bedle jsme už ani nesbírali.

     No a nakonec jsme, při mém orientačním nesmyslu a  kamarádově neznalosti terénu, zabloudili. Pes nám moc nepomohl. Klacky a důlky jsou všude. Naštěstí nás zachránila navigace v telefonu, která nás dovedla na správné - výchozí - místo.

     Díky bohu za tyhle vymoženosti!

     A tak hlásím výsledek: našli jsme košík hříbků, pes se vyběhal, já jsem se krásně prošla. Ale upřímně, moc jsem si nepokecala... Jak říkám, prostě chlap.

 Jak jste si užívali vy?

taky jste někdo houbařil?

BÁRA

Komentáře (6)

Zobrazit/Skrýt komentáře ... : mia I u nás doma houby nesbíráme (manžel je nesmí mít v jídelníčku , já je nejím). Koukáme ale do kalendáře a co vidíme)) Zítra má svátek naše náčelnice - tak tedy Dani všechno nejlepší, buď pořád tím sluníčkem s rozesmátou pusou od ucha k uchu a hlavně, buď zdravá. pa září 08, 2014 08:08 A jéje, : d@niela já bych na to zcela zapomněla... :-) Děkuju moooooooc!!! září 08, 2014 09:24 Na houbách jsem byla, protože rostou fakt všude a my máme houby moc rádi. : Myška V sobotu jsem shrabovala trávu po sečení. V neděli jsem byla na výstavě kavkazských pasteveckých psů. Oba dny jsme se koupali v bazéně - voda měla 24 stupňů Celsia, a na tuto teplotu se vyhřála sama, soláry nemáme. Dani, k zítřejšímu svátku Ti přeji všechno nejlepší! září 08, 2014 09:48 ... : mikin U nas doma na Yukonu je v noci -6, ale dny se sluncem a zlatnoucim listim jsou prekrasne. Chtelo by to reportaz pro Kudlanku. :-) Hub jsme meli tento rok diky promenlivemu pocasi a castym destum hrozne moc. Nejvic, co tady za tech 29 let pamatuji. Diky navsteve ze Slovenska jsem zacal zbirat i ryzce, kterych tady byly snad tuny. Doted jsem sbiral jen houby hribovite (bolitus). Vyuzijeme s brachou a jeho manzelkou kteri jsou zde na navsteve krasneho podzimniho pocasi a pojedeme se podivat do mesta duchu 40 mile, o kterem psal Jack London. Daniele i ja preji ke svatku vse nejlepsi ! září 08, 2014 17:55 Tak : Milene houby bohužel všude nerostou. My byli kousek od Prahy v brdech a tam teda žádný houby nebyly. Ani prašivky, ani plesnivý, ani vysbíraný. Houbařů dost, nebylo kde najít místečko k zaparkování. V neděli byly dny Evropského kulturního dědictví a byly otevřeny některé normálně zavřené památky. Šla jsem s vnukem do protiatomového krytu. (to je panečku kulturní dědictví). Ale on byl nadšený. Ještě jsme to spojili s muzeem Lega. Všechno nejlepší k svátku naší Daniele. září 09, 2014 08:59 Jojo, : okatá taky jsme houbařili. Respektive byli jsme na procházce v našich krásných brdských lesích kousek od Prahy s kočárkem a věřte nevěřte, i po těch šílených nájezdech jsme našli dost na houbové řízky i na těstoviny s houbami. Dnes prozměnu výborné houbové rizoto z mladých hříbků nalezených na včerejší procházce. Dnes jsem ji vynechala, zítra si zase beru košík do kočárku Tak nevím, kde byla Milene, ale my vzhledem ke kočárku chodíme po cestách, a nacházíme... Bohužel nejen houby, ale také odpadky!!! A tak chodím s igeliťákem a po těch prasatech to sbírám, a nemůžu jim přijít na jméno. Zajímavé, že bordel se v lesích objevuje VÝHRADNĚ po nájezdech čuňat z města (pardon, nemůžu si pomoct). Jinak krásný článek, díky, Báro Znám ty pocity. Naši tři psi jsou v lese jako doma a všichni si procházky ohromně užíváme. Jen se modlím, aby se ta naše díra po granátu příliš nerozrostla, ale zatím se tu zaplaťpánbůh nesmí stavět nové domy... září 09, 2014 22:35

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment