U nás doma ověřujeme vědecké teorie v praxi. Tuhle zrovna tu o genderovém myšlení. O rozdílech mezi ženským a mužským mozkem už bylo napsáno mnoho vědeckých i populárně naučných knih, jako že muži jsou z Marsu a ženy neumějí číst v mapách, mnozí si na tom udělali docenturu nebo aspoň prachy.
Tak třeba čípky a tyčinky se napojují u mužů na jiná nervová vlákna než u žen, a proto vedou do jiných oblastí mozku. Proto chlap považuje meruňkovou za druh alkoholického nápoje a žena zaparkuje na potřetí. Obě poloviny mozku jsou lépe propojeny u žen, což jim dává výhodu například při mozkovém infarktu, když ženě nějaká řečová oblast vypadne, tak se to poměrně snadno kompenzuje pomocí druhé polokoule. Muži, kteří utrpí poruchu v těchto oblastech, buď špatně rozumí a nebo špatně hovoří. Muži lépe zpracovávají směrové informace, ženy si zase v mozku vytvářejí „mapu blízkého okolí“, takže vidí máslo v lednici hned napoprvé. Scénka „strýček Podger věší obraz“ je prostě opsaná ze života :-) No, a jak jsme experimentálně ověřili rozdíly mezi mužským a ženským vnímáním u nás? Přes ulici naproti nám koupil parcelu starší manželský pár a postavil si tam domeček ve tvaru šestiúhelníku. Tak každej máme jinej vkus, každopádně je to stavbička nepřehlédnutelná. Předevčírem jsem našla v naší dopisní schránce cizí řidičák. Nic neříkající jméno i obličej, ale v pouzdru bylo vloženo ještě jakési potvrzení a na něm adresa, takže bylo jasné, že právoplatný majitel bydlí někde v naší ulici. Tak jsem si řidičák nachystala na botník, že ho druhý den cestou do práce hodím do té správné schránky. Ráno jsme se srazili s mužem u botníku. On: „Vrátíš ten řidičák ty?“ Já: „Jo, mám ho tu nachystanej, jestli teda půjdu kolem toho čísla. Nevím, kterým směrem od nás to je.“ On: „Naproti, Pentagon.“ Já: „Cože?“ On: „No, je to ten barák přes ulici naproti nám - Pentagon.“ Já: „Jó, houba!“ Můra z Venuše
|