Teeeedy.... U nás doma je hezky, relativně pohoda - a najednou - děsně naštváno!! Jenže, copak můžu nadávat tomu čubákovi chlupatýmu? Přeci jen mám o chlup větší mozeček než on, tak bych asi měla být rozumnější, žejo. Fajn, já se vám pochlubím. Měli jsme právě výukovou hodinu, mladýmu to šlo a zrovna, když mi volala dcera, tak se zatoulal za stůl a já viděla -

Tyhle poslední dny asi byly všeobecně skuhravý. Aspoň podle telefonů a e-mailů, které jsem teď dostávala... Všechny učím, jak je zbytečné kazit si život hořekováním a mizernou náladou, a pak, ve skrytu svého doupěte, si občas taky remcám, na všechno a všechny kolem. Ale od doby, co mám psa, živého, kousavého, zlobivého, občas i poslušného, psa, co je se mnou v každém okamžiku, je mi báječně, i kdyby mi zrovna dobře nebylo.

Jsem už od začátku minulého týdne bolavá. Já vím, že každou chvíli si tu skuhrám, ale to holt tak je, že stará mašina se sem tam rozpadá. Tentokrát to byl zub, který to vzdal v souboji s ořechovou tyčinkou. Chramst, a mezi drtí z ořechů jsem měla v puse i drť ze zubu. Bylo to fuj a já tudíž začala hledat nějakou šikovnou zlatou českou ručičku, která by mne bolestí zbavila.

Jejda, bolavo... Jsem prostě šikovná jak do zadele dvířka. Zase jsem si "asi" něco zlomila... Už kolikrát jsem si zlomila prst na noze, protože od té doby, co jsem si vyšinula jeden obratel, mi pozvolna přestaly kvalitně fungovat nervy až tam dole. Všechno pak vyřešila operace, jen to zakopávání ne... Takže přesně neodhadnu, jak tu nohu zvednout, jestli ji mám dost vpravo... A zakopávám imrvére. Legrace je, že zásadně doma. O roh postele, o nohu u stolu...

U nás doma jest drbavo. Tedy ne že by tu byl slet drben, to rozhodně ne, ale je to přesně podle pranostiky:  O Mláďátkách den se omlazuje a když prší, osypají se děti. Takže ano, moji drazí, pršelo, a i když nejsem dítě, jsem osypaná a drbu se. Jednoznačná alergie na tu chlupatou potvoru, se kterou mne chodí navštěvovat syn. 

U nás doma je "přejedeno". Vůbec ne vánočními lahůdkami, ale lahůdkami různými. Například dnes Jirka uvařil fantastickou omajdu - vepřové na paprice. Masíčko šťavnaté, lahodně ochucené, já k tomu uvařila rýži a ještě zbylo na večerní dávku pro Boba. Ráno jsem snědla poslední kousek cheesecake, neboli tvarohového dortíčku po newyorsku. Dělala jsem ho poprvé a vážení - napíšu recept, vřele doporučuju!!!!

U nás doma je vedro... I když je to relativní (topení je zavřené, přesto na vnitřním teploměru minimálně 26 °C), protože manžel sedí na kanapi navlečenej do županu a zabalenej do dvou dek. On mrzne, hlavně ve chvílích, kdy otevřu dveře na lodžii, protože lapám po vzduchu.