O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Související články
- KUCHAŘKA PRO DCERU
- SOUTĚŽNÍ POVÍDKY - I. a II.
- SOUTĚŽNÍ POVÍDKA- III.
- SOUTĚŽNÍ POVÍDKA - IV.
- SOUTĚŽNÍ POVÍDKA - V.
- SOUTĚŽNÍ POVÍDKA - VI.
- SOUTĚŽNÍ POVÍDKA - VII.
- SOUTĚŽNÍ POVÍDKA - VIII.
- SOUTĚŽNÍ POVÍDKA - IX.
- SOUTĚŽNÍ POVÍDKA - X.
- SOUTĚŽNÍ POVÍDKA XI.
- SOUTĚŽNÍ POVÍDKA - XII.
- SOUTĚŽNÍ POVÍDKA - XIII.
- SOUTĚŽ O KUCHAŘKU (NEJEN) MOŘSKOU
- "MIMINKOVÉ" NAKLADATELSTVÍ
- SOUTĚŽNÍ POVÍDKA - I.
- SOUTĚŽNÍ POVÍDKA - II.
- SOUTĚŽNÍ POVÍDKA - III.
- SOUTĚŽNÍ POVÍDKA IV.
- SOUTĚŽNÍ POVÍDKA V.
- SOUTĚŽNÍ POVÍDKA - VI.
- SOUTĚŽNÍ POVÍDKA VII.
- SOUTĚŽNÍ POVÍDKA - VIII.
- NOVÁ SOUTĚŽ - VZPOMÍNKY OBYČEJNÉ ŽENY
- NOVÁ SOUTĚŽ - VZPOMÍNKY OBYČEJNÉ ŽENY
- VTIPNĚJŠÍ VYHRÁVÁ - KLIKEJTE :-)))
- VTIPNĚJŠÍ VYHRÁVÁ - KLIKEJTE :-)))
- SOUTĚŽ - VŽDYŤ LÉTAT JE TAK SNADNÉ
- SOUTĚŽ - VŽDYŤ LÉTAT JE TAK SNADNÉ - I.
- SOUTĚŽ - VŽDYŤ LÉTAT JE TAK SNADNÉ - II.
- SOUTĚŽ - VŽDYŤ LÉTAT JE TAK SNADNÉ - III.
- SOUTĚŽ - VŽDYŤ LÉTAT JE TAK SNADNÉ - IV.
- SOUTĚŽ - VŽDYŤ LÉTAT JE TAK SNADNÉ - V.
- SOUTĚŽ - VŽDYŤ LÉTAT JE TAK SNADNÉ - VI.
- SOUTĚŽ - VŽDYŤ LÉTAT JE TAK SNADNÉ - VII.
- SOUTĚŽ - VŽDYŤ LÉTAT JE TAK SNADNÉ - VIII.
- SOUTĚŽ - VÁNOČNÍ KUCHAŘKA PRO DCERU
- SMRDUTÉ VÁNOCE
- UKRUTNĚ KRUTÉ KRŮTÍ HISTORKY
- A ZASE KRUTĚ O KRŮTĚ...
- GELMÁNIE
- VÁNOCE NA DRAKA
- ŠTĚDRÝ DEN 1897
- KDYŽ JE ŽENSKÁ NEŽENSKÁ :-)))
- SOUTĚŽENÍ - VYHRÁVÁNÍ - POSÍLÁNÍ...
- MANUÁL PRO ZAČÍNAJÍCÍ MAMINKY
- PŘÍHODY ČŮRACÍ
- VOJTOVO ŠESTINEDĚLÍ
- POČŮRANÝ KRASAVEC
- "AŤNOUUUUUU!!!"
- MILÝ TATÍNKU A MILÁ MAMINKO
- ŠIKOVNÁ MAMINKA-KUCHAŘINKA
- JARNÍ SOUTĚŽ S HORNSCHUCH s. r. o.
- JARNÍ SOUTĚŽ S HORNSCHUCH s. r. o. - OTÁZKA:
Přihlášení
Anketa
KÁJINKA - POSTRACH NAŠÍ RODINY |
![]() |
![]() |
![]() |
Neděle, 11 leden 2009 | |||
Sotva seděla v kočáru, už z něj padala. Díky bohu za kšíry! Nevím, jestli i v současné době se vyskytují maminky, které mají z ničeho nic dítě visící „vedle kočáru". Když už se postavila, nesmírně milovala stát v kočáře čelem ke zvednuté boudě, držet se za ni, a ze vší své pidisíly s ní rumplovat. Přestože byla bouda pevně uchycena, i tak se jí občas povedlo nějak ji složit a překulit se do strany. A tak chraňbůh, abych jako jiné maminky vozila nastrojené miminko a kočárek držela lehce jednou rukou... Má rozchechtaná dračice skákala, hopsala, vejskala - a občas sebou nějak švihla. Jak říkám - zlaté kšíry.
A pak se stalo, že jednou jsem měla otřesný zážitek, na který do smrti smrťoucí nezapomenu: Káje byl rok a půl. Byl čas nedělní procházky, na kterou se s námi vydal i můj táta. Pyšně si vezl milovanou vnučku, která na sedačce kupodivu vzorně seděla, koukala se na lidi a byla převelice hodná. Šli jsme Letenskými sady a došli až pod pomník. Na tom velkém placu jsem holčičku vyndala a táta si s ní hrál. Běhala od jednoho ke druhému, smála se až se zalykala... Prostě nádhera. Já je fotila a byla moc šťastná. Pak táta Kájinku posadil na kočár a otočil se s ní k domovu. Holčička seděla, koukala, držela se oběma tlapkama po stranách... A pak to přišlo: možná víte, že u sedaček byl pod nožičkami takový kovový žebříček. Kája si ho nesmírně ráda přitahovala k sobě a kolíbala s ním dopředu dozadu.
Bohužel, nevšimla jsem si, že je nepřikšírovaná: Kája se houpala dopředu dozadu a pak lup - najednou to vzala vší svou jedenapůlletou silou přímo hlavičkou na dlažbu! Bylo to opravdu slyšet! Ve mně by se krve nedořezalo, táta stál najednou celý bílý jak bez sebe - lidi kolem se zastavili... všichni jsme koukali na nehybně ležící malé tělíčko. Věděla jsem v okamžku, že jsem bezdětná, že prostě musí být po ní. Stála jsem absolutně bez pohybu, jak ochrnutá... Byla jsem asi pět kroků od ní. V tom sebou Kája škubla, postavila se a rozeběhla ke mně, chytla se mně za nohy a volala: „Mamí, mami, mamííí!"
Jeli jsme s ní hned do nemocnice... Představte si - neměla ani bouli a ani sebemenší otřes mozku. Jen já si pak dávala podstatně větší pozor. Nejvíc to odnesl chudák táta, byl z toho tak otřesený, že jsem o něj až měla strach.
Linda
UPOZORNĚNÍ:
Soutěž o "MANUÁL PRO ZAČÍNAJÍCÍ MAMINKY" tímto příspěvkem končí
díky, d@niela
Můžete se těšit na další soutěž!
|
< Předch. | Další > |
---|