O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

UKRUTNĚ KRUTÉ KRŮTÍ HISTORKY PDF Tisk E-mail
Čtvrtek, 13 listopad 2008

U mého manžela v rodině dodržují spoustu tradic, které se týkají jídla. Zejména čas vánoční je tradičními kulinářskými skvosty přímo protkán - myslím, že se nejedná o příliš velkou nadsázku, když napíši, že se v Medvědovic rodině každoročně od Štědrého dne k Silvestru projedí. U nás doma to bývalo jiné - na Štědrý den jsme s bratrem vyhlíželi hladově z okna ono slibované zlaté prase.

 

 

 

 

 

      Teprve později, když už jsme byli starší a bylo nám zřejmé, že zlatá prasata jsou nedostatkové zboží, ujídali jsme tajně z předem poschovávaných zásob ... k večeři pak byl kapr a bramborový salát. Na prvý svátek vánoční byl k obědu zbytek kapra a bramborového salátu, a stalo-li se, že mámě při výrobě kapra a bramborového salátu ujela ruka, na druhý svátek vánoční byl k obědu - světe, div se - kapr a bramborový salát.

 

 

     Co všechno jedli na vánoce u Medvědů doma, popisovat nebudu, protože bych se dnes vůbec nedostala do postele - a navíc to pro můj příběh není podstatné. Podstatné je, že na Štěpána se vždycky dělala krůta...  A o této krůtí tradici bych Vám dnes chtěla vyprávět...

 

     Naše první společná zima, kterou jsme s Medvědem trávili spolu coby čerstvě zamilovaný pár, byla více než mrazivá. Na první svátek vánoční, poté, co mi bramborový salát lezl i ušima, odjela jsem slavit ke své budoucí tchýni. Na rozdíl od Prahy tam bylo všude na ulicích bílo a než jsem došla od autobusu, měla jsem úplně promočené boty i kalhoty.

 

     Na zvonění mi nikdo neodpovídal, ale vzadu na zahradě jsem zahlédla nějaký podezřelý pohyb - když jsem tam přišla, naskytla se mi docela netradiční podívaná: všichni členové Medvědovy rodinky kroužili systematicky po zahradě a lyžařskými hůlkami píchali do kupek zmrzlého sněhu.

 

     „Co to děláte?" zeptala jsem se zvědavě. „Hledáme krůtu, která má být zítra k obědu," zněla odpověď. Tchýni se zkrátka nevešla krůta do mrazáku, tak ji vystrčila ven, zahrabala do sněhu a zapíchla k ní klacík. Jenže nepředpokládala, že přes noc napadne dalších třicet čísel, klacík zmizí pod nánosem sněhu a že snáze by se našla jehla v kupce sena, než zmrzlá drůbež přikrytá křupavou bílou peřinou.

 

     Krůta se nenašla a tudíž jsme ji museli oželet. (O pár měsíců později sníh roztál, krůta vykoukla v celé své kráse a putovala rovnou do popelnice.)

 

     Další zima, to už jsme s Medvědem bydleli spolu, byla o poznání mírnější. Ve snaze dostát krůtí tradici a přesvědčit tchýni o svém (neexistujícím) kuchařském umění, vybrala jsem zvíře větší než velké, které slibovalo, že nasytí dostatečný počet zájemců. Rovněž se mi nevešlo do mrazáku, tak jsem ho vystrčila na balkon.

 

 

     Na Štěpána ráno jsem se probudila a první na co mi padl zrak, byla okna vedoucí na zahradu. Malíř mráz odvedl dobrou práci a okenní tabulky posel četnými uměleckými výtvory. Není nic hezčího než ležet v teplé posteli a pozorovat jak venku za oknem mrzne.... „Sakra, krůta!" vzpomněla jsem si. Pozdě. O několik hodin později, poté, co na zmrzlé krůtě marně demonstrovali svou sílu všichni Medvědí muži, dva nože vypověděly službu a krůta nebyla ani o píď nakrojenější než na začátku, bylo jasné, že se druhý svátek vánoční bude muset obejít bez ukrutně zatvrzelé drůbeže i tento rok.

 

     Loni jsme vánoční svátky trávili s Medvědem sami a tak jsme si koupili jen takovou malou krůtičku, která se vešla do mrazáku. Abychom zase nedopadli jako rok předtím, Medvěd ji vyndal včas, dal ji rozmrazit do dřezu (do toho, co se nikdy nepoužívá) a přikryl ji odkapávačem na nádobí. Jenže nakonec to všechno dopadlo jinak, protože jsme na poslední chvíli dostali pozvání ke svátečnímu stolu k příbuzným a na naši milou krůtu nedošlo.

 

     Bohužel  také nedošlo včas nám, že by tedy bylo vhodné ji nějakým způsobem zpracovat - ano, prostě jsme na ni zapomněli. A nevzpomněli jsme si, dokud nám to nezačalo v kuchyni t"ak nějak zvláštně" zapáchat. Krčili jsme nosy a přemýšleli, odkud ten puch vychází - nějakou dobu to všem trvalo, než jsme byli schopni lokalizovat epicentrum smradu (jak jste asi pochopili, v kuchyni příliš mnoho času netrávíme :-) To už byla krůta v takovém stavu, že putovala za svou předchůdkyní do popelnice.

 

     Jen psi se za naším domem ještě pár dní zálibně otáčeli...

 

     Takže jak je vidět, máme už svou vlastní vánoční tradici - každým rokem vyhodíme jednu krůtu do popelnice. Není to sice historka o vaření, protože k vlastnímu vaření jsem se vlastně nikdy nedostala; ale pokud se mi letos povede pokročit do dalšího levelu a přijde i na vlastní zpracování zvířeny, budu vás informovat - i to bude dozajista historka k popukání.

 

 

Sandra

 


 

 

 

 

 

 

 

UPOZORNĚNÍ:  

 

 

Soutěž trvá do 30.  11. 2008

 

 

 

Prosím, své texty posílejte na adresu:   

redakce - zavináč - kudlanka.cz

 

 

 

 

díky, d@niela 

 

 

 

 

 

.

.

Komentáře (24)add feed
Sandro, : ivanka
docela by mně zajímalo, jestli letos

a) krůtu zase koupíte
b) krůtu zase nesníte¨
c) krůtu zase někam zastelete a ... :-)))
přesto držím palce, aby se vám ji povedlo ochutnat, takový pořádný stehno do ruky...
smilies/grin.gif
listopad 13, 2008 11:31
jo, ale není stehno, jako stehno! : KarelT.

listopad 13, 2008 11:35
... : Sandra
Ivanko- zatím znám jen odpověď na bod a- krůtu koupíme, tchán už má objednáno pro každou rodinu jednu. To další zatím nevím, ale snad nemůžeme být takoví tragédi, aby se nám to ani letos nepovedlo...ačkoliv ještě zbývá spoustu nevyčerpaných možností- krůtu se mi nevejde na pekáč, připálim jí a nakonec nám ji sežere pes...nebo vim já co nás ještě tak může potkat:-)
listopad 13, 2008 12:16
někde jsem četla, že čekáš druhý mimčo - : Irena
kdy asi? nemůže to taky "zahnat krůtu"? smilies/grin.gif
listopad 13, 2008 12:25
... : Sandra
někdy na přelomu ledna a února, takže to doufám, že na Štěpána bude ještě pěkně uvnitř. To by byl mnohem větší prů*er, než připálená krůta...
listopad 13, 2008 12:37
moc pěkný . . . : toulavej
ať žijí nové tradice :-), není nad původnost ( i Karel Havlíček Borovský o ní složil epigram . . . )
listopad 13, 2008 12:52
zavádíte nové zvyky? : alena puntíkovaná
má to být snad obdoba vypouštění vánočních kaprů "na svobodu"?
listopad 13, 2008 13:12
tak to ti držím moc palce, ať je všechno hezky jak má být... : Irena
proto tedy netahej žádnou krůtu! Je těžká!
Nerozčiluj se, kdyby se připálila smilies/smiley.gif
nech se jen hezky obletovat svýma dvěma chlapama (nepletu-li se, máte kluka, žejo?)
a ať se stane, co se stane, i kdybyste tuhle krůtu zazdili třeba do sněhuláka...
Hele, to je nápad - příště poraď tchýni, ať nad krůtou postaví iglů - pak ji spíš najdou
smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
listopad 13, 2008 13:37
připojuju se, : ivanka
pokud se ti nepovede taková krůta, jako je na prvním obrázku, tak se nic neděje...
Hele, a příště: ono je v podstatě jedno, jestli ji pečeš celou... Já to udělám někdy tak, že ji ještě čerstvou naporcuju a pak dám do mrazáku. A pak peču vždy akorát to, co sníme. Takže žádné to "přejedení krůtou" nehrozí. A máme to vždy čerstvé.
Ony se zas všechny ty tradice dodržovat tak striktně nemusej!
listopad 13, 2008 14:04
no, například taková svíčková z krůtích prsou, ta je zrovna báječná... : ivanka

listopad 13, 2008 14:06
To mi připomnělo : Zdena
já se vdávala na sylvestra, svatba byla na vsi u nás v baráku, pozváni všichni příbuzní zhruba 60 kousků. Dvůr se musel vyhrabat a tak vznikla v koutě taková pěkná sněhová hora. Protože lednice přetékaly různýma všelicosma, tak se tvrdej alkohol dával chladit do té sněhové hory. Přehled měl otec, ale jaksi mu zacházela jedna láhev. Tak nic nějak to prohrabali, nic nenašli. Až pozdě na jaře, když hora roztála, náhle se objevila láhev vodky. Objevila ji babička a dumala, kde se tam mohla vzít a kdo ji tam nechal plnou. Nakonec po všerodinné poradě se přišlo na to, že to byla ta poslední svatební, kterou tak vehementně hledali.
smilies/smiley.gif smilies/undecided.gif

listopad 13, 2008 14:12
... : Bara v K.
Moje tchyne ma narozeniny na Stedry den a tak jsme jeli gratulovat do Amsterdamu. Tady v NL se Stedry den tak jako v Cechach se stromeckem, darecky a tradicni veceri nedrzi (ale ja to dodrzuju) a obchody jsou otevrene hodne dlouho. Objednala jsem si tedy na ten den u reznika krytu a protoze jsme se vratili az pozde odpoledne, sla jsem pro ni pozdeji. K memu prekvapeni kruta nebyla, proste si mysleli, ze pro ni uz neprijdu. Zachovali se ale ferove, zacalo telefonovani a schaneni a nakonec kruta byla - podle americkeho zpusobu. Mela jsem pozvano par lidi a tak jsem byla rada. Byla naplnena mletym okorenenym masem, cela pomazana pastou z koreni zbarvenou docervena, proste jenom ji soupnout do trouby. Rikala jsem si, zmena je zivot, letos zadny spek, kmin a cesnek, pekne po americku. Pekla jsem ji na Stepana, meli jsme zkazenou veceri, nikomu to nechutnalo, nadivka fuj, a to okoreneni taky fuj. Tahle kruta putovala taky do popelaku.

Nejsem zvykla kupovat okorenena a marinovana masa, vetsinou nam to nechutna.
listopad 13, 2008 14:17
Krocan na whisky : mura
Koupíme pětikilového krocana (pro šest osob) a láhev whisky. K tomu sůl, pepř, olivový olej a proužky špeku. Krocana poklademe špekem, zavážeme, osolíme, opepříme a potřeme olivovým olejem. Předehřejeme troubu na 200 °C. Nalejeme si sklenku whisky a připijeme na úspěch díla.

Poté uložíme krocana na pekáč a vložíme do trouby. Nalejeme si
dva bleskové panáky whisky a připijeme opět na úspěch díla. Po dvaceti
minutách nastavíme termostat na 250 °C, ať trouba pořádně bručí.

Dame si další tři whisky.

Po půl hodině ptáka otočíme a nadále bedlive hlídáme. Občas se chopíme
flašky ffiskie a nalejem si do řepy.
Po další bůlhodince se uopatrně vydáme k lince a krocanou prodočíme.
Přidom dáuáme bacha, abyzmese neupálili uo ty pojebaný dvéře vod trouby.
Si dalších pěét nebo zedm fixki vevnitř sklenice si a pak a tak.

Kruvacana pečem další dři hodinkýý (ale je to vcelku fuk) a každých deset minud dem čúrat. Je-li to
aáspoň drožku možný, dolezem ke sforákua úytáhnem troubu z grozana.

Dofřejem si ježdě jedoóo loka a znoúua se pokuzíme tu mrchu dostad uen.

Zúédnem tóo prokladýo ffóógla z éé zeměéa prrrrrrrrdnemho na boddnos. Dáúuúáme uéélkýho majzla na uk! louznutí na zamaštťěnýým liinoúlluélu.
Néllsze-li tomu zabránid, szskuszszsimesze zsznoúúa póószszsdááuitna nohýýýáááaúú
uonojetostejnějedno !!!!!! Trošku se prospíme

Príští den sníme krocana studenýho s majonézou a s aspirínem.

Dobrou chuť a příjemnou zábavu při vaření!
listopad 13, 2008 15:37
krásný,Sandro :-) : bb
my máme jeden dřez, takže krůtu bysme našli, ale na balkon o 5m2, ó, tam se toho vejde, taky se nám tam kdysi zaběhl vykuchaný králík od dědečka i s pekáčem někam hluboko do kouta a nalezen byl též po čichu. Když jsme otevřeli na balkon vyvětrat, zasmradili jsme si obývák. Neměli jsme to srdce dědovi to přiznat (tj. odvahu dostat od něj sprda) a vymýšleli, co vyvedem, když jsme ho pozvali na králíka na smetaně s knedlem. Naštěstí bývalá kolegyně měla taky u rodičů zdroj plného mrazáku, tak jsem zajela na kafíčko a koupit jednoho ušáka. Králík smraďoch dostal smuteční roucho z více vrstev Mladé fronty a byl pohřben do popelnice. Uf, dobře to dopadlo...hehe, podcenili jsme sílu vesnice.
V neděli na oběd dorazil dědeček, natucnul se, zapil dvanáctkou a vyrazil do útoku - Kdes ho koupila, u Aleny, co??? Kdosi našel "nááááhodou" v popelnici zabalené podezřelé cosi a protože MF měla ve vsi jen dva abonenty, byli jsme odhaleni. Kriminálka Miami se může jít vycpat, tetka Šindelářů by jim vytřela....zrak.

listopad 13, 2008 17:33
... : Sandra
Hehe, taky bych chtěla bydlet v místě, kde se lidi hrabou v popelnicích a smradlavé zdechliny vybalují z novin, aby mohli odhalit, kdo byl ten nezdvořák, kdo vyhodil králíka do popelenice a pak mají potřebu se o ten zážitek rozdělit s ostatními:-)
listopad 13, 2008 18:32
... : bb
to neni potreba, to je svedomitost, chapes, prece je zapotrebi sdelit, ze nekdo tak strasne plytva, ze vyhodi maso :-) ber taky v uvahu,ze se to stalo zacatkem 90.let a ze jeste dnes se najdou lide, co zasmradle maso vyperou v octu, v soli a co ja vim, mozna ho prozenou i automatickou prackou, jen aby ho mohli uvarit, snist, ne vyhodit
listopad 13, 2008 18:37
... : Sandra
Hm, tak to jsem asi dítě štěstěny, že neznám nikoho, kdo by měl něco takového zapotřebí...
listopad 13, 2008 18:51
... : bb
jsi dite stesteny, ze o tom zatim nevis :-)) tak me to tehdy ve 24 taky zarazilo a znechutilo, dnes uz jen pobavi
znam dost lidi, i ted, kteri maji milinove majetky bez zavazku, co kradou cizi kulatinu-metry v lese, oplachuji zavanejici kurata z tesca atd., kazdy ma jine priority a pro ne je holt primarni pocitadlo
listopad 13, 2008 19:04
... : bb
ale rekla bych, ze tehdy se spis odehravalo neco jineho, protoze pani Sindelarova je vsechno mozne, jenom paberkujici popelnicova tetka ne
Ona je z te generace venkovanu, kteri nevyhodili nic, vse zuzitkovali, i kdyby tim meli zatopit v kotli a prihrat vodu na koupani. Co nezkonzumovali domaci,to dostala zvirata, zbytky na kompost, odpad nestravitelny a neorganickeho puvodu do kotle, kde se na podzim palily noviny z leta i holiny, co se rozpadly. V popelnicich tudiz nebylo skoro nic, trocha popela z tech holin, popelem ze dreva se hnojilo a popelem z uhli sypalo v zime na cesty kolem JZD. No a do toho se u bytovky v popelnici objevil podezrely balik v novinach. Po dozinkach a pred sezonou balu, tj. cumendy na ochozu kdo tancil s kym, konecne nejake vzruso.
listopad 13, 2008 19:11
jo takovouhle mám sousedku - Orlí oko : alena puntíkovaná
té neunikne nic a nikdo. Takže bytový zloděj nemá šanci. Jen někdo veme za kliku u vrátek, začně štěkat Fifinka a baba hned vyjede ven, za prvé, aby zjistila co se děje, za druhé, aby si postěžovala na ten randál, co tam dělá ten pes. Tímto sítem žádný bytař neprojde ani náhodou. Kam se hrabe alarm a bezpečnostní zámek.
listopad 13, 2008 19:50
... : bb
jo, nam se lidi producirujou po stavbe, my o tom ani nevime, pak se potkame a dostavame fundovane dotazy proc jsme zvolili takovy postup a co to je zac a kolik to stalo a oni ze to delali jinak atd. :-) a prijde jim to normalni, vyhoda je presne jak rikas, neunikne jim nic, takze nam zahlasi, ze se tam ometal nekdo cizi nebo se ho nenapadne zajdou preptat, zda nas shani a tak :-) oni prece nejsou cizi, ze,tak je v poradku ze se tam mrknou, konecne je to JEJICH vesnice :-)
listopad 13, 2008 20:24
mura - Krocan na whisky : Sipik
No, ved takto sme to aj my piekli na svadbu. Az na ten zaver. Ked sme skoro vyhoreli, z moriaka (krocana) ostala zoskvarena cierna mrtvola a chlapi pretriezveli, ked ho zakopavali do snehu ... nechcem sa opakovat, lebo som to pisala do susedneho clanku, len si mi to pripomenula smilies/wink.gif smilies/grin.gif
listopad 13, 2008 22:58
Moc se mi líbí : lila
humorné podání nejen paní Alenky Puntíkaté, ale i paní Bíbí....
Škoda, že víc nepíše samostatné články....
listopad 14, 2008 07:22
bb, : Míša šíša
to je nádherná příhoda. Jak vystřižená z francouzské literatury. Anebo od Nerudy - Kam s ním? Narozdíl od Sandry mě to nijak nepobuřuje, naopak si myslím, že život na vesnici má své poetické kouzlo :-)
listopad 14, 2008 08:39
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]