Mělo by to prý fungovat mnohem lépe než hrozby a trest. Respektovat je. Promluvit si s nimi, vysvětlit proč a půjde to samo. Děti jsou svéprávná inteligentní stvoření, na která není třeba vztáhnout ruku, protože při tom správném výchovném postupu prostě samy pochopí, proč je třeba něco udělat nebo naopak neudělat. Jsem náchylná tomu věřit, ale.... Zase vytahuji z aktovky shnilá jablka. Kdo ví, jak dlouho tam ležela!

     To dítě vůbec nejí ovoce. Mám vztek, protože nějak do něj ty vitamíny přeci napumpovat musím. "Víš, co to jsou kurděje? Na to dřív námořníci umírali!" řvu.  "Vypadaj ti vlasy, zuby a nehty, když nebudeš mít dostatek vitamínu C!" A když už jsem v ráži, beru to jedním vrzem: "A kromě toho, za každé nevyčištění zubů, mi dáš pět korun. Už mě nebaví pořád ti to připomínat!" Když to nejde  po dobrém, půjde to po zlém.

     Není nad pozitivní motivaci.

     Správně by to mělo fungovat asi takhle: "Když si budeš pravidelně ráno čistit zuby bez křiku a handrkování, synáčku, získáš víc času a ještě si budeš moc před odchodem do školy pohrát." Ale ono není jednoduché najít tu správnou motivaci. A když je těch dětí víc, každé motivovatelné něčím jiným, může se ze snahy o pozitivní motivaci stát zašmodrchanec různých úplatků a snahy o spravedlnost.

     Děti si své sourozence totiž velmi dobře kontrolují.

"Mami, proč má Kája bonbon?"

"Protože si po sobě sám a bez říkání odnesl ze stolu talíř od oběda."

"Ale to já takýýý, Já si taky zasloužím něco dobrého!"

"Jenže jemu jsou tři a tobě osm. U tebe už je to přeci normální."

"Ale to je nespravedlivýýýýý!!!"

     Někdy si myslím, že za to může naše civilizace.  V jedné mé oblíbené výchovné knize se píše, že naše děti se pořád rodí s očekáváním a myšlením členů loveckosběračské tlupy, ačkoliv od těch časů, kdy jejich rodiče lovili divoká prasata a pěstovali divoké obilniny, uplynuly tisíce let.

     A my se snažíme je nadchnout a motivovat pro věci, které jen velmi vzdáleně souvisejí s přežitím rodu - například čůrání do nočníku nebo rychlé oblékání, protože pošta zavírá za půl hodiny.

    Přijde mi, že tam, kam civilizace se všemi svými vymoženostmi ještě zcela nedorazila, nemají s pozitivní motivací takové problémy, protože je jí právě přežití rodiny dnes, stejně jako v minulosti.