Zuzka je moje kamarádka z dětství. Shodou okolností je to zároveň bývalá milenka mého bratra, bývalá milenka mého kamaráda a objekt Medvědových polygamních tužeb. Medvěd ovšem není jediný chlap v mé rodině, kdo by rád soužil (a zejména souložil) :-))) se dvěma ženskýma najednou. Další takový je můj bratr.
Ten už je dokonce v té fázi, že kromě své přítelkyně, která je skvělá, a má jen jedinou drobnou vadu, a to sice, že bydlí na druhém konci světa, má ještě jednu ´kamarádku´ která také není špatná, bydlí docela blízko a je do něj natolik blbá, že na tento druh svazku s radostí přistoupila. A tak se o tom u nás doma včera večer mluvilo.
"Monogamie není přirozená", říkal bratr. "Ajéje," říkám, "další takovej.. tohleto tvrdí Medvěd taky a vypočítává mi výhody, které by mi to přineslo... ale já mám pocit, že by to nemohlo fungovat, že bychom si se Zuzkou začly vzájemně konkurovat a že bychom obě chtěly, aby nás měl Medvěd radši."
"Ale, jsou kultury, ve kterých to tak funguje," říkal bratr.
"Takhle, jak si to představuješ, to nefunguje nikde", říkal mu táta. "V kulturách, kde má člověk více žen, mají ty ženy jasně rozdělené funkce. Panuje tam přísná hierarchie - některá je pro potěchu těla, jiná spíš funguje jako služka a pak tam je jedna starší, kterou musí všechny poslouchat... to je něco jako kdybych si teď k mámě přibral Zuzku..."
"No počkej," oponoval mu bratr... "kdo ti řekl, že Zuzku by sis mohl vzít zrovna ty?"
...zkrátka - je fajn, že žijeme v monogamní kultuře, protože jinak by se mi ti rodinní příslušníci o Zuzku porvali.
Sandra
|