Milá Kudlanko, když jsem se koncem léta rozhodla pro to, abych si přeci jen vzala posledních pár dnů dovolené ještě v létě, nenechávala si je na zimu, nevěděla jsem, jak moc se mi změní celý budoucí život. Kamarádka přišla s návrhem využít "nádhernou příležitost", za málo peněz hodně muziky - bude to super, horko venku, teplé moře, všude ovoce a zelenina...

     Skutečnost předčila očekávání. Cesta letadlem trvala jen chvilku, pak autobusem na pobřeží, transfer na ostrov, cesta do penzionu - a ještě jsme stihly noční ráchání v moři. Ten totální zvrat, ta změna z jednotvárné práce, z města - najednou jen nádherná písečná pláž, vlahé moře...Ale to asi všichni víte, co se budu rozepisovat o dovolené. Prostě jsme si to užívaly. Nějak se nemůžu dostat k tomu hlavnímu, těžko se mi o tom bude i psát.

     Hned druhý den ráno jsem HO viděla. Pracoval jako číšník v jedné zdejší taverně. Nebyl to žádný "řecký bůh", spíš naopak, vypadal dokonce tak "středoevropsky", že jsem nejprve myslela, že je to nějaký Čech, co si tu přivydělává (mj. těch je to fakt hafo). Ale ne, jak jsem se dozvěděla, byl to fakt Řek jak poleno. Nechápu, jak se to stalo, prostě jsme se nějak začali obyčejně bavit, bylo to milé, po obědě mi na pláž přinesl skleničku džusu... Ano, šlo to všechno nadobyčej rychle. Za těch pár dnů se toho událo tolik, co běžně za dva tři měsíce. Vyměnili jsme si telefony, e-maily, poslal mi pak fotky, co nafotil on, já jemu ty moje; voláme si skoro každý den. To všechno je fajn, jen fajn není, že jsem se včera domů z polikliniky a vím už zcela pozitivně, že ten pozitivní test na těhotenství opravdu nelhal.

     Nevím vůbec co dál. Můj život je tady, jeho tam. Je mi 29, právě jsem si "rozjela" kariéru, pracuju v oblasti, kde vypadnout na pár let znamená vypadnout asi úplně. Jsem totálně ze všeho vedle, psala jsem si pro a proti, ale rozhodnout se neumím ani pro jednu možnost. Jednu stranu života musím obětovat pro druhou. Ale kterou? Vím, že mi nemůže nikdo poradit, nic o mě ani o něm nevíte, ale poradit si neumím ani já, která relativně všechno ví...

     Snad jsem se jen vypsala...

Dagmar