|
 Dobrý den. Měl bych na Vás dotaz. Jsme tři sourozenci a zemřel nám strýc (bratr naší matky). Bezdětný strýc žil sám a neměl již žádné žijící příbuzné, kromě nás. Máme nárok na dědictví? A na koho se máme obrátit, kdo by nám poskytnul bližší informace o pozůstalosti a zda nebyla sepsána závěť? Předem děkuji za odpověď, s pozdravem KAREL
O D P O V Ě Ď : Vřele doporučuju, abyste kontaktovali notáře v místě strýcova bydliště. Tam si zjistěte, zda někdo tam neuplatnil jeho závěť. Ostatně - kdo zařizoval strýcův pohřeb? Máte přístup do jeho bytu? Hledali jste závěť? Každopádně: K dědění ze zákona dojde, pokud dotyčná osoba zemřela bez zanechání platné závěti. Nebo pokud povolaný dědic nebude chtít z jakéhokoliv důvodu dědictví, nebo jestli jsou určité věci, na které zůstavitel v závěti nepamatoval. Zákonní dědici se dělí na 4 skupiny: 1.skupina - manžel a děti zůstavitele – ti se podělí rovným dílem. Předpokladem pro dědění manžela či manželky nebožtíka je trvající manželství v době smrti. Ti mohou zdědit nejvýše polovinu majetku, v případě že je pouze jeden potomek. Dále není žádný rozdíl mezi potomky manželskými a mimomanželskými, mezi dětmi pokrevními a osvojenými. Výjimku tvoří děti „nevlastní“, které nedědí. Namísto potomka, který dědictví nepřevezme, nastupují jeho děti (vnuci zůstavitele, dále i pravnuci). Potomci bližší vylučují z dědění potomky vzdálenější. 2.skupina přichází na řadu za předpokladu, že dědictví nenabude ani jediný z potomků. Manžel, otec, matka a osoby, které žily se zůstavitelem ve společné domácnosti alespoň po dobu 1 roku před jeho smrtí a z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na zůstavitele mají nyní nárok. Manžel je v této skupině zvýhodněn. Připadla by mu nejméně polovina dědictví. A to jen za předpokladu, že se o dědictví uchází alespoň jeden další dědic z této skupiny, jinak mu připadne dědictví celé. Otec, matka a osoba žijící se zůstavitelem déle než rok se dělí rovným dílem o polovinu dědictví, pokud dědí i manžel. Jestli se některý z nich zřekne podílu, pak připadá rovným dílem ostatním z této poloviny. Pokud manžel nedědí, rozdělí si celé dědictví. Spolužijící osoba v této skupině sama dědit nemůže. 3.skupina - nedědí-li manžel ani rodiče, pak jsou ve hře sourozenci zůstavitele a spolužijící osoba. Ti se rozdělí rovným dílem. Když se některý ze sourozenců zřekne svého nároku, nastupují jeho děti, synovci a neteře zůstavitele. 4.skupina přichází na řadu naposled. Nedědí-li žádný dědic ani ve 3. skupině, pak mají nárok stejným dílem prarodiče zůstavitele. Jestliže nedědí žádný z nich, nárok mají stejným dílem jejich děti (strýc a teta). Pomyslná pátá skupina je stát, ten se stává dědicem, pokud dědictví nenabyl žádný dědic. Vhodné je taky poznamenat, že pokud některá osoba splňuje více podmínek, tak zdvojení dědických podílů není možné. d@niela
|
