K čemu je lidstvu populace, která se vzdělává v matematice, jazycích a dějinách, ale neumí zareagovat, když jde o záchranu lidského života? Před pár dny se ke mně dostalo video sestříhané ze záběrů bezpečnostních kamer v jednom supermarketu. Podařilo se zachytit dramatický moment, kdy do obchodu vběhla žena s dítětem, které evidentně potřebovalo bezodkladnou první pomoc.

U matky proběhla zvláštní forma psychického zhroucení, kdy, neschopná sama jakkoliv efektivně jednat, odešla pryč a nechala dítě na pospas cizím lidem. Situace citelně zasáhla i otce od dítěte, který přiběhl vzápětí. Sice se v prvních chvílích vyděšeně pokoušel dítě oživit, v čirém zoufalství ale bezmoc následně ochromila i jeho. Reakce rodičů je pro mnoho lidí nepochopitelná. Ale - těžko něco vyčítat, dokud si někdo něčím podobným sám neprojde. Pokud se jedná o život blízké osoby, je panická a zcela neefektivní reakce pochopitelná. Ve vypjatém, citově vybičovaném momentu, neuvažuje mozek racionálně. Vypne, od celé situace se jakoby oprostí, aby měl možnost jí vůbec nějak zpracovat.

U každého to probíhá jinak, ve výsledku ale stejně - hůře, než jindy. Otec  se chytal za hlavu, matka dělala to samé, jen o kousek dál a o samotě. Nejrozumněji se zachoval zcela cizí člověk. Mnohem líp se totiž zachraňuje někdo, kdo k zachraňovanému nechová osobní city. Pánovi, který dítě nakonec rozdýchal, patří velký obdiv. Zvládl to skvěle. Ale docela mnou otřáslo, že se z toho množství lidí našel jen jeden, co to vzal za správný konec.

Jsem lékařka, vidím to samozřejmě trochu zkresleně. Nevyžaduju od laiků profesionální pomoc, ale očekávám, že dospělý bude schopný jednat správně. Situace, ve které jde o život, se stane bez varování. Postihne kohokoliv, kdekoliv. Ve vteřině se můžete stát někým, kdo potřebuje pomoc od ostatních. Považuju proto za naprostou samozřejmost, že se s výukou něčeho tak důležitého začne už od základní školy.

Jeden pán mi v diskusi, kterou jsem na tohle téma vedla, odpověděl: „Existuje předmět výchova ke zdraví, který je zařazen od 7. do 9. ročníku. Jeho součástí je první pomoc resp. vědomosti o fungování celého záchranného systému; mladší žáci najdou základy první pomoci v tematických plánech ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Součástí vzdělávání na ZŠ jsou pravidelné workshopy ČČK nebo záchranky, projektové vyučování zaměřené na poskytování první pomoci a chování člověka v mimořádných situacích. Děcko na základce pochopitelně nebude poskytovat první pomoc jak profík, je rádo, že alespoň ví telefonní číslo na záchranku, a popíše operátorce, co se děje - samozřejmě záleží na věku.