Od 1. ledna 2018 se Česká republika přidala k zemím, které zpoplatňují, a tím i omezují spotřebu plastových tašek. Jenže ono to s těmi igelitkami není zase tak jednoznačné. Některé další státy zatím volí, podobně jako Česko, zpoplatnění či částečný zákaz. Trochu statistiky – člověk použije za jeden rok podle pesimistických odhadů až 300 plastových sáčků, tašek, v mnoha případech úplně zbytečně.
Zatímco klasický igelitový
sáček se rozkládá 25 let a silnější plast i několik stovek až tisíc let, u
tašky z bavlny či z papíru je to jen několik měsíců. Z tohoto hlediska se tedy
zákazy plastu zdají být ideální volbou, ke které by měly směřovat všechny státy
světa. Jenže – výrobní náklady… - ty jsou u těch papírových nebo bavlněných
podstatně větší a dopad na přírodu při jejich výrobě (výroba papíru, výroba látky - výroba tašek z těchto materiálů) je mnohokrát horší!
Pokud tedy klasickou
mikrotenovou tašku použijete jen jednou, tu papírovou musíte využít 4krát,
tašku z polyetylenu s nízkou hustotou 5 krát, z netkaného polypropylenu 11 krát
a bavlněnou 171 krát. Pokud ovšem 100 % mikrotenových tašek využijete znovu,
výše zmiňovaná čísla se samozřejmě poměrově zvyšují. Abyste pak ukonejšili své
svědomí, třeba bavlněnou tašku musíte použít 342krát. To vše proto, abyste náročnost a škodlivost jejich výroby vyrovnali těm igelitovým...
Druhým nejlepším řešením je
stále ještě ta bytelnější plastová taška, zejména, pokud ji použijete alespoň
dvakrát... Přesto se ale snažte spotřebu všech pytlíků a obalů omezit na minimum
a těm papírovým se úplně vyhýbejte, abyste opravdu mohli mít na nákupech ten dobrý
pocit. Jak tohle řešíte vy? - Říkáte si, že vy svět nespasíte, a dál "igelitíte"? Nosíte si s sebou na nákupy vlastní tašku? D@NIELA
|