 Už pěkně dlouho se přemílá to známé: "Vezmeme si sem padesát syrskejch sirotků a budeme cool!"
No, tak přesně tak to ta moudrá dáma neřekla, ale spíš bych to brala,
než když to ze sebe produkuje jako něco totálně vážnýho, závažnýho.
Snažím se představit si: děti, které žily doteď úplně jinde, v jiný
kultuře, mluvějí svou řečí (a tedy rozhodně nerozumějí česky). To jako
najmeme ještě česko-syrské vychovatelky-překladatelky?
Premiér Andrej
Babiš při dnešních interpelacích mimo jiné kritizoval projekt europoslankyně
KDU-ČSL Michaely Šojdrové na přemístění syrských sirotků z Řecka do Česka. Je
nutno si uvědomit, že v každé zemi, která se nachází ve válce, je velmi složité
potvrdit, jestli rodiče dítěte zemřeli, nebo jsou jen nezvěstní. UNICEF a další
mezinárodní humanitární organizace považují za sirotka dítě, které objektivně
ztratilo jednoho nebo oba rodiče. Takových dětí je v Sýrii mnoho,
nejstřízlivější odhady mluví o 100 tisících.
A dále, syrské
úřady k adopci svých sirotků souhlas nedávají, o žádné rozdávání svých sirotků
zájem nemají. To, co tam potřebují, jsou především peníze na jejich výchovu. Ty
jim tam samozřejmě poslat můžeme, a nejen to – ostatně to všechno dnes ve
sněmovně premiér A. Babiš detailně vysvětlil.
Sám prosazuje vybudování školy a školky pro zhruba 150 sirotků přímo v
Sýrii a poslancům ukázal i projekt.
Proto také znovu
odmítl návrh, aby Česko přijalo padesát nezletilých syrských sirotků. „Proč
bychom je přijímali? Máme sirotky i u nás, které musíme připravit na vstup do
života.“ Podle jeho slov je pro něj na prvním místě starost o české občany. „Od
roku 2015 jsme do různých zemí kvůli migraci poslali 2,5 miliardy, pomáháme
přímo na místě v Sýrii našimi lékaři i experty, v Česku jsme ošetřili 2 500
pacientů včetně řady syrských dětí,“ řekl v rozhovoru a pozastavil se nad tím,
že se řeší jen sirotci ze Sýrie. „Proč se pomíjí válka na Ukrajině? Tam nejsou?
Tak proč bychom se měli starat zrovna jen o Syřany?“ uvedl.
Mj. ono je to
jako o v té pohádce o Smolíčkovi a Jeskyňkách: Jen dva prstíčky tam strčíme,
jen se ohřejeme...“ A
taky by někdo mohl navrhnout, abychom přijali padesátku "prodaných"
jihoamerických dětí, díky jimž se (díky jejich falešné adopcí) dospělí
migranti dostávají do USA... (že o tom nevíte?) Tak o tom jiný článek :-)))
P.S. A jestlipak víte, že se české děti adoptují do zahraničí? Od roku 2000 zprostředkovává
tyto mezinárodní adopce Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí. Od té doby našlo
nové domovy v zahraničí
více než 600 českých dětí. Nejčastěji to byly děti od jednoho
do pěti let. Nové rodiny
povětšinou pocházejí z Dánska, Německa nebo Švédska. d@niela
|
