Ještě nedávno jsem měla na nohou běžky, uplynulo pár dní a je to na triko a na kraťasy. K ![](http://obrazky.kudlanka.cz/zaby6.jpg) rásné mne počasí inspirovalo k tomu, vyrazit do lesa a zjistit, co všechno už kvete. A kvete všechno, a naráz. Jsou pryč už sněženky a talovíny, nastoupily bledule, ladoňky a dymnivky. Modrou barvou až do fialova se chlubí podléšky s fialkami, které ostatním kytkám konkurují vůní, která se rozlévá po celém lese.
Potkal jsem jaro v březovém háji, vlasy zelené, smáčené deštěm, s korunou třešňových květů, krásy dar. Lehounce tančilo v závoji fialek a v očích? Tak v těch mělo slunce. ![](http://obrazky.kudlanka.cz/zaba5.jpg)
Ani nevím, koho rozkvetlé jaro takhle inspirovalo… Jdu úzkou lesní pěšinkou, kousek nad rybníčkem a z lesní stráně na cestičku vypadává jedna žába za druhou. Svolávají se slabounkým žabím kvákacím zpěvem ke svatebnímu reji. Dávám pozor, kam šlápnu, abych na nějakou ropuchu nehamtla a nepřipravila jí o radost ze života. ![](http://obrazky.kudlanka.cz/zaba1.jpg) Jsou to ropuchy krátkonohé a protože mají nohy opravdu kraťounké, tak neskákají, ale lezou. Lezou i mým psům zpod tlapek. Ten starší je má na háku, mladší jenom zírá, co je to za divné gumové hračky. Jíst se to nedá, hrát si s ním nechtějí a ještě mu divně smrdí. A tak je pozoruji při námluvách a přemýšlím, která je ropušanda a který je ropušák a kdybych políbila ropušáka, jestli by se místo prince neobjevilo prase badavičnatý. Z těch důležitých myšlenek mne ale najednou vyruší tři cyklisti, tři ignoranti, co se k nám přiřítí na horských kolech. ![](http://obrazky.kudlanka.cz/zaba3.jpg)
Nestačí jim silnice, ani cyklistické stezky, musí vjet všude a navíc jsou evidentně negramotní, protože z obou stran cestičky visí upozornění na rojení žab. Tak na ně řvu:“ Bacha, jsou tu žáby!“ Ale nedbají, mastí to ve svých značkových oblečcích pořád dál a za nimi zůstává žabí hřbitov. AMEN deeres
|