Možná je rozdíl, jestli je někdo ta druhá, co se se svým partnerem seznámila až po jeho rozvodu, to je samozřejmě OK. Ale kolik chlapů se, když není spokojeno v manželství, nejprve rozvede a poté hledá novou partnerku???
Většinou sice má první manželství v době, kdy se manžel dopouští nevěry, nějaké zádrhele, minimálně odezní okouzlení partnerem, ale většinou by to při troše dobré vůle šlo překonat. Jenže - za plotem je tráva zelenější, a proč řešit současný vztah, když na mě jiná žena hází očkem?
Ale málokterý chlap jde do nového vztahu až když si dořeší ten starý. Většinou si nejprve najde novou lásku, využívá zázemí a domácí servis první partnerky a teprve, když je situace neúprosná, volí jednu z žen, nebo některá z těch dvou ten trojúhelník rozsekne sama.
Já jsem naštěstí měla v době rozpadu svého manželství děti dospělé. Přesto jsem manželovi velmi překážela - a jeho milence také, protože mám prostě nárok na polovinu majetku, a protože manžel si hodlal ponechat dům i firmu, jsem u celé jeho rodiny, o jeho partnerce nemluvě, ta mrcha, co ho nyní ekonomicky ničí, protože chce vyplatit. Ale rozvod je vždycky drahá sranda...
Těžký život druhé rodiny? Chtělo by to více osvěty, aby si druhé ženy více uvědomily, do čeho jdou.
Musejí počítat s tím, že jim manžel nepředá celou výplatu, že musí živit všechny své děti.

Věděla jsi, že má děti? Věděla jsi, že ty děti mají své potřeby a že je musí uspokojovat i jejich otec? A že to jeho nová partnerka bude muset respektovat, pokud ten chlap není úplná svině, která by se na své "první" děti vykašlala?
Nebo sis ve své naivitě myslela, že tím, že porodíš jeho "druhé" děti, se on k těm prvním bude moci otočit zády a nestarat se o ně? Myslela sis, že se jeho ex jen tak smíří se snížením alimentů jen proto, že i ty máš - cituji tě - právo stát se matkou?
Pokud sis chtěla ušetřit tyto problémy, měla sis najít bezdětného muže.
Já naopak vidím, že vždy, když si otec najde novou partnerku, tak to odnesou ty "první" děti. A když ta nová porodí ty "druhé" děti, jsou na tom ty první zase hůř... Nová partnerka nezřídka štve partnera proti jeho prvním dětem, proti ex, nejradši by, aby on neplatil alimenty, třese se jak slepice na sopel kdy už jeho první děti dostudují, aby mohl skončit s placením alimentů,... Zrovna tady na Kudle se to dotazy druhých a dalších partnerek na to, jak přestat co nejdřív platit alimenty na první děti, jen hemží.

.....tak já bych na místě Karolíny byla opatrná ve slovech a v názorech, neboť jak se všeobecně ví, "karma je sviňa!"....

Lidi můžou mít jenom tolik dětí,kolik jich dokážou zabezpečit. Pokud má chlap takový plat, že s ním dokáže uživit rodinu o dvou dětech, lépe placenou práci není schopen sehnat, dvě děti má s předchozí ženou,tak prostě holt nic takového jako právo na mateřství jeho následující ženy neexistuje. Pokud tedy ona nemá takový plat a úspory,aby tu nově vytvořenou rodinu táhla finančně ona.Sorry, ale tak to prostě je.Pokud si i přes tyto okolnosti nově vytvořená rodina pořídí další děti,ví do čeho jde a že budou žít z ruky do huby. Nemůžou si pak stěžovat, že žijí z ruky do huby a vinit z toho děti z předchozího vztahu,které jim ujídají chlebíček.

a já dodám - nejlepší, co by se Karolině mohlo stát, pokud jde o její duchovní a karmický vývoj, by bylo, kdyby její manžel přepřáhl ještě jednou a pořídil si třetí ženu. To bych ráda viděla tu velkorysost a nadhled.
Jinak samozřejmě je tu i možnost, že manželství rozboří ženská, ale - přinejmenším tady na Kudlance - je to rozhodně zanedbatelná část proti tomu, co vyvádějí chlapi.

Myško a Gioto, souhlasím.

kolik rodin se v dnešní době rozhodne pro třetí či čtvrté dítě? málo. Ale mnoho žen , které si vezme rozvedeného muže jde naprosto samozřejmě do děcka či dvou děcek. Přitom jednoduchou matematikou zjistíme, že dvě děti s matkou na mateřské dovolené (tudíž s nízkým příjmem) a dvě děti z prvního vztahu, jimž zákonitě s rostoucím věkem vzrůstají potřeby plus dvě domácnosti ´- zákonitě ekonomicky náročná situace. Pokud není šance , že zainteresovaní zvýší své úsilí a příjmy, pak je k situaci třeba přistupovat jako dospělý jedinec a prostě si další děti nedopřát jako cokoliv jiného, na co nemám. Zde ovšem je ve hře víc - zodpovědnost za člověka, jemuž jsem dal život.

Píšeš, že druhá manželka má právo stát se také matkou. Pak ale má také povinnost zajistit všem dětem důstojný život. A děti partnera z předchozího vztahu z toho nelze vyjímat!!

Dospělý vyzrálý jedinec by neměl uvažovat tak jak Ty - ohánět se právy. Měl by také zauvažovat nad povinnostmi a hlavně zodpovědnosti za ty, kterým svými rozhodnutími zásadně ovlivňuje život.

nejlepší, co by se Karolině mohlo stát, pokud jde o její duchovní a karmický vývoj, by bylo, kdyby její manžel přepřáhl ještě jednou a pořídil si třetí ženu. To bych ráda viděla tu velkorysost a nadhled.

Přesně. To jsi trefila hřebíček na hlavičku.

že rozvedení muži nemají nárok se znovu oženit a mít rodinu, pokud na to nemají peníze. Pro takového rozvedence by byla nejlepší starší dáma, která už dítka do života vypravila a teď si bude užívat. No nezdá se mi to špatné. Tady jde totiž o "nezodpovědné" partnery, kteří si neuvědomují, že rozbíjejí rodinu a že se může stát, že nedostanou to co chtějí - hodně peněz pro děti, které jim zůstaly - ber kde ber. Normální lidi, když se rozejdou se dokážou domluvit. :-

rozvedená „matička“ umí jen okrádat ex o všechno, dělat mu ze života peklo, dokud to jde

ty první ať už nám jednou přestanou otravovat život, protože i jim bohužel jednou dospějí děti a ony se nebudou mít za koho schovávat a vymlouvat se, jak vše dělají jen pro ty jejich děti

Nikdy mě teda nenapadlo takhle zcestně o bývalé manželově ženě uvažovat.
Karolina radu nechtěla, tak se k tomu víc vyjadřovat nebudu, jenom musím politovat děti jejího muže z prvního manželství. Takovouhle macechu jim byl čert dlužen.

Tak ono by bohatě stačilo, kdyby ti rozvedení muži lovili ve svých vodách, tj.i v druhém kole si vybíraly partnerky věkově přiměřené, většinou už též jedoucí druhé kolo, než ženy mladší kolikrát o generaci, které si také nárokují nějaké údajné právo stát se matkami. Pak je to sice vztahově náročné- moje děti, tvoje děti- dá to práci, aby se to všechno nějak utřepalo, ale alespoň je to vyvážené....

to je přesné.Máš pravdu, bylo by mnohem méně problémů, kdyby se i lidi zklamaní současných vztahem rozhlíželi opět, jako zamlada, ve své věkové kategorii. Jen bychom si zahráli "škatulata, hejbejte se" (nebo-li trvalá výměna manželek), nuda a stereotyp by byly zažehnány.

Měla jsem asi taky "většinový názor" na věc, jako většina účastnic tady. Ale mám teď ve svém okolí příběh, ze kterého mám hodně špatný pocit a dal mému přesvědčení "na frak".
Kamarád - můj osobně po deseti letech manželství (dvě malé děti) byl postaven před fakt nevěry své ženy styl "čekám další dítě a je to 50:50 že jsi otec. přes návštěvy u poradce se manželství rozpadlo (odešla ona s dalším). On chtěl děti do péče, nemá nárok. Chtěl aby se měla rodina dobře - vysoké alimenty. Hodně rodinu chtěl, teď má děti víkend za 14 dní. A na novou rodinu nemá tedy nárok, partnerka přiměřená jeho věku s velkým předpokladem bude chtít svoje děti.. Takže je v **** , plácá se v tom a spokojeně žije jeden - dva víkendy v měsíci.. A dle většiny je to tak evidentně v pořádku. Špatně jsi si vybral - tvoje smůla...

je to složité. Ale Ty dáváš jeden úhel pohledu, úhel z pohledu Tvého kamaráda. Zkus se na tu situaci podívat z více úhlů. Pokud je Tvůj kamarád schopen zabezpečit případné další děti, ať se znovu ožení a má rodinu. Pokud na tom finančně není až tak dobře, měl by zvážit , zda svým krokem neublíží dalším lidem. Jsou v životě situace, kdy člověk musí nebo by měl přijmout zodpovědnost za svá rozhodnutí. Tu paní mu opravdu nikdo třetí nevybral, stalo se co se stalo a je třeba se s tím popasovat. Sebelítostí , ukřivděností a nějakým sebemrskačstvím si nepomůže. Jsou v životě situace, které jsou daleko horší než krach manželství. Co by měli říkat lidé nevyléčitelně nemocní, slepí, hluší,..?? Jsou lidé, kteří děti mít nemohou nebo jim zemře dítě a také musí žít dál a život si uspořádat.

Dneska bohužel je docela častá situace , kdy si žena se dvěma dětmi najde muže, který platí alimenty a na důkaz lásky si spolu ještě pořídí další miminko. Děti se jmenují různě, rodiny žijí z ruky do huby, někde přijdou půjčky, insolvence... Cožpak je bezpodmínečně nutné plodit další dítě,když už tu jsou třeba tři čtyři? Zákonitě (pokud nezvýším příjmy), musím těm stávajícím dětem ubrat, abych mohla uspokojit nového člena rodiny.

Sama jsem se také kdysi rozvedla. Měla jsem malou a vzala jsem si svobodného muže. Můj bývalý muž si vzal paní s dvěma dětmi, spolu měli další dvě a když se můj muž ve 34 letech tragicky zabil v autě, vedlo se té rodině velmi zle (co vím od bratra mého bývalého muže). Navíc paní nelenila a pořídila si velmi záhy páté dítě s dalším mužem. Dnes jsou tyto děti dospělé, ale bylo to velmi kruté pro ně a bídu mají dodnes, jejich start do života byl problematický.

Já jen říkám, že je i tento druhý úhel pohledu. Nic víc. Víš ono děti většinou zůstanou s matkou a to i když na rodičovské (tento případ) byl od cca 1 roku dětí otec. Prostě je moc chtěl. No a u soudu neměl stejně šanci. Protože zodpovědný je, další si myslím nepořídí. A to by asi nebyl život úplně "z ruky do huby" a to jedno by asi dal. Ale jak říkáš jsou horší věci - jistě. Jen mi přijde dost divný názor , co tu je . Má děti (byť na víkend co 14 dní) a nemáš nárok. Na rodinu a život co jsi chtěl. I když za to nemůžeš, protože tvoje vina je špatná volba na začátku.. to mi přijde děsivé..

Zmínila jsem se já a myslím i další, že samozřejmě ty případy, kdy manželství rozbije ženská, nastat mohou. A jako máma dvou synů se jen děsím, aby někdy k takové hrůze u nás nedošlo - zatím nejsem ani tchyně, ani babička, ale musí to být těžké, když se z nevěsty stane divá saň, která sebere děti a nevidí nalevo ani napravo.... (trochu přeháním)
Jen myslím, že větší část rozchodů, zejména v dnešní době, padá na vrub mužských stižených druhou mízou a poblázněných mladším materiálem....nechci přímo psát o svíčkové
Samozřejmě, že nic není černobílé. Ostatně i tady bylo pár fajn kudlančích chlapů, kteří smutnili kvůli rozpadu manželství, který nezavinili.

zkoušel tvůj kamarád prosadit střídavou péči? Dnes je to v módě, soudci na to slyší, takže pokud do střídavé péče děti chtěl a nepřiklepli mu to, přestože se o děti staral a byl by se schopen postarat, zkusila bych to znovu.

ten názor, co tu padl a přijde ti divný, přece říká jen to, že člověk má zodpovědnost. Zodpovědnost k tomu, koho, co přivede na svět a co způsobí.
V případě tvého kamaráda je on zodpovědný za svoje děti a jeho bývalá žena taky za svoje děti a za to, co způsobila. Tvůj kamarád nic nezpůsobil. Není důvod, aby neměl další dítě, a jestli to bude znamenat, že se jeho bývalá bude muset uskromnit, nebo si více vydělat, tak je to důsledek toho, co udělala a následky si tedy ponese ona.
Pokud by rozpad rodiny způsobil tvůj kamarád, pak by zase následky padaly na jeho hlavu.
Uvědomuji si, že až na naprosté výjimky nelze říct, že rozpad rodiny způsobil jen ten nebo ta, ale v debatě o obživě dětí není prostor na psychologické rozbory situace, pak tedy je vodítkem to, kdo odešel ze vztahu a rozdělil tak tedy rodinu. Což v rodině tvého kamaráda byla manželka.

Jsem taky názoru, že člověk může mít jen tolik dětí, kolik uživí, otázka je pak to, co si kdo pod pojmem obživa představuje, pro někoho jsou to základní potřeby, pro někoho školní kroužek a pro někoho tenis, hokej, jízdárna..
Ale taky platí, že s každým dalším dítětem se snižuje objem prostředků pro jednotlivé děti a to zase platí až na výjimky (bohaté rodiny) vždycky. To by se pak dalo říct, že nikdo nemá právo mít více než jedno dítě, pokud není schopen dalším zajistit naprosto stejnou životní úroveň, jakou by měl jedináček. To je blbost. To by taky za chvíli mohly o narození sourozence rozhodovat samy děti ;-)

Takže, vracím se na začátek, odpovědnost za děti mají oba rodiče, jistě, a mají je mít jen když je uživí, ano, ale taky se musí vzít v úvahu, že rodinu zakládali s tím, že budou spolu a budou mít spolu nějaký počet dětí. Když se jeden z nich rozhodne tohle změnit, musí počítat i s dalšími změnami - třeba s tím, že si ten druhý pořídí další rodinu, další děti, a životní standard všech dětí tedy bude tomu odpovídat.
Podstatný je, aby se to týkalo všech děti zhruba stejně. Aby "ty první" nebyly zvýhodněné jen proto,že byly první a chudinky opuštěné, nebo naopak.

Ano, tak jak to píšeš Ty mi to přijde logické a spravedlivé. Pod to bych se podepsala, máš přesné formulace myšlenek.
Sandro: zkoušel.. Manželka se ale "za novým životem" odstěhovala pryč odsud , za některou "z nových lásek" a tak střídavá péče by asi neprošla. Až tak jsem do toho nezabředla.
Irisko máš pravdu. Je to vždy vina obou. očekávání něčeho, co nedopadlo dle představ. Ale je to smutné. A přijde mi smutné, že někdy rodič nechce najednou znát svoji "původní" rodinu a nebo naopak je odejit a v podstatě mu zbyde 12 dní čekání na dva dny rodinného života..

smutné to je, rodina a rodičovství jsou vysoká hodnota. Ale život není to, co chceme, ale to co máme. Život nejsou jen výhry. Přitom ale Tvůj kamarád děti neztratil, pořád jeho dětmi zůstávají a věřím, že si v dospělosti samy utvoří názor a budou inklinovat k otci.

To, že kamarád situaci nezavinil mu slouží ke cti, ale nic to nemění na tom, že zakládat další rodinu by měl s uvážlivostí. Nehledět jen na sebe, na zalepení svých šrámů, ale především na ty, kterým svým rozhodnutím ovlivní život. On má možnost volby, stávající a případné další děti tu možnost volby nemají a jejich život se bude odvíjet od rozhodnutí dospělých.

Hlavně to za něj nevyřeším ani já, ani nikdo jiný. Myslím, že hlavně bude mít problém najít některou, která bude v podobné věkové a nebude chtít mít ještě dítě a nebo jen jedno, ale bude tolerovat jeho fixaci na děti co už má.. Jen jsem chtěla dát i jiné situace, než chudák opuštěná matka, které nechtějí platit/platí málo.. atd..
To že děti neztratí, tomu věřím. Ale věř tomu, že to je pro něj dost psycho.. a ještě dlouho bude.

to máš samozřejmě pravdu, znám případy, kdy byla vina více na straně ženy. Znám případ, kdy žena z alimentů neplatila dceři internát a spotřebovala výživné pro sebe, dceru z internátu vylili a platící táta na to koukal, jak zjara.

Taky jsem kdysi dělala ve výhradně mužském kolektivu a poznala jsem, jak těžce někteří muži nesli rozvod a odluku od dětí. To mi překvapilo, se přiznám, žila jsem do té doby tak nějak v tom, že chlapi mají tyhle věci na háku.

A taky jsem poznala, jak některé ženy dokáží být vlezlé, až nechutně podbízivé , jak dokáží jít přes mrtvoly a otravovat ženaté muže i na jejich pracovišti (už jsem to na Kudle zmiňovala, tak se omlouvám, že se opakuji). Přitom často ti chlapi jim sami říkali, aby za nimi nedolézaly.

Tak to já právě přišla na to, že i chlap může být "kvočna", blíž až s tímto kamarádem. Překvapoval mě tím od začátku, když jim to ještě klapalo. A taky po pravdě jsem poprvé viděla, jak děti brečí, že nechtějí po víkendu zpět za mámou..
V tomhle to má žena vážně lepší. Aby o děti přišla v tomto rozsahu, To by musela být snad závislá, prostitutka a nebo si vzít cizince a žít jinde