Ona se jen začala smát a zeptala se mě, zda knížka, co čtu je dobrá a zda se mi líbí, a vůbec jen mlela a mlela, a já ji nijak neměla šanci přerušit.

To by byl v mém případě přesně "ten" okamžik, kdy se spustí řetězová reakce :-))
Snesu leccos, když vidím snahu o slušné jednání, někdo se slušně optá, vyhovím. Nemám problém pustit lidi před sebe, když zjevně spěchají a jsou vynervení, když mají malé plačící dítě - a jsou vynervení, když mají berle apod., takovým lidem u kasy v marketu, ve frontě kdekoli rovnou udělám místo před sebou a přejdu za ně, nemusí ani žádat, dost často jsou tak překvapení, že děkují ještě když odcházejí.
Ale tohle teda ne :-) Jak by s tímhle začala, už by měla podpatek v nártu a s "je mi líto, říkala jsem vám, že jsem tu byla dřív" bych se vsunula před hlupaňu. Pokud by se její žoviální konverzace o knize změnila na agresivní, stříkla bych jí do obličeje deodorant, co mám v kabelce s dodatkem, že ji neposlouchám, ale pokud nepřestane útočit, příště to nebude deodorant, ale pepřák a vrazím jí podpatek i do druhého nártu.
Žádná diskuze, k té prošvihla příležitost.

Ona se jen začala smát a zeptala se mě, zda knížka, co čtu je dobrá a zda se mi líbí, a vůbec jen mlela a mlela, a já ji nijak neměla šanci přerušit.

To by byl v mém případě přesně "ten" okamžik, kdy se spustí řetězová reakce :-))
Snesu leccos, když vidím snahu o slušné jednání, někdo se slušně optá, vyhovím. Nemám problém pustit lidi před sebe, když zjevně spěchají a jsou vynervení, když mají malé plačící dítě - a jsou vynervení, když mají berle apod., takovým lidem u kasy v marketu, ve frontě kdekoli rovnou udělám místo před sebou a přejdu za ně, nemusí ani žádat, dost často jsou tak překvapení, že děkují ještě když odcházejí.
Ale tohle teda ne :-) Jak by s tímhle začala, už by měla podpatek v nártu a s "je mi líto, říkala jsem vám, že jsem tu byla dřív" bych se vsunula před hlupaňu. Pokud by se její žoviální konverzace o knize změnila na agresivní, stříkla bych jí do obličeje deodorant, co mám v kabelce s dodatkem, že ji neposlouchám, ale pokud nepřestane útočit, příště to nebude deodorant, ale pepřák a vrazím jí podpatek i do druhého nártu.
Žádná diskuze, k té prošvihla příležitost.

...proč zase dvakrát :-(

asociál, takže já bych ji poslala do pr.... a pokud by to blbka nepochopila, přišlo by na řadu fyzické násilí.
Debila ze mě nikdo dělat nebude.

Tak to já bych na tom byla asi jako zadavatelka. Spousta elegantních řešení mne většinou napadá až "po akci", když se v klidu zamyslím. Mám to tak ve většině situací - i těch krizových bohužel. Na druhou stranu, když nejde o nic horšího.. V poslední době kolem sebe vidím čím dál víc těch co "se sebou nenechají vláčet", ale tak nějak se to trochu zvrtlo v to je blbec, tamta taky

... asi bych byl agresivní jak by se "nedočkavka" snažila mne vyšachovat a ještě byla neomalená.Takové chování je fakt něco pro mne.

to jde s věkem se životními zkušenostmi. Ve dvaceti jsem byla slušně vychovaný jelimánek, který jen zíral, když se někdo zachoval neslušně, neomaleně, hrubě, vůbec přitom nezaváhal a nebo byl na sebe dokonce tak trochu pyšný. Očekávala jsem od lidí to, co jsem znala a považovala za normu. A do těch zhruba dvaceti to tak bylo, nepoznala jsem hrubost, křik, sprosté nadávky, byla jsem mezi lidmi, kteří to při komunikaci s druhými prostě nepoužívali. V něčem ta výchova byla asi i kapku přehnaná, šokovala jsem rodinu manžela, když jsem řekla "můžu si, prosím, vzít rohlík?"...ticho, pak tiše "to víš že jo"... a já automaticky "děkuji" Nebyla jsem žádná princezna, naši razili heslo, že rovnováha musí být a že ještě nikomu neublížila trocha špíny od práce ;-) Ale tohle prostě byl standard. No a pak jsem prozřela :-) píšu smajlíky, ale zase tak moc se nesměju, raději bych si ponechala přesvědčení, že tak je to normální a vyjma sériových vrahů, úchylů a lupičů se tak chovají všichni :-)) No a co nezařídili spoluobčané, to dorazilo podnikání v českém stavebnictví ;-)
Ale pořád mi zůstala zkušenost, ne víra, ale opravdu zkušenost, že člověku se vrací co vysílá. Ještě se mi nestalo, že by na mě byl někdo hrubej potom, co jsem slušně požádala, poděkovala, usmála se, vyšla vstříc. Prostě když už ne rovnou, tak aspoň na revanš...pánbuzaplať ;-)

Zajimave, ale me se prakticky to stejne stalo pred 3 roky a taky na poste a taky v Cesku.
S damou jsem se nebavil, postovni urednici upozornil o co jde a vyzval, aby dotycnou neobslouzila.
A protoze se ke me pridalo par dalsich lidi, pochodovala ta ochechule na konec fronty.
Pravda, padlo z jeji strany par drsnych slov, ale s veselou mysli jsem oechazel ja,nikoliv ona.

to jsi měl docela štěstí na osvícenou úřednici. Zažila jsem podobnou situaci, taky na poště, bylo to v obchodním centru, K naší frontě někdo přišel, vzal si u okýnka podací lístky a sedl si ke stolku je vyplnit. Mezitím přišli další lidi a zařadili se do fronty. Člověk od stolku vstal a vmísil se do fronty za člověka, který byl předtím poslední. Ti noví se samozřejmě ohradili, že má jít na konec fronty. On že už tam je dlouho, jen si vypisoval podací lístky. A nehnul se. Lidi za ním popošli k okénku a důrazně požádali poštovní úřednici, aby pána neobsloužila před nimi. Ona na to, že bohužel neví kdo kdy přišel, že nemá čas to sledovat a rozsuzovat je, že prostě kdo přijde k okénku, toho obslouží. Ten za mnou se z fronty nehnul, vypadal, že by se i popral, tak to ti noví vzdali.