Uplynuly už víc jak dva roky od "zmizení" Boeingu 777 letu MH 370 Malajsijských aerolinií. Letadlo odstartovalo 8. března 2014 z malajského Kuala Lumpuru a při cestě do Pekingu se ztratilo nad Indickým oceánem i se všemi 239 lidmi na palubě. Dodnes o něm není ani vidu, ani slechu - a protože média mlčí, zapomíná zvolna i veřejnost...

Mnozí odborníci tvrdili, že stroj nebude nikdy nalezen. Bylo totiž v podstatě jasné, že "hlavní hráči" vědí, co se s letadlem stalo (a proto se to nedozvíme). Satelitní sledování a další moderní technologie prakticky vylučovaly, aby se stroj náhle ztratil a nikdo nevěděl, kde je. Nejlépe to brzy potvrdila nesmyslná prohlášení různých "zúčastněných" vlád a institucí ("užuž ho máme!"). Šlo o téměř standardní hru s veřejností při podobných příležitostech: Na schovávanou - a na čas. S radostí se jí účastnila i hlavní média. Cestovali jsme s nimi pátracími letadly, loděmi, jednou v té, poté úplně jiné oblasti oceánu - a společně čekali na kýžený okamžik, kdy pátrači smutně oznámí: Teď už baterie černých skříněk vysílající signál jsou definitivně vybity. Pak už se čekalo jen na peripetii, která potvrdí, že letadlo je určitě na dně mořském - přestože ho nenajdeme. Přišla v červenci minulého roku, když se na pláži na ostrově Réunion v Indickém oceánu zčistajasna objevily fragmenty letadla. Veřejnost byla opět vzrušena...

Právě varianta nuceného přistání v Indickém oceánu se zdá s odstupem času stále jako nejpravděpodobnější. Mnozí odborníci došli k závěru, že letadlo bylo buď za pomoci "dálkového ovládání" či přímého nátlaku únosců donuceno přistát na ostrově Diego Garcia, kde má americká armáda vojenskou základnu. Nejasný zůstával ale motiv celé riskantní operace.

       Až do okamžiku, kdy se objevily informace, že na palubě bylo 20 nejnadanějších softwarových čínských inženýrů pracujících pro společnost Freescale Semiconductor Ltd., z Texasu. Tito koumáci vyvinuli údajně převratný mikročip Kinesis KL-03 velikosti 1,9 - 2,0 mm. Podle odborníků jde o zbraň budoucnosti. Revoluční čip prý dokáže ovládat na dálku drony menší než moucha, neodhalitelně šířit po světě bakterie a nákazy, nebo řídit na dálku vozidla a přístroje. Ale především: je vhodný i pro implantaci do lidského organismu.

Majitelé patentu, čtyři čínští experti Wang Peidong, Chen Zhijun, Cheng Zhihong and Ying Li, kteří měli každý 20% podíl, byli na palubě letadla a byli rychle prohlášeni za mrtvé. Práva tedy podle smlouvy přešla na Freescale, která měla stejně 20% podíl, a dnes tedy vlastní 100%. Freescale je společnost plně kontrolována investiční skupinou Blackstone Group Limited Partnership, s kapitálem 200 miliard dolarů.