Nejsem stará. Ale taky ..už mi lásko není dvacet let… bohužel. Jenže se čím dál tím častěji přistihnu při použití fráze „ to za mě nebývalo“. V poslední době mám například pocit, že se svět skládá téměř ze samých blbců. Že převládá taková určitá mentální jednoduchost.
Při současné volné výchově mládeže se tomu nemůžu ani divit. Mám pocit, že zmizela všechna pravidla. Přistihnu se často při myšlence „Tohle bych si já nikdy nedovolila udělat“. Mám taky pocit, že lidé se stávají víc sobečtí. Nechci vyzdvihovat éru Huga Haase, kdy to bylo samé rukulíbám, madam, a váš služebníček, ale třeba když někam přijdu a pozdravím, bylo by jistě slušné mi odpovědět. Zda se, že všechno je tak nějak rychlejší. Všichni pořád pospíchají, musí se za den stihnout spousta věcí. Moderní technologie nám všechno urychlují a usnadňují, ale přesto mám pocit, že nikdo nic nestíhá a všechno je jeden rychlý běh na dlouhou trať. Mám pocit, že tím i mizí spousta krásných věcí. Vzpomínáte si na dopisní papíry? Na krasopis, na inkoustové pero? Ted je e-mail. Nebo krásná porcelánová souprava. Konvice na kávu, menší na smetanu, cukřenka, hrnečky s podšálky. Dnes vyměněno za termohrnek do auta. Málokdo si dnes odpoledne sedne ke stolu ke kávě a bábovce… Uznávám - jiná doba, jiné zvyky. Samozřejmě se mi líbí e-mail i kafe v autě, ale ta sváteční atmosféra nedělního odpoledne, úcta a respekt, všeobecná slušnost, která vyzařuje ze starých českých filmů, tu už není. Co si o tom myslíte vy? Nápadnou vás také někdy slova „za mých mladých let…“? Zda se vám život rychlejší? Myslíte, že dříve bylo lépe? Že se lidé navzájem chovali jinak? Nebo naopak - co je dnes lepší? Je současný vyšší životní standard o tolik lepší? Co vám nejvíce usnadňuje život? VŠETEČNICE
|