V médiích se o BDSM příliš nemluví. Stále je to spíše tabu. Na kraji malé vesnice, vzdálené padesát kilometrů od Prahy, je sadomasochistické studio jedné dominy, paní Aradie. Dnes už sice přespadesátnice, ale stále čile „podnikající“. V obci je pro místní už jen atrakcí, a její klienti si prý soukromí malé vesnice cení a rádi dojíždějí.

Mezi jejími klienty jsou nejen „obyčejní lidé“, ale i známí politici, hvězdy šoubyznysu nebo i kněz. Její klientela se skládá ze všech možných profesních, sociálních i věkových skupin. Nejstaršímu klientovi prý bylo 85 let.

 A o čem tedy BDSM vlastně je? Většina lidí si myslí, že BDSM je o tom, že někdo přijde, dostane na zadek, nebo nějak jinak bude ztrestán. To ale není přesná pravda, BDSM je především převzetí vlády nad submisivním otrokem. Otrok dobrovolně svěří sám sebe do rukou dominy a ona si s ním může dělat, co chce.

Problém s povoláním paní Aradie nemají už ani sousedé z vesnice. Ze začátku byla prý terčem pomluv, ovšem jen do doby, než vše otevřeně přiznala. Jednoho dne vytáhla „mužského koně“, zapřáhla ho do sulky a nechala se jím vozit po vesnici. Nejdřív z toho bylo šílené haló, pak všem vysvětlila, o co jde a od té doby ji berou úplně normálně.

Dnes klidně bere své klienty i na procházky po okolí nebo je využívá na zahradní práce. Prostě dostanou masku (koně, psa, atd.) a v ten moment se z nich stává anonymní submisivní „kus“. Kus věci, která musí poslechnout za každou cenu.

Spousta jich také podepsalo řádnou otrockou smlouvu, která platí pro ně na doživotí – hodně z nich je také ocejchováno – mají vypálenou značku dominy (na zadku či „někde poblíž“). V podstatě tuto hru berou nesmírně vážně. Na lekce, za dva až tři tisíce korun, jezdí většinou jednou za týden a pokaždé dostávají i domácí úkoly. Hodně chodí bondážisté, fetišisté latexu, ale je dost i zájemci o výprasky. Ti potřebují opravdu pořádně seřezat – protože „hodně zlobili“.

Byly doby, kdy se lidem vtloukalo do hlavy, že vše, co je jiné, je "špatné a nemorální". Ale proč? A co to má co dělat s morálkou? Nemorální je krást, podvádět, zabíjet, ubližovat. Ale proč by mělo být nemorální mít raději bičík než misionáře - tedy pokud to mají tak rádi oba a nespadá to tím pádem do kategorie ubližování?

CO SI O TOM MYSLÍTE VY?

KAREL

Zdroj: internet a TV

Komentáře (15)

Zobrazit/Skrýt komentáře No, : Krakonoš Péťa Nečas, ten tam musí bejt pečenej vařenej. Jinak já si vo tom nic nemyslim - když je to baví, ať se bičujou do bezvědomí. listopad 09, 2015 23:45 Myslím, že je každého soukromá věc, co ho vzrušuje a uspokojuje. : Myška Paní Aradie má moje sympatie v tom, že touhu těchto lidí po podřízenosti dokázala využít ke svému prospěchu dvakrát - za prvé jí zaplatí za ponižování, a za druhé bude mít v cajku zahradu. listopad 09, 2015 23:50 je fakt, že někdy bych s chutí někoho ztřískala, : Nona ale se SM to nemá nic společného..... listopad 10, 2015 07:33 Jak tohle může někoho vzrušovat a uspokojovat. : strejda Vždyť takový normální sex, s normální babou, je vrcholem blaha. listopad 10, 2015 08:03 ... : mia I to jsem se po ránu zasmála nad některými pasážemi. Viděla jsem upoutávku na Nově, paní Aradie evidentně , stejně jako všichni z nás, od dob pořadu Tabu (kde tehdy vystupovala) zestárla a zakulatila se, ale klientům to evidentně nevadí. Hodinový manžel by ji stál peníze, ona je takhle vydělá. Jen si tak říkám, co ti pánové, když mají na prdelce značku dominy , jestli třeba při prohlídce u lékaře jim není tak nějak nejistě. To nemluvím o tom, že třeba některé praktiky je mohou k tomu lékaři dovést. Inu lidé mají různé choutky, jeden gynekolog někde říkal, že žasne, jaké věci někdy vytahují ženám z intimních partií, kromě ovoce např. růženec. Kdo by to řekl? listopad 10, 2015 08:07 přesně tak, : bb. máme různé choutky, pokud si je naplníme bez omezování, ubližování, tak do toho nikomu nic není. Platí samozřejmě pro dospělé, svéprávné lidi. Takže dětí, mentálně postižení, kteří se nemohou nebo neumějí bránit, zvířata - ne. Už jsem tu kdysi psala, že jsem o něčem podobném vážně, ale skutečně vážně uvažovala. Bylo mi přes třicet, děti firma domácnost, lítala jsem jak hadr na holi. Dvěma až třem otrokům bych vážně moc ráda splnila jejich přání sloužit, plnit rozkazy a preventivně, za trest i za odměnu být zmrskán. Naučit se práci s bičem mi přišlo jako velmi přijatelná cena. Zabránila mi v tom konzervativní výchova, obavy o psychiku dětí a taky manžel, co by měl problém při pohledu na cizího chlapa ve slipech, píglujícího nám toaletní mísu. Když později potomci při rajónech remcali, občas jsem je odkázala na otce, že nebýt jeho, mohl za ně pulírovat koupelnu otrok :-) listopad 10, 2015 13:41 ????? : -doktor- Nevím,prý máme být tolerantní k úchylkám.Jsem tedy tolerantní a z duše mi mluví Krakonoš. listopad 10, 2015 13:55 ... : bb. no to bys je skoro urazil, s tou tolerancí k úchylkám, půlka je na to sakra pyšná, že se může nazývat úchylem a druhá půlka by ti vysvětlila, že to není žádná úchylka :-) čemuž obojímu bych klidně vyhověla, úchyl neúchyl, hlavně když budu mít zdrama vypucovaná okna, dveře, koupelny... :-)) listopad 10, 2015 14:26 Já bych opět použil : Sidon jednu pěknou větu ze Švejka, když právě Švejk říká - "já mám moc rád, když vidím, jak lidi blbnou na kvadrát". Vony ty "úchylky" a "úchyláci" byli asi vždycky, ale rozdíl byl akorát v přístupu a (ne)porozumnění těch ostatních, "neúchylných". listopad 10, 2015 19:57 Myška : mamča ...a já, blbec, hrabu už 14 dní zahradu ! Že bych si na stará kolena střihla rekvalifikaci na dominu ? listopad 11, 2015 09:41 No jasně, mamčo! : Myška A rekvalifikace netřeba, akorát pořádná rákoska, pouta, bičík a dostatek zahradního nářadí listopad 11, 2015 14:13 Asi to : Myška poradím mamince. Máme velkou zahradu... listopad 11, 2015 14:14 Vobávám se, : Krakonoš že až tahle myšlénka vzklíčí u dalších paní a dívek vlastnících velký domy či zahrady, bude se velmi nedostávat votroků. Pak nezbude než doufat, že mezi imigrantama je dost chlapců s masochistickejma sklonama. A účelný symbióze s novou kulturou pak už nebude stát nic v cestě, nakonec i Konvička svý ženě nějakýho toho pracanta rád pořídí. listopad 12, 2015 02:10 Krakonoši - : Myška listopad 12, 2015 05:49 .... : marty možnosti až netušené. Nepochybně perspektivní obor. Vzpomínám, když jsem byla krátce po revoluci nezaměstnaná, protože firma zkrachovala, poslali mě z pracáku na místo asistentky do nějaké agentury. Když pán zjistil, že umím anglicky, strčil mi do ruky telefon a volali jsme do Holandska, protože "děvčata" tam měla nějaké problémy s místním majitelem klubu, kam je pán z Čech posílal pracovat. Hned jsem dostala nabídku, že chce expandovat do Kanady, že bych tam mohla s "děvčaty" být a starat se o jejich blaho. Taková zajímavá pozice "bordel mamá". Na nabídku jsem tehdy (nejspíš ke své škodě) nekývla , celou situací jsem se ale nesmírně bavila. Kde jsem dneska mohla být. Jo, jsou to paradoxy. listopad 13, 2015 09:29

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment