Sakra, to by se snad dalo i hrabat. A pak promyt pod tekouci vodou z zpracovat.
I na koralku.

Že to ještě nikoho nenapadlo...

Cora (labradorka) by se odtud nehnula, dokud by všechno nesežrala a nepraskla.

vobraz dnešní ukrutný bídy, kdy prej půlka národa hyne hladem.

radši koupí v marketu nezralé ovoce z dovozu.Špendlíky zavařuji jako kompot,na džem,jsou dobré i do pěčeného čaje.Škoda,že bydlím tak daleko.

chtěla napsat to co Krakonoš. Jenže mi bylo líto některejch lidí, co by pak třá nestíhali přebíhat mezi diskusema o bídě a hladu v Čechách a o zlejch imigrantech.

Je to ohromná škoda.Špendlíky jsou výborné.Je k neuvěření,že takový poklad je nepovšimnut.Krakonoš má pravdu je to odraz doby.Našinec jede a něco koupí bez ohledu na kvalitu,než aby hnul zadkem a sobě i dětem prostřel lahůdku.Jasně čerstvou a vlastíma ručkama načesanou.Nazmar by nepřišla ani padančeta.

Už mám zavařených několik lahví, ale raději než žluté mám oranžové a přidávám do toho trochu zázvoru a vznikne pikantní marmoška. Tady roste špendlíků také spousta na každé mezi a lidi ani nenapadne, aby si to odvezli zpracovat na kořalku. Ale proč by tady někdo trhal špendlíky, když nedaleko jsou velikánské ovocné sady ZD Klecany. Loni jim meruňky potloukly kroupy a tak je nechaly spadnout a shnít, místo, aby to odvezli do lihovaru. A letos sklidili jenom mladé stromy, staré, vysoké, nechaly na stojato, kdo by tam nahoru lezl, že? Totéž třešně a višně, sklidili jenom první chrupky, pár stromů. A nikde jsem neviděla cedule o samosběru, tak jsem si spadané, co nebyly nadloubené od vos nasbírala. Nádherné, vyzrálé, masaté meruňky, jaké jsem naposledy jedla na Pálavě. V té samé době prodávaly nemrcouchy, kdo ví odkud, v marketech kilo za 69,-Kč.

Jsou dobre i na kolac.
Neni to tak davno co jsem sledovala francouzsky dokument o vareni a hlavni roli mely mirabelky. Je urcita oblast ve Francii, ktera je znama touto odrudou a poradaji se tam pri sklizni kazdorocne slavnosti. Dalo by se rici, ze je to jejich pycha, tolik zajimavych receptu jak naslano, tak nasladko, kompotu, marmelad, dzemu, likeru.....Venovali tomu hodinovy porad v TV a sadari i kuchari o nich mluvili s uctou.

Kdo nezkusil neuvěří - jsem z Jižní Moravy a tam se z nich dělá výborná kořalka, místní jí říkají bílovica

jako malá si pamatuju,že mamka zavařila, zmarmeládovala všechno co bylo k mání. Špendlíky, ale u nás nikde nerostly.
Teď bydlím ve městě a šla jsem nedávno takovou zkratkou - prašnou ulicí, která byla pokrytá zralejma a na kaši rozježděnejma špendlíkama. Tam to tak krásně vonělo. A těch vos. Ve městě bych si asi rozmyslela je sklízet, ale jinak by mě lákala ta marmeláda i cokoliv jiného.

Nojo, dřív lidi jedli přednostně to, co měli doma, ne to, na co měli chuť. Konzumovalo se to co bylo pod nosem zdarma a až teprve když to došlo, tak se kupovalo.I u u nás, když jsem byla malá a bydleli jsme ve městě,se jedly nejdřív zásoby od prarodičů a tet z venkova a nasbírané, nasušené a zavařené zásoby z léta z lesa a chalupy.
Si třeba nepamatuju, že bychom kupovali marmeládu. Dlouho jsem netušila, že se dá koupit v obchodě :-)) K snídani se jedlo to, co bylo doma, čili chleba s máslem a marmoškou, povidlama, nebo se sádlem, tu a tam taveňák nebo plátkový sýr, aby to teda nebylo pořád to samé.
Když rostly houby, byl by hřích nenasušit a nezavařit, když se tím v zimě "zastrčil" lecjaký oběd nebo večeře a zbylo pak o to víc peněz na jiné potřebnosti.
Bylo zavařené ovoce, tak se udělal knedlíky s vajíčkem a domácí okurky a jako zákusek - kompot.Byla chuť na buchtu - použil se kompot, nebo mražené ovoce. Zkyslo mléko - udělal se tvaroh a z něj nějaký oběd nebo večeře.
Dneska se jí na co je chuť, takže nad domácím kompotem leckdo ohrne nos a nedá si ho, protože si k večeři strčí do trouby mraženou pizzu a pak si dá nanuka nebo koupenou sušenku.
No a když už někdo rád marmeládu, tak si ji stejně koupí, protože kvůli těm pár skleničkám, co ročně sní, nebude hodiny a hodiny zpracovávat ovoce, kupovat cukr, platit elektřinu. Radši si koupí drahou ochemizovanou ananasovou, citronovou, mandarinkovou, fíkovou...protože je k mání a stojí jen pár desetikaček, zatímco ty hodiny a hodiny času u plotny může věnovat třeba internetu :-)
jsme holt chudáci hladoví.. :-)

u nás doma to platí taky.

Ještě když byly děti malé, tak jsem mohla zavelet a smečka jedla, co se dalo na talíř. Ale to už dávno neplatí. Zeptají se, co je k jídlu - chutná - dají si, nemají na to chuť - proberou ledničku, mrazák, buď si uvaří (kluci), nebo splácají zapékané tousty, vejce se šunkou apod. rychlé jídlo (dcera) a nebo si nechají jídlo dovézt (dcera s přítelem, když jsou u nás).

Když jsme doma všichno, nebo většina, a vařím, tak se snažím vařit tak, aby jedli všichni, a to tedy rozhodně neznamená "proberu ledničku a z toho, co je, něco uvařím, i kdyby to měly být zapečené brambory s něčím a kompot od našich". Takhle hospodárně vařím jen když jsme sami, my to skousneme :-)

a protože ty stromy se kdysi dávno vysazovaly právě hlavně ve městech proto, aby ovoce měla i městská chudina, hlavně děti z chudých rodin měly přístup k ovoci, na venkově se vysazovaly podél cest z podobných důvodů, v každé vesnici někde na kraji rostly, nebo ještě rostou, nějaké jabloně, hrušně, třešně...
...tak by možná nebylo od věci, kdyby dnes obce poblíž takových ovocných záplav, jako je na fotce, umístili informační cedule - co je to za stromy, jaké ovoce nesou, k čemu se dá použít - vhodné sníst čerstvé, lze i zavařovat, použít do moučníků, na džemy, nebo aspoň na sirupy..atd.
A hlavně výzvu, že je to pro občany a ZDARMA, na to občan slyší :-) v libovolném množství.
Možná by se pak našla parta maminek na mateřské, co navaří marmelády a prodá na tržišti, apod. Nebo domov důchodců zavaří kompoty, nebo dětský domov vezme děcka na exkurzi a sběr a pak si zavaří na zimu...Nebo uspořádá podobně prospěšnou akci neziskovka.

dej podnět vašim konšelům :-)

I když já takový biošílenec nejsem a nedělám si iluze o tom, kde roste ovoce, z něhož se všechny ty bio dobroty dělají. Mě by ty špendlíky lákaly tak nenajvýš k naložení do bečky a k následnému vypálení. Ale to není zrovna levná záležitost, když si člověk nepálí sám doma. Špendlíky jdou velmi špatně od pecky, takže se nezpracovávají zrovna příjemně...

ve městě netrhala ani nesbírala, jednak se obávám znečištění a dále pak toho, že by mne za to ještě někdo popotahoval. Bydlím ve velkém městě, kdysi jsme měli v obetonovaném dvoře meruňku, takovou pokroucenou, ale plody měla krásné. Rostla skutečně lidem pod balkony. Nikdy jsem však neviděla nikoho, že by sklízel, maximálně se tam děti strefovaly kameny do meruněk, jen tak pro pobavení.....
Já tedy zavařuji také, byť mám děti dospělé, ale marmelády ke snídani u nás celkem frčí, i já si občas ráda dám. Kompotuji - kompoty jí mladší syn místo salátu k jídlu (jak píše bb...), v zimě dělám z kompotů buchty nebo knedlíky, šťáva se vypije....
Ovoce si ale kupuji většinou na inzerát od lidí z venkova, dnes Vám to natrhají a dovezou až pod nos, protože jsou rádi, že to prodají....
Na trhu se dá koupit pěkné ovoce, ale to je většinou dražší než na ten inzerát, tak se lidi většinou zbavují úrody, kterou sami ani nezpracovávají....
Kdysi dávno jsem jedla marmeládu z angreštu, ale když vidím na trhu cenu 100,-Kč za kilo, nechám si zajít chuť.... a tak dělám z meruněk, višní, jahod...

Višně nakládáme do rumu. Nezavařujeme kompoty, nikdo by to nejedl. Jabka a hrušky sušíme na křížaly. Jabka sterilujene nastrouhaná a narvaná do sklinek - na zimu na buchtu. Když se urodí kadlátky, vaříme povidlí. Část úrody drobného ovoce mrazíme, a v zimě používáme na výrobu horkého ovoce na vanilkovou zmrzlinu, nebo na buchtu.
Marmeládu ani povidlí jsem ještě nikdy nekoupila, v naší rodině se nikdy nekupovaly. Stejně tak jsme soběstační ve sterilovaných okurkách, byli jsme v kečupu (ten už nevaříme, nevyplatí se, jeho spotřeba klesla a heinz nám chutná), a jsme soběstační v tzv. čatní - omáčky ze směsi rajčat, cuket, jablek a cibule, česneku, koření, soli, cukru, octa, kterou používáme na těstoviny, k masu, na topinky,... Zelenina a jabka na výrobu jsou opět naše výpěstky.
To je tak, když má rodina velkou zahradu a alespoň pro jednoho člena je zahradničení koníčkem. Dřív bylo nutností vypěstovat si co nejvíc sami, dnes to sice taková nutnost není, na trhu je výběr, ovoce a zelenina je k dostání i v zimě, ale domácí je domácí...

pokud jde o znečištění, jde o to, kde ty stromy rostou.
Ovoce ze sadu někde mimo dopravní tepny bude možná zdravější než ovoce ze stromů podél silnic na venkově, kde ho lidi hodně sbírají, trhají do výkupu nebo na moštování.

Myslím, že důvodem, proč to ovoce nikdo nesebere, může být právě to "aby mne nikdo nepopotahoval", dnes je skoro všechno soukromý majetek. Proto by nebylo na škodu dát poblíž informace, že je to ovoce k mání.

Tonda otrhal cely strom. Uvarila jsem z toho 30 sklenicek marmelady a 2 litry stavy do vody. Nesmirne dobré... Tonda jedl a pil s takovou chuti, ze ma cukr misto obvyklych 5,3 mmol/l pres 11!!!
Tesim se na jerabiny. Dopadne to podobne.

tak možná jsi mu přivodila diabetes, ale je to domácí, bio diabetes :-))

Nona, : bb.
pokud jde o znečištění, jde o to, kde ty stromy rostou.
Ovoce ze sadu někde mimo dopravní tepny bude možná zdravější než ovoce ze stromů podél silnic na venkově, kde ho lidi hodně sbírají, trhají do výkupu nebo na moštování.

Já si dobře pamatuju, jak jsme jednou na podzim, a bylo to už začátkem listopadu, nasbírali šest pytlů jablek, která nikdo nechtěl a nesbíral. Bylo to u silnice mezi Blanskem a Boskovicemi, kam jsme jezdívali ke kamošovi na chalupu. Byla to nějaká zimní odrůda jablek, snad kožeňáky, či co, jenže jsme pak měli problém najít ještě nějakou "fungující" moštárnu, ale podařilo se. Já jsem tam ta jablka dovezl a chlapík se mě ptá, co s tím chci dělat. Řekl jsem mu že kořalku.

Tak mi pak něco poradil. Ti, co se s tím zabývají, jistě už ví, jak a co s tím, ale já jsem byl tenkrát "učeň". Poradil mi, že nejlepší je to všechno vymoštovat a udělat z toho napřed víno, pak to teprve se vypálit a je to daleko lepší, čistší, protože pak tam prý není skoro žádný metyl.

Tak jsme to tak udělali, měli jsme skoro 180 litrů moštu. Asi za měsíc a nějaký den, kdy už z toho bylo víno, jsme to jeli vypálit ny chatu k jednomu kamošovi, kousek od Brna. Chata byla v mírné stráni a byla tam taky i studna, což bylo podmínkou. Jenže když jsme začali pálit, tak nám za chvíli došla voda, studna byla dost malá a když se vzalo trošku víc vody, tak se muselo nějakou dobu čekat, než zase nateče. Jenže Pánbíček nás tenkrát měl asi rád a tak nám seslal pořádnou chumelenici s vločkama, které byly jako menší peníz, což byla naše záchrana, protože bez studené vody, se pálit nedá.

Začali jsme v pátek večer a skončili v neděli ráno. Výsledek byl asi 18 litrů 60% kořalky. Tak jsme se nějak podělili, ale právě ta skutečnost, že ta jablka byla nasbírána u silnice, to nám moc nevonělo a tak jsme zapojili jednoho kamaráda, který dělal v laboratoři jedné brněnské nemocnice. Dali jsme mu asi půllitru toho našeho "výrobku", aby to prověřil, jestli tam nejsou nějaké nepatřičné škodliviny.

Ta kapalina byla velice čistá a čirá, bez nějakého zvláštního pachu a byla cítit jenom lihem, ale když si člověk trošku cucnul, tak potom měl pocit, jako když rozkousne jablečné jedérko. Netrpělivě jsme čekali, co nám zvěstuje náš "dvorní chemik". A bylo to nad všechna očekávání velice příznivé, řekl nám, že tam není vůbec žádná stopa po nějakých těch "sajrajtech", které se u silnice vyskytují a že je to daleko čistší, než třeba kořalky, které prodává státní maloobchod.

Potom nám ještě poradil, abysme do toho šnapsu vrazili nějaké ingredience, jako vanilku, hrozinky, fíky, hřebíček, muškátový oříšek a jiné srágory, nechali to asi půl roku macerovat a pak že budeme mít calvados. Jenže pro nás bylo půl roku, jako celá věčnost, tak jsme to zlikvidovali průběžně za pár týdnů.

Obzvlášť, když kamarádi, mající přehled o tom, že máte doma nějakou "dobrotu", tak vás potom navštěvují nějak častěji. No ale, žádná "bílá hůl" to nebyla a dalo se to pít třeba s tonikem, nebo nějakým džusem. Kamarád to zkoušel s různýma sirupama, ale byly to jenom hrozné "lepeňáky".

Takže já bych ta "znečištění" zas tolik neodbourával. Jistěže záleží na místě a míře provozu, ale kolikrát je člověk překvapen výsledkem, proti všeobecnému očekávání. Tož tak.

to jsou mirabelky-ty jsou kulaté. Špendlík je taková oválná žlutá švestka.

Ale u nás se špendlík říká jak mirabelkám, tak myrobalánu.

Mirabelkám i myrobalánu se běžně říká i u nás špendlíky a na vypálení kořalky se to nerozlišuje vůbec, prostě se to postupně, jak to nazrává, naháže do sudu a vykvasí. Špendlíky se trojí destilací dokážou dostat až na 70% alkoholu, ten se potom ředí, ale i tak to je podle mne pití pro plechovou hubu.Bývaly doby, kdy jsme na Vánoce mívali litry a litry vaječňáku, alkohol téměř zadarmo, křapky vajíček za pár šupů, drahé bylo jenom kondenzované mléko a pravá vanilka. Ta se dala koupit jenom nahoře na Václaváku u Muzea, tam býval speciální obchod s luxusními potravinami z dovozu. Ani si už nevzpomínám, jak se jmenoval, Dům ...?
Danielo, jeřabiny jsou jedlé prostě ty, které, když ochutnáš syrové, tak ti chutnaji, na zubaté lístky se vykašli. A na oskeruši v Praze narazíš jedině v Botanické zahradě. Já vím o pár stromech sladkých jeřabin v Troji, ty jsem dělávala jako brusinky, ale teď už tam nepřijdu a myslím, že stejně letošní vedra jim asi neudělala dobře.
Rakytník jsem loni nastříhala krásné bobule, letos to je jenom slupka a pecky. Udělala jsem z nich šťávu do dvou plastových lahví. Šťávu lisuji za studena, jenomže zrovna teď mně odkráčela lednice, novou přivezou až v pátek. A já, blbka, ty plastové, naplněné láhve dala do té nefungující lednice. V noci šílená rána, myslela jsem, že spadl barák, barák zůstal stát, ale vybuchly láhve s rakytníkem, normálně ten kvasící rakytník ty láhve rozerval. Tak v neděli uděláme další kolečko, zralých plodů na keřích rakytníku tu je v okolí několik a nikdo to nesbírá. Nechápu! Stejně tak kdoule, nebo aronii. Lidi si raději dojedou autem koupit ovoce do Lidlu.

protože u nás - na Střední Moravě se to rozlišuje. Mirabelky by si dal do kvasu opravdu zoufalec, protože jsou hodně kyselé. I zavařené potřebují hodně cukru. Zato špendlíky jsou sladší než trnky /švestky/ tudíž ideální do kvasu i na zpracování. Ted je už téměř nikde nekoupíte, je to škoda, byly sladké jako med.

Špendlíky jako takové, tedy ty pravé, nemáme a ani nevím, že by v okolí někde nějaký zapomenutý strom rostl. Mirabelky a myrobalány rostou hojněji. Ale my je nepálíme. Pálíme buď kadlátky na slivovicu, nebo pokud je velká úroda třešní, tak třešně.

Já zpracovávám vše, co se najde. Hned od jara začínám sbírat kopřivy do salátů, pampelišky, lípu a bez na šťávu, mrkvouse do polívky, podběl nasušit, jitrocel na kapky na kašel, mirabelky, ostružiny a rybíz na šťávy, švestky, hrušky, třešně na kompoty, bezinky na likér (s rumíčkem), bez něj je to šťáva a úplně nejlepší jsou jablka, z těch je úžasná přesnídávka, mošt a nastrouhané ve sklenicích do buchet. A to všechno roste po okolí. Na mojí pidizahrádce pěstuji pouze rajčata a ty zavařit nestíhám, sežerem je syrová. Ale ano, je v tom spousta práce a času. Ale je to 100% bio - tzn. není to chemicky ošetřováno. To, kde to roste totiž není tak důležité, jako to, čím to kdo stříká, aby to nechutnalo červům, nebo nehnilo, nebo dozrálo. Takže při venčení mého čtyřnohého kámoše (chodíme cca 8 km denně) mám na zádech batůžek a pokud někde něco najdu, nasbítám a zpracuji. Betty Mac Donaldová to ve své knížce popsala moc hezky - "kdyby šli zavařit šišky, tak bych nemusela na podzim se zavážením končit". A protože mám 4 dětičky, tak se to stíhá konzumovat. (Možná to bude tím, že v ledničce prostě nic jiného není :-)))

Ve Středních Čechách jsou ti zoufalci, co klidně pálí i mirabelky. Kyselé jsou, ale jenom tehdy, když se sebírají z keřů nevyzrálé. Žluté jsou po vyzrání až moučnaté a některé druhy se lehce v marmeládě zamění za meruňky, jenže to chce rozvařit a propasírovat, aby se tam nedostaly kyselé šlupky. A na kvas, tak, tam ,musí být nejenom zralé, tam musí být už přezrálé. A toto praví Wikipedie:

Sklízí se od poloviny srpna, lze ji také setřásat. Plody uskladněné v chladírně vydrží několik týdnů. Používá se pro přímý konzum i pro zpracování na kompoty. Přezrálé plody jsou vhodné k výrobě kvasu pro pálení slivovice.

Jinak, Magi, mně hovoří z duše.

Tak to bude asi mirabelkovice.

Takováto úroda by u nás v BC nesmírně potěšila medvídky. Ti by to za noc přímo vyluxovali.
Viděl jsem krátký film z Afriky. Když podobné plody jako špendlíky dozrály a v africkém teple na zemi zkvasily, zvířátka uspořádali mejdan. Žirafy se na svých dlouhých nožkách potácely, a sloni i přes svou mohutnost měli pěknou opičku.

asi máš na mysli tady tohle - https://www.youtube.com/watch?v=c-nSBPuRbsg

To ovoce se jmenuje Amarula, nebo Marula a je hodně sladké, ale jakmile ho ta zvížátka pozřou, tak v nich zkvasí a vytvoří se alkohol, který je pak pro ně dost záludný. Kdysi dříve to prý odnášela jedna domorodá vesnička tím, že "opilí" sloni jim tu vesničku každý rok rozdupali, ale oni nevěděli proč, až přišli na to ovoce, tak ho v okolí vždycky očesali ještě předtím, než dozrálo a byl klid. A taky se z té Amaruly vyrábí alkohol. Ještě jsem ho neochutnal, takže nevím, jaké to je. Asi podobné jiným destilátům z podobného ovoce.