O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

VYSCHL PRAMEN VLTAVY PDF Tisk E-mail
Čtvrtek, 13 srpen 2015

Zprávu o vyschnutí pramene Vltavy jsem obdržel od starosty Kvildy právě v okamžiku, kdy ministr životního prostředí Richard Brabec obhajoval v Senátu Rámcovou směrnici Evropské komise o vodě. On i Evropská komise hezky mluví o nutnosti zadržovat vodu v krajině, ale Plán péče Národního parku Šumava, který ministr poslal minulý týden starostům šumavských obcí, neumožňuje obnovu původních vodních klaus.

 

 

 

 

 

     Vodní klausy jsou vodní nádrže pro plavení dřeva, které v minulosti na Šumavě fungovaly a jejichž obnova byla minulým vedením parku dokonce vyprojektována. Ministrem předkládaná novela zákona 114 také navrhuje většinu lesů NP Šumava ponechat přírodním procesům, což znamená - nechat sežrat kůrovcem. Dnes je na Šumavě takto sežráno či odkáceno cca 15 tisíc hektarů lesa a to jsou plochy, které dříve vodu zadržovaly a dnes tuto funkci neplní.

 

      Vyschnutí pramene Vltavy považuji za symbolickou národní tragédii, neboť ještě před deseti lety byl tento pramen obklopen hlubokými lesy, pralesními zbytky se stromy až tři sta let starými.

 

      Všichni si vzpomeneme, jak ředitel parku František Krejčí a ministr Martin Bursík záměrně v tomto území nezasahovali proti kůrovci. Jestliže v širokém okruhu od pramene Vltavy není zelený les, ale suchý polom, není divu, že pramen Vltavy vyschl. Členové Hnutí Duha, kteří jsou za tuto tragédii spoluzodpovědní, mají národu co vysvětlovat.

 

 
 
 
 
. . . . . . . . .
 
Oblíbené místo generací turistů, šumavské Prameny Vltavy, usychá. Kůrovec napadl při jarním rojení několik desítek dvousetletých smrků, které zřejmě ještě letos uschnou. Z Pramenů Vltavy se rychle stává "mrtvá" krajina. Následky loňského orkánu Kyrill, neuvážené těžby dřeva v minulých letech až k samé hranici první zóny národního parku, ale i nálet kůrovce změní brzy toto zelené údolí v les uschlých stromů.

 

 

 
Komentáře (10)add feed
Takové rabování lesů nepamatuji. : turista
To co se dnes děje,je likvidace lesů s podporou státu. Dříví se vyváží a lesáci prosperují a kdo myslí na důsledky.Lesy dokázaly zadržet vodu,ale dnes jde jen o zisk a na budoucnost nikdo nemyslí.Lesy byly naší chloubou,ale díky zeleným budem žít brzy na poušti.Rozumný hospodář myslí i na zítřek.
Zrovna dnes jsem vyhlédl z okna a viděl kamion jak jede do Rakous. Hádejte, co měl naloženo. Skříně ani sirky to nebyly.
srpen 13, 2015 12:55
ještě: : turista
Není divu: „Teplota v takzvaných zelených lesích u pramenů Vltavy se v těchto dnech pohybuje kolem 30 stupňů Celsia. Teplota v uschlých lesích však v těchto dnech ve stejných místech dosahuje až 65 stupňů,“ řekl starosta Kvildy.
srpen 13, 2015 13:05
Není pravda : Míša šíša
Všichni si vzpomeneme, jak ředitel parku František Krejčí a ministr Martin Bursík záměrně v tomto území nezasahovali proti kůrovci.

Ale v tomto území se právě zasahovalo, ne že ne. Na Černé hoře nad pramenem Teplé Vltavy se mohutně kácelo, již je to pár let zpátky. To jsou právě ty uměle vzniklé holiny, kdy kořeny stromů nedrží kyprou půdu, která je pak deštěm splavována, takže zůstane tvrdé podloží, do kterého se pak už další voda nevsakuje a také se v něm neuchytí žádný semenáček.
Minulý víkend jsem se byla zrovna podívat na německé straně Šumavy, konkrétně na hoře Haidel (na jejíž severní straně vzniká z několika potůčků tok Studené Vltavy) a na Třístolíčníku. I zdejší oblasti byly zasažené kůrovcem, jenže zde se naopak nekácelo a vše se ponechalo přírodě. Mezi uschlými stromy už roste bujná vegetace - stromy různých velikostí, které se zde přirozeně vysemenily. Původně nehostinné místo s pahýly stromů se začíná krásně zelenat a začíná vypadat svěže. Za pár let tu bude zase krásný les. Stejný jev je vidět na mnoha dalších místech (např. cesta na Luzný z německé strany a jinde) - stačí nazout pořádné boty a podívat se na vlastní oči jak u nás, tak i u sousedů, jaký postup je správný.
srpen 13, 2015 13:53
Tomáš : -doktor-
Tome děkuji za závažnou informaci,je to víc než národní tragedie.Je to symbolické varování pro národ.
srpen 13, 2015 14:23
Miso siso, : Mikin
i kdyz o kurovci a Sumave vim pendrek, dava me to co pises smysl. U na na Yukonu se uz temer nehasi lesni pozary, protoze i ony jsou soucast prirodnich cyklu. Na vypalene pude se uchytnou rychle nejruznejsi rostliny i listnate stromy, ktere poskytuji spoustu potravy pro zver a prirozenou hraz proti budoucim lesnim pozarum, ktere nici hlavne smrkove monokultury.
Dovolil bych si take zapochybovat o turistove udaji o 65 stupnich celsia. Meri se snad teplota vzduchu (teplota ve stinu), nebo snad ne ?
srpen 13, 2015 18:46
ten údaj teploty prý sdělil (asi novinám) : d@niela
starosta Kvildy.
srpen 13, 2015 20:30
... : Mikin
S tou teplotou by me to fakt zajimalo. Znam cloveka kterej sve okoli ohromuje neuveritelnymi teplotami, ale priznava ze mu teplomer visi na slunci. Nedokaze pochopit, ze v takovem pripade ukaze cernej teplopmer vic, nez treba bilej a ze so proto vzdy udava teplota vzduchu. smilies/wink.gif
srpen 14, 2015 16:24
Tak to nebude zase až tak tragický : Míša šíša
srpen 17, 2015 18:20
No : Krakonoš
a z národní tragédie je rázem jen ucpaná róra. smilies/wink.gif
Analogie k dalším případům reality versus jejich prezentace v médiích si už laskavej čtenář jistě doplní sám. smilies/grin.gif
srpen 18, 2015 14:14
Míša šíša : bre-burda
Nechápu proč by na vykácených holinách měla voda splavovat hlínu v důsledku absence kořenů. Přece pařezy i s kořeny tam zůstávají ne? Stejně tak může voda splavovat hlínu v nevykáceném uschlém lese, ne?
září 26, 2015 14:23
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]