V podobném duchu se nese i vyjádření děkana Fakulty architektury ČVUT Ladislava Lábuse nebo Pavla Vlčka, experta na barokní architekturu. (zdroj) Co je pro samozvané estéty „fatálním omylem“, obdivují tisíce lidí, a pokud nalezneme někde nějaké „pohrdání“, tak je to podle mne a většiny návštěvníků, pohrdání podepsaných „odborníků na krásu“ obyčejnými lidmi a názorem většiny. Oni se zřejmě domnívají, že když získali před a za svá jména dost titulů, jsou jedinými oprávněnými rozhodovat, co je dobré a přínosné. Ta neskutečná sebestřednost, ta nafoukanost nositelů „jediné správné víry“, to je až neuvěřitelné. Ne něco zlepšit, nikoli najít lepší provedení hlediště, ale zakázat, zakázat, zakázat! Ta obludná touha dobových trpaslíků ukázat všem svoji moc!

   Kdyby se snad bojovníci proti otočnému hledišti cítili pohoršeni tím, jak je nazývám, doporučuji, aby si našli něco v historii. Nejsou prvními. Naleznou tam idiotské výroky jiných slavných přemoudřelých estétů, třeba když protestovali proti „obludnosti Eiffelovy věže“ v Paříži. Také tehdá, když začala Eiffelova věž vyrůstat, zformovala se skupina spisovatelů a malířů, sama sebe považujících ze „elitu“ ve všem na světě, - například Guy de Maupassant, Émile Zola nebo Alexander Dumas. Zachváceni přesvědčením o své dokonalé moudrosti podepisovali protestní dopis proti stavbě věže. Protože prý bude narušovat siluetu Paříže. A tehdejší francoužští architekti vykřikovali, že věž bude urážkou jejich velkých staveb ve městě. Po tehdejších francouzských architektech dnes nevzdechne ani pes, Eiffelovku ročně navštíví přes 6 milionů lidí.

     Také asanace starého židovského ghetta v Praze vyprovokovala různé aktivisty. A to bez ohledu na skutečnost tehdejšího stavu této části města, jak ji popsal článek v časopise Zlatá Praha, ročník IV, 1887, str. 350: „Nač cestovati daleko na východ, když nejzanedbanější kout (I)Stambulu nalézti lze uprostřed hlavního města království Českého!“ Okouzleni vlastním egem blbli i tehdy. Například Vilém Mrštík, který dokonce napsal dnes směšnou a dokonale hloupou protestní práci „Bestia triumphans“. I Jan Neruda si přisolil. Použil ironicky výsměšný tón vůči třem vystaveným plánům i jejich recenzentovi z Národních listů ve fejetonu z 12. března 1887. Čteme-li to dnes, ukazuje se slavný Neruda jako plácal a o problému nic nechápající pisálek. Jo, dějiny často ukáží i slavné lidi takříkajíc „svlečené“.

     Ovšem popravdě řečeno, tehdejší noviny byly méně stádní než dnes, a tak v tehdejším tisku naleznete i skutečně zasvěcené práce, třeba ty od Renaty Tyršové.

     Do akce se zapojil také bouřlivák Vojtěch Frič a s Mrštíkem si vynutili, aby byla roku 1896 zřízena Umělecká komise. Že aby se nejlépe nic nebouralo a nic nestavělo. Komise se roku 1898 sama - když vychladly vášně - rozpustila a nám po „asanaci“ zůstala jedna z nejpůvabnějších pražských ulic, Pařížská, a celá kouzelná secesní čtvrť kolem. Doba ukázala, že se často jednalo i u slavných a známých osob jen o nechuť k něčemu modernímu, o udržení pozic „neomylných“ geniů a také o obyčejné egoistické zájmy.

      Nejvíce nechutné na dnešním boji proti otáčivému hledišti je to, že tato parta vydírá Českou republiku za pomoci nechvalně proslavené UNESCO. Organizace prolezlé aparátčíky diktátorských režimů, neomarxisty a antisemity. Ta na popud našich aktivistů vyhrožuje, že nechá Krumlovu odebrat zařazení na Seznam světového dědictví a označí jej za ohrožený (?!). V ohrožení je prý město kvůli jednomu otočnému hledišti v jedné zahradě. Drzost těchto českých aktivistů a úředníků UNESCO je do nebe volající...

      Navrhuji, abychom to udělali jako v Drážďanech. Tam se prostě takovému vydírání nepodřídili, UNESCO je vyškrtlo a nic se nastalo. No a když se dneska tak podporuje ta „otevřenost“, snad nebude vadit, když použiji seznam aktivistů - estétů, uveřejněný v MfD, kteří vyhrožují UNESCem.

Tak tedy kdo soutěž zpochybňuje a chce otočné hlediště a tím i krumlovské divadlo zrušit:

- Ladislav Lábus, děkan Fakulty architektury ČVUT v Praze
- Václav Girsa, šéf ČNK ICOMOS
- Jiří Suchomel, proděkan Fakulty umění a architektury TU v Liberci
- Emil Přikryl, vedoucí Školy architektury AVU v Praze
- Pavel Gregor, Národní komitét ICOMOS – Slovensko
- Pavel Vlček, pedagog a expert na barokní architekturu
- Petr Urlich, vedoucí katedry architektury FSV ČVUT
- Vladimír Soukenka, šéf Ústavu interiéru a výstavnictví FA ČVUT
- Česká organizace scénografů a divadelních architektů a techniků
- Ivan Sucharda, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu

     Jako další, aby nebyli náhodou podezřelí, že používají svůj vlastní mozek, se přidali funkcionáři z české komory architektů. No, když se dívám na ty šílené stavby, třeba rodinné domky, za které dostávají jejich členové ceny, ani se nedivím. (zdroj) Jen tak by mne zajímalo, kde byli tito stateční a aktivističtí hoši za minulého režimu.

     To když se u nás bourala centra historickým měst a stavěla se šílená paneláková sídliště. A města je dnes těžce a složitě přetváří na místa k bydlení a ne k použití jenom jako „noclehárny“. To jim nějak odvaha chyběla, co?! Ale jakmile už se to začalo vyplácet, nasadili si „neohrožení bojovníci“ masku nabubřelé přemoudřelosti, kterou prý musí ostatní poslouchat, a vydali se do boje za „nejvyšší ideály“. A za své vlastní cíle.

A vy, co jste nebyli už dlouho v českém Krumlově,

najděte si na Google-obrázky:

Krumlov barokní zahrada (nebo jen Krumlov) a uvidíte,

jak to tam dnes vypadá.

     A jak je asi odborné tvrzení pánů estétů a UNESCO, že jedna točna v jedné zahradě ohrožuje význam a krásu této městské kulturní památky.

Komentáře (12)

Zobrazit/Skrýt komentáře ... : deeres To už tu jednou bylo v roce 1994, na nějakou dobu to utichlo a hele, najednou zase se objevili noví? chytrolíni. Pak přece jenom došlo k rekonstrukci, místo zbourání. Takto zůstává točna až do poloviny 90. let, kdy ji v roce 1994 nahrazuje technicky vyspělejší otočné hlediště vyrobené a. s. Škoda Plzeň. Elektromotor zajišťuje oboustranně plynulý pohyb 650 tunového kolosu, který umožňuje jedinečnou divadelní podívanou již pro 644 diváků. Tato točna ještě vylepšuje technické podmínky pro uvádění světových děl činoherních, operních i baletních. A co že tam budou chtít nahoru do té zahrady umístit? Zničí světový unikát a nejlepší bude, když to tam nechají vybetonovat, nebo alespoň zarůst. Otáčivé hlediště Český Krumlov patří mezi přední evropské divadelní venkovní scény. Již více než půl století je významným a ve světovém měřítku i ojedinělým reprezentantem přírodního plenérového divadla s originálním využíváním scénického prostoru. Jezdím každým rokem do Kamenného Újezda a vždy tam oběhnu okolí. To už jsem byla pěkně nasejřená, když jsem zjistila, že někdo vykradl Křížovou cestu v Římově a teď se nakonec ani nebudu moci podívat tradičně na představení na zámku v Krumlově. Ještě by mohli zbourat hvězdárnu a rozhlednu na Kleti, také Dívčí hrad, stejně to je ruina a z kláštera a kostela cisterciánů ve Zlaté Koruně udělat penzion. květen 26, 2015 08:58 ... : bb Mně se točna nelíbí, přijde mi v barokní zámecké zahradě jako pěst na oko, což je asi pochopitelné, když se do takového exteriéru umísti moderní stavba v 50.letech 20.století. Ale je to kuriozita, která se lidem líbí, turistická zajímavost, nerušila bych ji, jsem pro přemístění na vhodnější hezké místo. V Lokti pod hradem u řeky je přírodní divadlo, letní představení jsou kouzelná, mají krásnou atmosféru. Totéž koncety v Buchlovicích v amfiteátru u zámku. květen 26, 2015 11:50 Všem komu není Krumlov jen městem : -doktor- Český Krumlov je moje srdeční záležitost.Město i park mi učarovali od mládí.Jezím do tohoto malebného koutu země již více než sedesát let.Letní představení v úžasném prostředí otočného divadla nejdou ničím nahradit,což dokladují Václavem doložené fotografie.Jsem celý srdcem pro zachování stávajícího .......!!!!!!!!!!!!!! květen 26, 2015 13:45 nelze nahradit : marty v zámecké zahradě je neopakovatelná atmosféra. Jakékoliv přemístění by tento fenomén zničil. Už by to bylo jako jakýkoliv jiný letní amfiteátr kdekoliv jinde. Možná ti pánové, kteří odmítají vypsání mezinárodní soutěže, se prostě bojí, že se ukáže, že svou invencí nedosahují zahraničním autorům ani po kotníky. Moc se mi třeba líbí jak umí ve Francii spojit staré památky s moderním uměním. Vůbec by mi nevadilo, kdyby byla točna zasouvací do země a na místě zasuté střechy by byly umístěné nějaké moderní sochy, nebo třeba fontána. To ale nemůže projít u "akademiků". V neposlední řadě se divím, že se výše jmenovaní nepostavili třeba proti bourání 100 let starých domů na Václaváku a jejich nahrazování supermoderními skleníky, které jsou všude jak na jedno brdo. květen 26, 2015 20:56 točna : Iris je fakt tak trochu monstrum, které není ve dne v zahradě hezké. Ale večer se to změní - otevře se jako květina a najednou je to zázrak, má to naprosto neopakovatelné kouzlo, zvlášť když se povede krásný letní večer. Divadlo s nejvyšším hvězdným stropem, nebo jak to říkají. Jak píše bb, i ostatní představení pod širým nebem mají svoje kouzlo. Ale já jsem, stejně jako doktor i další, naprosto a totálně propadla kouzlu Českého Krumlova, musím ho mít alespoň jednou v roce pro sebe, no a ta točna a hlavně to jeviště kolem dokola, má pro mne tak neopakovatelnou atmosféru, že si to nedovedu představit jinde...jsem natěšená, jen o tom píšu. květen 26, 2015 21:46 Iris, : bb s Krumlovem to mám podobné, tedy ne že bych si tam zajela každoročně, loni jsem tam asi nebyla, naposledy snad předloni. Ale taky bylo pár let, kdy jsme si tam zajeli v létě a pak v předvánočním období, na ty krumlovské zasněžené střechy je hezký pohled svrchu, ze zámku. Zkrátka letní noci a předvánoční období přidají na kouzlu všemu :-) Marty, zasouvací točna do země s instalací soch se mi zdá jako báječné řešení, na které se však nikdy nenajde dost peněz. květen 27, 2015 00:39 ... : mia I tak to jsem moc ráda, že se Vám u nás na jihu všem tak líbí. Krumlov je perla. Točna sice působí přes den jako pěst na oko, ale když se obloha potemní a herci začnou hrát, je to nádhera, balzám. Ať si estéti hlídají třeba Marshalow , které má vzniknout v Praze - v prostoru Anežského kláštera. květen 27, 2015 06:18 bb, Mio.. : Iris budu snít o tom, že se snad jednou v Č.K. sejdeme na kávu u řeky nebo v hradní kavárně... Kdysi jsem počítala i s Evou, ale ta se nám ztratila. květen 27, 2015 09:07 Tak nějak to je, jak píšete. : Krakonoš Vobludný monstrum, který se přes den do tý zahrady nehodí, poskytuje nezapomenutelný divadelní zážitky a kouzelnou atmosféru večer. Určitě by stálo za to vymyslet řešení, jak zachovat točnu tam, kde je, ale v podobě a provedení, který bude v mimodivadelní dobu citlivější k prostoru zahrady. Kdyby ouředníci až na úrovni unesco byli trochu osvícený (což bohužel u památkářů nehrozí na žádný úrovni, čest výjimkám), daly by se na takový řešení i sehnat peníze z evropskejch dotací. Bohužel při naznačeným přístupu vochránců čistoty památek je tohle jenom teoretická možnost. Je potřeba se na to dívat ve všech souvislostech. Při zařazování Krumlova na seznam unesco bylo vodstranění točny podmínkou a bylo českou stranou přislíbený - z hlediska zastánců zachování točny tedy hrubá chyba. Těžko potom ouřadům vyčítat, že na splnění slibu trvaj a že jen těžko z toho můžou vycouvat, vím, jak památková péče funguje na státní úrovni, na mezinárodní to bude to samý v bleděmodrym, jen ještě rigidnější - přes pravidla nejede vlak. Osvícenost (ve smyslu naznačeným vejš) je luxus, kterou si ouřada nesmí dovolit, protože vohrožuje svou kariéru - není důležitej názor, je důležitej předpis a jeho dodržení. Krumlov si asi kdysi v minulosti měl vybrat - buď točna, nebo unesco. Teď chce vobojí, čímž navíc, jak se píše v článku na idnes, zhoršuje možnost zařazení na seznam vostatním žadatelům z Česka - dostává se tak do dvojího tlaku. Je nepochybný, že zařazení na seznam unesco je ekonomicky přínosnější než samotnej provoz divadla, takže z hlediska kupeckejch počtů je jasný, čeho se vzdát v případě nutný volby "buď a nebo". Je to jako v životě jednotlivce - vobčas stojí před volbou buď něco vobětovat a mít z toho zisk, nebo si trvat na svým a bejt zásadovej i za cenu ztráty. Možná by si krumlovští měli udělat referendum vo tom, jestli radší točnu v zahradě na stávajícím místě nebo unesco. Protože vobojí asi nepůjde. A ještě by mě zajímalo, jak se unesco staví k zásahům v Praze a proč tam je možný prakticky všecko a nikdo Prahu ze seznamu nevyškrtne (viz vzpomínanej maršmeloun, brrrr). Napadá mě jediný vysvětlení - za nepřijatelnejma stavbama v Praze stojí narozdíl vod krumlovskýho divadla tak silnej kapitál, že už si dovede svý ouředníky patřičně zpracovat. :- květen 27, 2015 11:19 pokud si vzpomínám : marty tak se právě před časem vynořily návrhy to hlediště zasouvat pod zem. Nevím v jaký fázi to ustrnulo. Byly i návrhy divadlo přesunout do Č. Budějovic. Byť jsem Budějčanda, nijak mě to nenadchlo. Tady se zrušil i letňák, protože lidi nechodili ani do kina. Otáčko v Krumlově láká všechny ty turisty, kteří se tam i ubytují ve stylových hotelech, jdou do restaurace...chtějí tam i kulturní vyžití na vysoké úrovni. Co se týče dohod s Unesco, věřím, že kvůli zàpisu naslibovali úředíci cokoliv a teď by přece ztratili svou tvář, kdyby uznali chybu. Je to tady Kocourkov a kdo maže, ten jede viz.Praha. květen 27, 2015 14:53 Co dodat? : deeres [quote Česká strana - tedy Ministerstvo kultury za vedení Daniela Hermana, město České Budějovice, jež památku vlastní, Jihočeské divadlo, které plenérové divadlo provozuje, Národní památkový ústav, jež spravuje zámecký areál, a také kraj a město Český Krumlov, došla podle aktérů ke shodě, jak by měla budoucnost točny vypadat. Nová točna bude na místě stávající, bude mít stejnou kapacitu 650 míst k sezení, bude nižší asi o pět metrů. Zázemí bude z přilehlého zámečku Bellarie vymístěno na jih od točny za zdi zahrady, kde má divadlo pronajatou plochu od církevního nadačního fondu. Mimo sezonu nebude narušovat vzhled. Bellarie bude sloužit veřejnosti. A nejnověji: Nechceme další devastaci unikátní historické zahrady budováním něčeho, byť jistě populárního, co může být ve stejné lokalitě, v podstatě ale kdekoliv mimo prostředí požívající nejvyšší možný stupeň památkové ochrany. Nechceme, aby byl Český Krumlov pro preferování parciálních zájmů vyškrtnut ze seznamu UNESCO jako Drážďany,“ míní prezident Českého národního komitétu ICOMOS, který je poradním orgánem UNESCO. /quote] Zajímavé je, že jim nevadilo před lety vykácení stromů kolem vodotrysku, ale nové už nikdo nezasadil. A nemohu se ubránit myšlence, že za zlikvidováním současné točny a myšlenkou umístit ji jinam, stojí finanční zájmy protestujících architektů. Že by se pak na stavbě nepodíleli a že by to tak nakonec nebyli oni, kdo by parcipoval na zisku z návrhu? květen 28, 2015 09:04 oprava : deeres Nějak se mně to vymklo z ruky, toto není citace z tisku, to si jen tak myslím: Zajímavé je, že jim nevadilo před lety vykácení stromů kolem vodotrysku, ale nové už nikdo nezasadil. A nemohu se ubránit myšlence, že za zlikvidováním současné točny a myšlenkou umístit ji jinam, stojí finanční zájmy protestujících architektů. Že by se pak na stavbě nepodíleli a že by to tak nakonec nebyli oni, kdo by parcipoval na zisku z návrhu? květen 28, 2015 09:06

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment

>>Předchozí - Následující