Příspěvky na kudle pod článkem MEZI DVĚMA ŽENAMI mě utvrzují v totální disharmonii v aktuálním světě. Je podle mě určitě možné a dokonce pravděpodobné, že manželka onoho Martina nese přinejmenším stejný díl zodpovědnosti za nastalou situaci, ne-li vyšší. Jednostranně založené komentáře ukazují jen smutný obraz společnosti a dokazují, kdo bude vždy tahat za kratší konec. Jediné, co z toho na mě dýchá, je skepse.

     Nelze, nelze, nelze najít rozumnou ženu. Spát spolu přeci chtěli oba, on jasně deklaroval, že dítě nechce. Formu antikoncepce oba důsledně odmítali. To si měl nechat podepsat písemnou smlouvu, že ona půjde na potrat, pokud budou mít vzájemnou "nehodu"?

     Já to prostě nechápu.

     Vztah dvou lidí, obzvlášť vztah horko-těžko funkční po nějakých stránkách a po sexuální zjevně funkční dost, je v sociální oblasti značně náchylný. Nelze se tedy divit, že onen Martin nevyrukoval s papírem o potratu v ruce... I když by to jistě formálně bylo korektní řešení. Zodpovědnost za dítě mají vždy oba partneři.

• Pokud se dva lidé na něčem dohodnou, nemohou ani jeden z nich na základě změny vlastního názoru změnit tuto dohodu. Dohoda zněla: "nechceme dítě, ale budeme spolu souložit, jedinou ochranou před početím pak bude přerušovaná soulož". Oba toto zjevně pečetili svými vyjádřeními i svými činy. Jednoznačně to imho vyplývá ze situace. Jistě není možné ani běžné v rámci sociální vztahové situace tuto dohodu uzavírat písemně, důkazy tedy  nebudou.  

• Jestliže ovšem kdokoli změnil názor a chce původní dohodu změnit, musí požádat o souhlas partnera, který s ním původní dohodu - byť ústně uzavíral. Cokoli jiného se imho vylučuje s dobrými mravy. Platí to tak všude, mělo by to platit i zde. Dohoda měla jistě trhliny. Neměla důsledně definováno, jak se bude postupovat v případě něočekávané situace. Jasně z ní ale vyplývá, jak nechtějí postupovat. Nechtějí mít dítě. Kdo chce porušit tento bod dohody, ten chce porušit dohodu. Nikdo jiný.

• Je to podobné, jako když koupíte auto s tím, že ho budete společně provozovat a dohoda je, že ho budete řídit vždy jednou rukou a jednou nohou a nabourané auto nechcete. Ten, kdo naboural auto, neporušil dohodu, ale ten, kdo by ho chtěl následně provozovat nabourané, ten ano.

Plně chápu Martina, jaké měl možnosti:

1) Vztahové peklo při trvání na velmi pevné písemné dohodě (pokud počneme, bude potrat) - tj.  sociálně neprůchozí - už vidím ty komentáře na Kudle - "tak s takovým chlapem bych žít nemohla..."
2) Neřešit to a mít klid
3) Nedohodnout se  -> rozbít manželství