Dnes jsem na jedné internetové diskuzi narazila na tohle krásné rčení. Když chceš mít doma princeznu, chovej se k ní jako princ, protože jen na vola čeká doma kráva. Moc se mi to zalíbilo, hned jsem si ho poznamenala a pak mě napadlo, že by to stálo za zveřejnění na Kudlance.
Svádí to k zamyšlení a když se nad tím člověk zamyslí, tak zjistí, že na tom něco pravdy je. Samozřejmě jako vždy v podobné situaci se mi ihned nabízí pár přísloví a mouder, která pronášela moje babička, a která jsem v tom mladém a pošetilém věku tak strašně nesnášela. Nevím, jestli je to tím, že bych začínala babičkovatět, ale musím uznat, že babička měla většinou pravdu (což mě tenkrát obzvlášť děsně štvalo) a dnes jí dávám za pravdu. Na tohle rčení mě jako reakce napadlo třeba to její neustále omílané „co nechceš, aby jiní činili tobě, to nečiň ty jim" - takže když bude můj muž chtít, abych se chovala jako princezna, měl by on být ten šlechetný princ na bílém koni a ne mluvit jako dlaždič a mít vychování řeznického psa říznutého dlaždičem. Pak mě napadá ještě „jaký pán, takový krám" a „jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá". Pro matematiky a fyziky bych to pak přirovnala k zákonu akce a reakce a od vás ostatních (včetně těch matematiků, fyziků, babiček, dědečků, strejdů, princů, princezen, dlaždičů obecných i něžných nymf a lesních žínek) bych pak velmi ráda slyšela váš názor, jestli na tom výše zmiňovaném rčení je kus pravdy, nebo je to jen naprostý nesmysl. Komentářům se meze nekladou, pište, seč vám klávesnice stačí. Kriticky i nekriticky, snesu vše. Jdu s kůží na trh a tak mi ji klidně roztrhejte. :-)
|