|
 Nikdy by mě nenapadlo, že budu řešit takovou věc, že mě něco takového zcela a na dlouho rozhodí. V poslední době se cítím hodně, hodně špatně. Něco jde na vrub zdravotním problémům, převážná část je psychického původu. Zaskočilo mě totiž několik věcí.
Jsme s manželem oba stejně staří, je nám něco přes 50 let, vždycky jsme žili velmi aktivně, měli společné zájmy, cestování, sportovní výkony často na hranici extrému. Nikdy jsem neřešila nějak zvlášť svůj nebo jeho vzhled, byla jsem štíhlá, zřejmě docela pohledná, zájem mužů mi lichotil, ale nevyužívala jsem ho k nevěrám. Jak na tom je s věrností můj muž, nevím, nikdy jsem po ničem nepátrala, žádné výkyvy a zásadní spory nebyly. Jenže - přišla padesátka a jak jsem někde četla a musím potvrdit, u mužů většinou projde bez povšimnutí, se ženami umí pořádně zamávat. A to samé zažívám i já. . Vždycky jsme byli docela pěkný pár, manžel za mlada tak trochu nevýrazný typ, takový ten s věčně klučičím hladkým obličejem, tmavě blond vlasy, docela pěkná svalnatá postava. Měl ale vždycky problém se špatnými zuby, i když o ně pečoval, a hodně svislá horní víčka. Já štíhlá, krásné tmavé vlasy, velké modré oči. A jak jsme na tom teď? U manžela si potíže vyžádaly radikální řešení, zuby má nové - tedy krásné, musel na operaci víček, protože mu převisly přes oči. Vlasy mu zůstaly husté, postava svalnatá až na malinké bříško, které oblečení lehce zakryje. A najednou je z něj velmi pohledný mužský, oči se mu po úpravě víček zvětšily, je vidět, že jsou krásně modré, k tomu pěkné, zatím nešedivějící vlasy, vrásky mu sluší, nové zuby svítí, prostě se jeho vzhled hodně hodně vylepšil. . Já ovšem naopak. Začaly mi problémy se zdravím, krevním oběhem, srdcem, tlakem, spoustu věcí už společně nemůžeme dělat jako dřív. Pár kilo jsem přibrala, ne moc, ale už nemám tu pěknou postavu. Zuby mám svoje, lékařka říká buďte ráda. že je máte, ale už nejsou tak pěkné jako dřív. K tomu se moje dříve pěkné husté vlasy zbláznily, zřídly, zjemněly, jsou prošedivělé, ani barvení to moc nevylepší. Prostě - starší paní se vším všudy, zdraví zlobí, tělíčko už není co bývalo, až se přidá přechod... Samozřejmě, to vše se dá čekat, nesním o věčném mládí, ale nečekala jsem ty zdravotní potíže apod. Mám to asi zděděné, jedna babička umřela před 50 na nemocné srdce, druhá ve 62 na plicní selhání po nekonečném trápení s tisíci chorobami, na jaké si jen vzpomenete. Můj dobrý životní styl mě podržel do té 50, teď se to ale pěkně rozbíhá. Trápím se, že nemůžu dělat to, co bych chtěla, lékaři mi zakázali kdeco, jeden hodný pan doktor mi doporučil "šetrné cvičení v teplém bazénu, to se vám bude líbit, tam jsou takové starší dámy jako vy". Jistě, nikdo nemládne, ale je to moc těžké najednou začít žít životem starší a nemocné paní, obzvlášť když manžel dál pokračuje aktivně v našich zájmech. Ale to nejhorší teprve přijde. Velmi těžko se to několika a vlastně i více slovy popisuje, nechci, aby to vypadalo, že myslím jen na vzhled, to určitě ne. I když ta proměna na "starou paní", co už dnes vypadá starší než manžel, není nic příjemného. Nedávno jsme byli na (třetí) svatbě našeho společného přítele. Spousta lidiček známých i neznámých, dobrá zábava. Jedna jeho kamarádka, kolem 35 se hodně opila a vyhlédla si mého manžela za objekt zájmu. Pořád ho obdivovala, jak na svůj věk vypadá skvěle, jak má krásné tělo, jak je zábavný atd. Pak už po něm i dost trapně lezla, on ji odsouval, ale moc se mu to nedařilo. Začala blábolit, že potřebuje mužského na udělání dětí, že to musí být přesně takový skvělec jako on, pokud ne přímo on. Po nějaké době jsem jí řekla už dost naštvaně, ať toho nechá, že je mi to trapné. Ona se velmi podivila, že k tak krásnému chlapovi patří taková troska jako já a s alkoholickou upřímností mi pověděla zhruba toto: "Děvenko, to máš prostě smůlu. Tvůj chlap je úžasný, ten v každé babě vzbudí to nejhorší, a když to nebudu já, bude to jiná, která si ho urve." Ano, dnes už to prý není o citech, muži se prý loví tak, že jsou vyhlédnuti a uštváni bez ohledu na to, kolik a jak velkých mají dětí nebo že žijí ve spokojeném manželství. Hlavně, aby měli zajištění, protože dnes nikdo přece nebude začínat od nuly. A manželství přece není navždy, je to jen přechodná záležitost na pořízení dětí a majetku. Pokračovala: "myslíš, že někoho dojme, jak jste spolu od mládí, jak jste začínali z ničeho a vychovali děti? Kdepak, dnes je drsná doba, tohle žádnou nezajímá, jeden pořádný chlap už nemůže být celoživotním majetkem jedné ženské. Tak se s tím smiř, prostě ho musíš pustit do oběhu, on ještě udělá celou školku nějaké pěkné třicátnici. A ty s tím nesvedeš vůbec nic, můžeš se stavět na hlavu". . Takhle nějak to řekla, nemůžu na to přestat myslet. Mluvila o mém manželovi jako o nesvéprávném tvorovi, který nemá vlastní názor, ale - nemá tak trochu pravdu? Obzvlášť když se podívám kolem sebe. Najednou mi připadá, že to, co jsme spolu prožili, je bezvýznamná minulost, uvědomila jsem si pohledy jiných žen, jejich úsměvy i významné poznámky i v mé přítomnosti, jako bych tam ani nebyla. Ano, asi mě opravdu berou jako neexistující soupeřku, přesvědčeny o tom, že když budou chtít... . S mužem jsem o tom nemluvila, určitě by to správně nepochopil a možná mě nepochopíte ani vy... Je to zmatené povídání, neumím přesně popsat, co cítím. Ale trápím se a hodně, nemůžu spát, mám špatnou náladu, vyjíždím na všechny… asi to i zhoršuju, ale vážně nevím, co dál. Nezměnila jsem se v babku s šátkem, jsem vědec, mám náročnou práci, jsem moderní žena, ovšem - ve věku „jé, vy ale dobře vypadáte“ - tedy „45 až smrt“, takže vlastně už odepsaná. . Mám přijmout jako nevyhnutelnost doby to, že musím manžela postoupit jiné, mladší, protože jak mi řekly leckteré mladé, dnes už pořádní chlapi nejsou, tak lovíme ty starší, co za to stojí? Ano, stojí za to, jsou zajištění, mají peníze i bydlení, většinou i závazky, ale co, je jiná doba... JAKÝ JE VÁŠ NÁZOR? Díky za vaše rady a postřehy, Linda
|
Jestli tenhle upřímnej monolog nadějný třicátnice vyslechl Lindin muž, tak může bejt, myslím, Linda úúúplně klidná 
) Asi to není vůbec jednoduché, ale věřím tomu, že to jde. Květa Fialová třeba - krásná žena i ve svých 80ti. 
. Pokud je úplnej 3,141592čus, pude přímo do týhle krávy, pokud je vo něco menší 3,141592čus, nechá se sbalit jinou, která to bude umět trochu vkusnějším způsobem, než citovaná pizda. 
, a nehodlá si kvůli tomu rozes*at život. Kdybych já byl tvůj partner a zjistil, že tohle řešíš, trochu bych se urazil, jak malý máš vo mně mínění a jak malý tvojí důvěry požívám. A řek bych ti, mámo, vy*er se na ňáký vrásky a šedivej vlas. 
