O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Související články
Přihlášení
Anketa
SBĚRATELSTVÍ - ROZMARNÁ POSEDLOST |
Čtvrtek, 09 červenec 2009 | |||||||
Asi není na světě člověka, aby někdy něco nesbíral. Sbírat se dá - a také se sbírá - snad všechno, co existuje. Takové malé elegantní sbírky, které jsou někde nenápadně zastrčeny, to ještě jde, ale co když někdo sbírá letadla, lokomotivy... No, jsou tací, co sbírají milenky, tací, co sbírají „skalpy - či zářezy", někdo sbírá poklopy kanálů, další zas současná platidla. Někdo svoje, jiný cizí. Lidi a jejich zájmy jsou různé...
Taky jsem za život leccos sbírala, poměrně dost různých sběratelských objektů, v různém stupni katalogizace, kvality i kvantity, se nalézá porůznu zastrčeno i u mně doma. Známky, pohledy, zápalkové nálepky, céčka, knoflíky, korálky, dokonce mám krabici hlavolamů, podstatně větší krabici plnou škatulek puzzles.... Dalo by se docela mluvit o sbírce - když náhodou vyndám krabici starých úchytů ke dvířkám či víkům, většinou z mosazi či porcelánu, všechno opravdu staré... Ale - k čemu to dát?
Mám i plno věcí, o kterých se spíš jako o sbírce mluvit nedá - ale jeden čas jsem ráda pletla, takže mám plno nádherných vln a přízí, háčků, jehlic na pletení, časopisů se vzory a návody... Stále ještě doplňuji svou sbírku kamínků, zvanou "tady jsem byla", záhadným způsobem se mi doma vylíhla sbírka nejrozličnějších hodinek - některé (většinou velice levné) jsem si koupila sama, jiné jsem dostala. Sbírka z nich vznikla asi proto, že já hodinky nerada nosím, ale holt nemám na krku ceduli, která by to případným dárcům včas a jemně oznámila.
Už podstatně hůře se mi zdůvodňuje sbírka oblečení, které se nenosí, které mi není, které mi nebylo a nejspíš už nikdy a v žádném případě nebude. Ovšem - co s ním? Občas to zabalím a někomu dám, ale tahle záležitost asi je u mně hodně zakořeněná, protože se mi ji ještě nepodařilo natolik skrouhnout, abych měla doma jen to, co opravdu nosím a co mi je. Další víceméně nepochopitelnou sbírkou jsou nejrůznější věci ze skla a porcelánu. Většinou zastrčené či naopak vystavené, po určitém čase myté a leštěné, znovu ukládané, aby tam stály a tiše se blyštěly. Tak, jak to mnohé z nich dělají už dlouhá, předlouhá desetiletí... A tak, jak to mnohé z nás doma máme :-)))
Sbírám kytky. Mám doma mimo "normálních" i řádku "zachráněných", takových těch mrzáků, co jiní vyhodili a já opatrně přinesla domů, abych po čase jásala, jak překráááásně rostou (a pomalu a jistě mě z bytu vytěsňují). Mám totiž ráda, když mají volnost. A tímpádem já ji pozbývám.
A pak jsou konečně věci se vzpomínkami, případně jiné s tajemstvím. Takové ty, které mám hodně dlouho, o některých už ani nevím, jak jsem k nim přišla. A především - vůbec nevím, komu patřily přede mnou a jak se k těm dotyčným dostaly... Jen pro vysvětlení: Kdysi dávno, když moje teta koupila v Unhošti domek, našli na půdě staré kufříky se zapomenutými drobnostmi... Pamatuju se, že jsem jich dost zachránila před vyhozením - uvedu namátkou takové ty taštičky-kabelčičky, upletené z drátků... Taky mám nejrůznější šmuky - asi hodně staré, snad mají cenu, snad ne. Občas, když něco hledám a dostanu se k nim, se jimi probírám a přisuzuji jim nejrůznější osudy....
Také jste něco sbírali? Něco sbíráte? Máte něco, co nepotřebujete, ale - pryč to nepůjde za žádnou cenu?
|
< Předch. | Další > |
---|