Kudlanko, jak poznat, posuzovat dospělost člověka? Zažila jsem jednoho, mu bylo asi 46, měl dvě děti z prvního a jedno z druhýho manželství; potkala jsem ho u kámošky, kterou právě balil. Žil v bytě u svý - jak jinak, než starý - mámy, nic moc nevydělával. On tam tenkrát přišel celej natěšenej, tenkrát, ještě za komunistů, když tisícovka byly setsakra peníze, a ukazoval velkou škatuli, a že si koupil koule na petangue.
A že se to bude učit... že by u nich v práci nějakej chlap, co to prodával... a jemu se to líbilo, že to zná z jednoho filmu. A já se jen koukala, jak o tom to velký starý blbý dítě povídá... A to jsem ani nevěděla, že si pak (jak sem se druhej den dověděla) vod tý mý kámošky pučil prachy, aby moh dát mámě aspoň něco na jídlo. Jo, a ta má kamarádka věřila, že je nešťastnej, zklamanej, že je to taková romantická duše... Naopak jsem poznala i pár mladíků, sotva s oschlou občankou, a už bylo poznat, že je to zodpovědnej kluk, co se „postará". Nojo - jenže ta má kamarádka naletěla na tamtoho, protože ji uměl básnit, říkat hezký věty, posílal jí denně plno esemesek, samý takový ty veršovánky typu: „Jestli tuto SMS vymazes, milujes me, kdyz si ji ulozis, chces me, nebo ji ignoruj, tak to me zboznujes, nebo mi odpovis, tak se mnou chces spat. Tak copak udelas?" nebo: „Az vecer zavres sve krasne oci a pujdes spat, vzpomen si, ze zije nekdo, kdo te ma moc rad!" a další a další. Ona mi je pak pyšně přeposílá, abych viděla, jak je báječnej... o o o o To mě jen tak napadlo, když se tu debatí na téma manželský a partnerský komunikace... Pepička
|